'Stoupák' z Mostů
Na cestu se vydáme z rozlehlé obce Mosty u Jablunkova, která má vlakové i autobusové spojení. Z Mostů, které se nacházejí v pouhých 490 m n. m., se vydáme po červené turistické značce a ihned musíme prudším stoupáním získávat výškové metry. Mineme půvabnou hájovnu a zakrátko i neméně malebné chalupy horské osady Kyčera.
Již po dvou a půl kilometrech od našeho startu dosáhneme turistické chaty Skalka, pod stejnojmenným vrchem ve výši 932 m n. m., takže "slabší povahy" se ihned mohou těšit na občerstvení.
Po stezce dosáhneme hřebene, který nás zanedlouho dovede k horskému hotelu Tetřev. Název hotelu je vskutku symbolický: okolní lokalita byla v minulosti známá hojným výskytem tetřeva hlušce. V současné době žije na hraničním hřebeni pouze mikropopulace těchto vzácných a impozantních ptáků - samec dosahuje téměř velikosti krocana. Tetřev je v CHKO Beskydy přísně chráněn.
Pokračujeme mírným výstupem skalnatým terénem na vrchol Velkého Polomu (1 067 m n. m.) Pohyb v porostu pralesovitého typu většinou vyžaduje opatrnost: Velký Polom dělá zpravidla svému jménu čest – turista často musí překonávat mohutné vývraty. Jinými slovy: bývá tu "cesta zarúbaná". Vrchol Velkého Polomu je zalesněný, což zvídavému poutníkovi téměř znemožňuje výhled.
Nejstarší stromy v Beskydech
Na severních svazích Velkého Polomu se nachází přírodní rezervace o rozloze 73, 67 ha, která byla vyhlášena v roce 1999. Chrání nejcennější zbytky přirozených porostů stromů ve věku 200 – 230 let. Složení lesního porostu má skladbu blízkou původním karpatským lesům. Stromy zde se věkem řadí mezi nejstarší v Moravskoslezských Beskydech.
V prameništích a mokřinách u potůčků jsou velmi vhodné životní podmínky pro mloka skvrnitého, žabku – kuňku žlutobřichou a čolka horského.
Pralesovité staré stromy mají mnoho dutin, které obývá například velmi vzácný datlík tříprstý, datel černý, holub doupňák a některé druhy sov. V pralesovitých porostech hnízdí čáp černý, krkavec velký a vzácný jeřábek lesní. A jak už bylo řečeno, žije tu i několik jedinců tetřeva hlušce.
Po roce 1994 je tu zaznamenán i pravidelný výskyt vlků, medvěda hnědého a rysa ostrovida.
Hlavními dřevinami jsou zde smrk ztepilý a buk lesní, méně hojná je jedle bělokorá a javor klen. Na jaře a v létě si zde přijdou na svoje i botanikové, protože lokality přejí bohaté druhové mozaice květin - např. devětsil bílý, podbělice alpská, kamzičník rakouský, mléčivec alpský, svízel vonný atd...
Zima v Beskydech bývá drsná. Pro pohyb v terénu doporučujeme sněžnice.
Na Muřinkový vrch
Z Velkého Polomu pokračujeme po červené hřebenové stezce po česko-slovenské státní hranici. Po jednom kilometru přijdeme na Muřinkový vrch. Pod vrcholem stojí kamenná kaple, vystavěná v roce 1910, v níž se občas se tu konají i 'lesní' mše. U kaple vyvěrá silný pramen pitné vody – vítaná zpráva pro žíznivé!
Z Muřinkového vrchu sbíhá turisticky nepřístupná rozsocha přes Úplaz na vrcholovou polanu proslulého beskydského pralesa Mionší; právě po této rozsoše často sbíhá vlčí smečka do nitra pralesa.
Nocleh na Muřinkovém vrchu
Na Malý Polom
Hřebenové partie za Muřinkovým vrchem, stále po červené turistické značce, jsou pro daleké výhledy již mnohem příznivější. Brzy pod sebou spatříme na české straně kouzelné údolí vesničky Horní Lomné.
Okouzleni dalekými výhledy dosáhneme vrcholu Malého Polomu (1061 m n. m.), kde je i křižovatka turistických cest. Z Malého Polomu odbočuje severovýchodním směrem významná rozsocha na Slavíč a Kalužný a dále dvěmi větvemi na Ostrý a Kozinec a na Ropičku a Prašivou.
Pohled na vesničku Horní Lomná
Bílý Kříž
My u rozcestníku opustíme červenou a vydáme se dále po modré turistické značce. Traversujeme po svazích Malého Polomu a sestupujeme většinou vlhkým lesem na vrchol kopce Polomka (991 m n. m.).
Pokud nám sv. Petr drží pěsti, záhy se nám otevírají krásné výhledy a panoramata na nekonečné obzory Moravskoslezských Beskyd, korunovaných svým nejvyšším vrcholem - Lysou horou (1323 m n. m.).
To už však dosahujeme několika samot osady Vilémovice a pod sebou již vidíme Bílý Kříž, cíl naší cesty.
Bílý Kříž je známou rekreační oblastí Zadních hor v horském uzlu na hraničním hřebeni. Název osady je prý odvozen od bíle natřeného lidového kříže, který stojí na cestě k Visalajím.
Mimochodem, Bílý Kříž poskytuje i dobré lyžařské možnosti, včetně lyžařského vleku. Nachází se zde řada horských chat, hotelů a restaurací, a je zde i autobusové spojení.
Rady do batohu
|
Co vzít s sebou? V zimním období radíme sněžnice! Při překonávání vývratů a v balvanitém terénu by nám lyže - běžky byly většinou na obtíž. Navíc cesta není v těchto partiích nikdy protahována sněžnými skútry. Pokud přijdete sněžnicím na chuť (bezpečný pohyb na nich vyžaduje jen minimum praxe), popřejí vám úžasný pocit svobody a volnosti. Dostanete se s nimi takřka všude… A nezapomeňte - na návleky – Beskydy bývají na sníh tradičně bohaté… (!) Nepřeceňujte síly! Zdá se vám něco přes 20 km na túru málo? Nepřeceňujte své síly – v zimních podmínkách je pohyb mnohem náročnější a stojí podstatně více sil. A sluneční svit je také ještě lednu (až nepříjemně) krátký. Při plánování túry (zejména v zimě) vždy pozorně sledujme předpověď počasí. Beskydská mlha dovede nepříjemně zkomplikovat i orientačně jednoduchý výlet… |
