Vzápětí po katastrofě Kaprun neměl čtyři týdny prakticky žádné turisty, protože jim ani neměl moc co nabídnout - podzemní lanovka byla ochromena vrakem vyhořelých vagónů a povrchová lyžařská lanovka byla využívána pro přepravu záchranářů,
vyšetřovatelů a vyprošťovacích techniků.
"Kromě toho jsme si všimli, že turističtí operátoři se k nám v té době zachovali značně macešsky," poznamenal Wallner, i když objektivně připustil, že neštěstí "vyvolalo určitou nejistotu" na turistickém trhu. Zklamán je kaprunský svaz cestovního ruchu i postojem vlády. První žádost ke kancléři Wolfgangu Schüsselovi o
mimořádnou výpomoc tří miliónů šilinků byla zamítnuta a na druhou ani nedostali odpověď, postěžoval si Wallner.
Další osud Kaprunu je spojen například s vybudováním nové povrchové lanovky, která by do určité míry nahradila kapacitu dlouhodobě vyřazené tunelové lanovky v přepravě lyžařů na ledovcové sjezdovky. Ke zklidnění situace by napomohlo také zjištění skutečných příčin neštěstí; odborníci zatím žádné závěry neoznámili a všechna dosavadní "odhalení" postupně se objevující v tisku označili stručně za
"čistou spekulaci" médií.
 Nad rakouským Kaprunem vlaje černá vlajka připomínající tragický požár kolejové lanovky v tunelu, 14. listopadu 2000 |
