Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kappadokie - unikátní skalní oblast

  13:19aktualizováno  13:19
Budete-li trávit svoji dovolenou na turecké riviéře, určitě si nenechte ujít výlet do vnitrozemí Turecka, do oblasti zvané Kappadokie. Je známá svými skalními chrámy a podzemními městy a pro svou naprostou světovou výjimečnost je zapsána i v seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Kappadokie

Kappadokie - Skalní oblast Kappadokie je doslova protkána desítkami podzemních měst, která obyvatelům sloužila jako útočiště. | foto: ArchivMF DNES

Nejstarší nálezy na světě
První stopy osídlení této oblasti pocházejí už z neolitu. Byla tu nalezena nejstarší freska na světě, namalovaná asi před 6200 lety, stejně stará je soška bohyně úrody, vypálená z hlíny. Také se tu našla lebka mladé ženy, na níž je prokazatelně provedená trepanace - opět nejstarší na světě.

Příhodná poloha Kappadokie v samém centru Malé Asie vedla Asyřany 2000 let př.n.l. k tomu, že zde založili obchodní křižovatku, spojující jih se severem a východ se západem. Na těchto prvních historicky doložených bazarech (tzv. karumech) se vyměňovaly parfémy, látky, slonovina a cín, potřebný k výrobě bronzu, za vlnu, zlato, stříbro a měď.

Po stopách Chetitů
Pány této oblasti byli v té době Chetité a záznamy o obchodních transakcích jsou zaznamenány na hliněných pálených tabulkách klínovým písmem. Takových tabulek bylo nalezeno na dvacet tisíc. Jsou na nich zapsány nejen běžné účty či propočítané daně, ale i dopisy, modlitby, hymny, rituály, a dokonce i slovníky.

Díky českému vědci Bedřichu Hroznému, který v roce 1915 klínové písmo vyluštil, máme dnes o životě starých Chetitů poměrně přesné představy. Chetitskou říši zničily kolem roku 1200 před naším letopočtem nájezdy tzv. mořských národů.

Kappadokie se postupně stávala kořistí Frýgů, Lýdů, Peršanů, Řeků i Římanů. I když měla pár století svého vlastního vládce (v letech 332 př. n. l. až 17 n.l.), byla plně v područí mocných tehdejšího světa. Dávno ztratila své postavení zámožné obchodní křižovatky a řecký zeměpisec Strabon ve své Geographice dokonce o Kappadokii píše: "Neznám na celém světě nic tak bezútěšného, jako je toto království, a nikoho tak chudobného, jako je jeho král…"

Země krásných koní
Pro panovníky římského impéria byla Kappadokie naprosto nezajímavým okrajovým územím kdesi hodně daleko od Říma. Pro zhýčkané Evropany tam nebylo nic pozoruhodného, snad kromě koní. Odsud pocházela krásná a ušlechtilá zvířata, hodná královských a císařských dvorů.

Však je také název Kappadokie odvozen ze staroperského "katpatuka", což znamená "země krásných koní" (mimochodem právě zde se začaly vést první plemenné knihy).

Přečtěte si: Pamukkale je turecký přírodní zázrak

Útočiště prvních křesťanů
Oč nezajímavější byl tento kraj pro římskou šlechtu, o to přitažlivější byl pro první křesťany. Nové náboženství, které bylo v římské říši pronásledováno, zde našlo svůj azyl.

Vyznavači křesťanství se zde usídlovali, v homolích ze sopečného popela si kutali své příbytky, ale také první křesťanské kaple, kostely, chrámy a kláštery. Jsou jich tu doslova stovky. Od docela maličkých kapliček pro pár lidí až po chrámy o několika lodích a patrech, to vše vytesané do ztvrdlého lávového tufu.

Nad krásou vnitřních fresek se dodnes tají dech, i když velká většina z nich podlehla ničení v době obrazoborectví (v letech 725-843).

Podzemní města
Ale ani těm největším fanatikům se naštěstí nepodařilo zničit všechno. Kromě skalních chrámů jsou zde i unikátní podzemní města. První z nich bylo v Kappadokii objeveno v roce 1972, od té doby bylo v celém kraji nalezeno na 150 (!) podzemních měst.

Podzemní města sahají do hloubky desítek metrů, což bývá osm až devět pater pod zemí, vzájemně jsou spojena kilometry chodeb. V některých z těchto měst přežívalo celé měsíce až neuvěřitelných dvacet tisíc lidí. Ovšem v žádném případě nelze prohlídku těchto měst doporučit těm, kteří mají strach z uzavřených prostor, tedy těm, kteří trpí klaustrofobií.

Autoři: ,




Nejčtenější

V noci z pátka na sobotu 19. srpna 2017 se nad jižními Čechami prohnala prudká...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.