Věřící oblékají barevná roucha podle svého příslušenství v církvi. Obyčejní

Věřící oblékají barevná roucha podle svého příslušenství v církvi. Obyčejní následovníci církve mají bílá roucha, kněze a vyšší církevní hodnosti oddělují ostatní barvy. | foto: Libor Budínskýpro iDNES.cz

Navštivte Cao Dai, vietnamský chrám, kde uctívají Ježíše i Lenina

  • 11
Vládne v něm příjemná atmosféra a najdete zde symboly všech náboženství světa. Kaodaistický chrám v jižním Vietnamu se právem řadí mezi největší turistické atrakce této země a dává vzpomenout na největší osobnosti své doby po celém světě.

Jak by to vypadalo, kdyby se všechna náboženství sloučila dohromady a vybralo se z nich to nejlepší? Vznikl by ideový guláš, nebo konečně ta pravá cesta ke spáse? Odpověď najdete v jihovietnamském městečku Tay Ninh, konkrétně v kaodaistickém chrámu, kde podobný náboženský experiment probíhá už téměř jedno století.

Božská jednota

Historie kaodaismu je poměrně zábavná. Všechno začalo před sto lety, kdy vzdělaný guvernér ostrova Phu Quoc pan Ngo Van Chieu jednoho dne navázal kontakt se spirituální říší, přesněji řečeno s nejvyšší duchovní bytostí, které můžeme říkat třeba bůh, byť ona sama se nazývala Cao Dai.

Cao Dai temple v městečku městečku Tay Ninh na jihu Vietnamu

A ta bývalému koloniálnímu úředníkovi sdělila, že všechna světová náboženství by se měla sjednotit do původního jediného božského principu, ze kterého kdysi vznikla. Božská bytost mluvila prý tak působivě, že jí guvernér totálně podlehl a stal se jejím vyslancem na zemi.

Ngo také dostal za úkol, aby vzkaz o jednotném božském principu rozšířil do světa. Svůj úkol splnil jen z poloviny. Vybudoval sice církev, která všechna náboženství sloučila a získala si rychle několik milionů věřících, ale její působnost zůstala omezena jen na území jižního Vietnamu. 

Chrám extravagance

V oblasti jižního Vietnamu najdeme téměř jeden tisíc kaodaistických chrámů, za největším a nejdůležitějším z nich se vydáváme do města Tay Ninh. Už první pohled na kaodaistický "svatý stolec" je famózní. Obrovská pestrobarevná stavba je bez pochyb jedním z nejkrásnějších a také nejzvláštnějších chrámů na světě. Stejně jako celá kaodaistická církev je i její hlavní chrám kombinací nejrůznějších stylů a slohů, takže v konečném důsledku je značně extravagantní.

Kaodaistický chrám je výstředně barevný a plný nejrůznějších symbolů. Byl postaven mezi lety 1933-1955 a svojí základní architekturou připomíná křesťanské kostely.

Boží oko dohlíží na celý svět, ve kterém existuje 36 sfér nebe a 72 planet nesoucích inteligentní život. Číslo jedna je nejblíže nebi, 72 nejblíže peklu. Země má číslo 68.

Velmi zvláštní je také atmosféra uvnitř svatostánku. Necítíte tu totiž žádnou stísněnost, respekt, obavy či strach, jak to v mnoha náboženských stavbách bývá, ale jen jakousi vnitřní svobodu a čirou radost. Přitom paradoxně chrám nestavěl žádný zkušený architekt, nýbrž amatér samouk.

Láska a spravedlnost

Hned při vstupu vás překvapí velká nástěnná malba se třemi osobnostmi: čínského revolucionáře a vietnamského básníka tu poněkud překvapivě doprovází francouzský spisovatel Viktor Hugo, který latinkou píše heslo "Láska a spravedlnost!"

Hlavní pilíře kaodaismu ovšem představují buddhismus, taoismus a konfuciánství, ale podivuhodné náboženství obsahuje i prvky islámu či křesťanství. Navíc Ježíše Krista či proroka Mohameda řadí mezi své "svaté".

"Ušlechtilou snahou kaodaismu je sjednotit celé lidstvo prostřednictvím společné vize Nejvyšší bytosti v zájmu podpory míru a porozumění po celém světě," uvádí server Caodai.org. "Kaodaismus se nesnaží vytvořit šedý svět, ve kterém jsou všechna náboženství stejná, pouze vytvořit tolerantnější svět, kde všichni vidí sebe navzájem jako bratry a sestry."

Povahu kosmopolitního náboženství  potvrzuje v chrámu v Tay Ninh i obrovská modrá koule posetá hvězdami a ozdobená hlavním symbolem církve v podobě Božského oka.

Jen hlavní křeslo pod touto koulí je prázdné. Místo vyhrazené papeži církve není obsazené už dlouhých 80 let. Takže pokud chcete zkusit své štěstí, vzhůru do Vietnamu.

Přestože na průčelí vlaje vlajka komunistického Vietnamu, ještě před třiceti lety komunisté církev tvrdě pronásledovali.

Churchill s Leninem

Blíží se poledne, k chrámu přicházejí stovky věřících oděných do slavnostního roucha. Pomalu se rozmísťují v chrámu a začíná obřad. Na kúru hraje hudba, na podlaze chrámu sedí stovky mužů a žen, kteří předvádějí spoustu tajemných a nepochopitelných gest.

"Muslimové, křesťané, Židé, Indové, všichni mají své vlastní bohy a celá řada válek se vedla jen kvůli náboženství. Nebylo by lepší, kdyby celý svět uznával jen jednoho jediného boha? Vždyť všechna náboženství mají božský původ a jsou založena na lásce a spravedlnosti. Takové je naše poselství," vysvětluje nám průvodce chrámem.

A přidává i další podrobnosti. Zvláštní součástí kaodaismu je například víra v duše osvícených zemřelých, které údajně pomáhají živým. Seznam těchto osvícených duchů je ovšem poněkud zvláštní, neboť mezi nimi najdete třeba Julia Caesara, Johanku z Arku, Williama Shakespeara, Winstona Churchilla či Vladimíra Iljiče Lenina.

Komunistická odplata

Církev začala fungovat v roce 1926 a během dvou desetiletí měla už několik milionů věřících a 400 chrámů po celém jižním Vietnamu. Ale když došlo k válce komunistického severu proti jihu země, kaodaistická církev odmítla podpořit partyzány Viet congu a po sjednocení Vietnamu se jí dostalo kruté odplaty. Komunisté jí sebrali veškerý majetek, desítky církevních hodnostářů putovaly za mříže a čtyři z nich byli dokonce popraveni. Ani Lenin tedy nakonec nepomohl. Až na konci 80. let se atmosféra v zemi poněkud uklidnila a kaodaistická církev dostala zpět své chrámy.

Na začátku 90.let minulého století měl kaodaismus podle Encyclopaedie Brittanica dva miliony stoupenců ve Vietnamu, ale také ve Francii, Kambodže a Spojených státech. V současné době má podle údajů samotné církve více než šest miliónů členů. Jediným kaodaistickým chrámem mimo Vietnam se zatím může pochlubit kambodžský Phnompenh.

Může se hodit

Ze Saigonu se do městečka Tay Ninh pořádají organizované výlety. Nejprve vás přivezou na polední mši do hlavního kaodaistického chrámů (bohoslužby se tu odehrávají čtyřikrát denně - v 6 ráno, v poledne, v šest večer a o půlnoci), po mši následuje oběd a pak zpáteční cesta do Saigonu, kterou zpestří návštěva slavných tunelů Cu Chi, ve kterých během vietnamsko-americké války operovali partyzáni Viet congu.

Zde si navíc můžete zastřílet ze samopalů a také se podívat, jaké zákeřné pasti partyzáni připravovali pro americké vojáky. Musíme ovšem připomenout, že celá expozice i výklad jsou značně protiamerické a odehrávají se v duchu tradiční komunistické propagandy. Rozsáhlou síť tunelů by každopádně neměl navštívit turista, který trpí klaustrofóbií.

Jednodenní výlet vyjde zhruba na 150 korun, vstup do chrámu je zdarma, vstupné do tunelů stojí 80 korun.

, pro iDNES.cz