Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kandahár - město s pohnutou historií

  9:46aktualizováno  9:46
Starobylý Kandahár, bašta hnutí Taliban, má za sebou bohatou historii potřísněnou krví. Již několikrát probleskly zprávy, že se toto poslední útočiště Talibanu, ležící na jihu Afghánistánu, dostalo během nynější protiteroristické operace do rukou Severního spojenectví, ale zprávy byly vždy následně zpochybněny. Včera agentura AIP, označovaná někdy za blízkou Talibanu, oznámila vůdce hnutí mulla Muhammad Umar se rozhodl Kandahár vydat.

Kandahár byl v polovině 18. století první metropolí moderního Afghánistánu a nyní je správním střediskem provincie Kandahár. V této provincii začalo působit v roce 1994 hnutí Taliban, které vytvořili afghánští uprchlíci, původně studenti koránu v pákistánských islámských školách. Kandahár je se svými 250.000 obyvateli druhým největším afghánským městem a hlavním obchodním centrem. Je také důležitou křižovatkou cest z pákistánské Kvéty do afghánského hlavního města Kábulu, Herátu a dále do Íránu i do středoasijských republik bývalého SSSR.
   

Dějiny města mapují vývoj celé země. Britové okupovali Kandahár za afghánských válek v letech 1839 až 1842 a v letech 1878 až 1880, Sověti měli v Kandaháru své velení v letech 1979 až 1989. V roce 1981 po těžkých bojích se sovětskými vojáky Kandahár na čas ovládli mudžáhidové. Po pádu prosovětského prezidenta Nadžíbulláha v roce 1992 drancovali okolí Kandaháru vzájemně soupeřící stoupenci nového prezidenta Burhánuddína Rabbáního (Islámské společenství) a ozbrojenci Gulbuddína Hekmatjára (Islámská strana). V létě 1994 se stal Kandahár domovem hnutí Taliban.
   

Svou významnou éru v dějinách zahájilo město v 18. století, kdy Kandahárci pod vedením Ghilzaje Mír Vajse svrhli safíjovsko-íránskou moc. Napomohli tak založení ghilzajského knížectví, jež se stalo zárodkem budoucího afghánského státu. V roce 1747 se Kandahár stal hlavním městem moderního samostatného afghánského
státu, kterému začal tehdy vládnout emír Ahmadšáh Bábá, příslušník kmene Abdalí z chánského rodu Sadózájů. Svůj kmen přejmenoval na Durání (v překladu "perlový") a jako první v historii sjednotil všechny afghánské paštunské kmeny pod jedinou
vládu. Je dodnes ctěn jako "otec Afghánců" a jeho hrobka v Kandaháru je poutním místem celého národa.
   

Kandahár, poznamenaný nekonečnou válkou, ale stále plný obyvatel, má technickou kolej a od roku 1970 moderní mezinárodní letiště. Bylo vybudováno s americkou technickou a finanční pomocí v rámci mezinárodního rozvojového programu a je údajně největší ve střední Asii. Do 70. let bylo město plné zahraničních turistů,
hlavně pak mladých přívrženců hnutí hippies cestujících tehdy do Indie. A atrakcemi pro ně nebyl pouze lehce přístupný hašiš a opium. Starému městu s řadou mešit a bazarů dominuje již zmíněné mauzoleum, poblíž se nalézají ruiny dávného Kandaháru, zničeného perským dobyvatelem Nádirem Šáhem v roce 1738.
   

Několik konzerváren zpracovává ovoce, v textilních manufakturách se vyrábějí vlněné látky, plst a hedvábí. Na tržištích se prodávají karakulské ovce, obilí a tabák, čerstvé i suché ovoce, obchoduje se s vlnou a bavlnou. Okolí města platí za ovocnou zahradu Afghánistánu, v jeho zavlažovaných sadech roste vynikající ovoce, například vinná réva a především proslulá granátová jablka.
   

Město leží v malebném údolí řeky Arghandáb ve výšce asi 1000 metrů nad mořem a 500 kilometrů jižně od metropole. Založil je Alexandr Veliký ve 4. století před naším letopočtem jako jednu ze svých asi 70 Alexandrií. V 7. století Kandahár ovládli Arabové, ve 13. století jej zničil mongolský vojevůdce Čingischán. Zakladatel indické dynastie Mughalů získal město v 16. století, později jej ovládli íránští dobyvatelé.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.