Kandahár - druhé největší město Afghánistánu

Starobylý Kandahár, kolébka a bašta dosavadního vládního hnutí Talibanu, byl v polovině 18. století první metropolí moderního Afghánistánu. Nyní je se svými 250.000 obyvateli druhým největším afghánským městem a hlavním obchodním centrem. Dnes nad ním údajně převzaly moc síly opozičního Severního spojenectví.Důležitá křižovatka cest z pákistánské Kvéty do hlavního afghánského města Kábulu, Herátu a dále do Íránu i do středoasijských republik bývalého SSSR, leží v malebném údolí řeky Arghandáb ve výšce asi 1000 metrů nad mořem a 500 kilometrů jižně od metropole.

Založil ji Alexandr Veliký ve 4. století před naším letopočtem jako jednu ze svých asi 70 Alexandrií. V 7. století Kandahár ovládli Arabové, ve 13. století jej zničil mongolský vojevůdce Čingischán. Zakladatel indické dynastie Mughalů získal město v 16. století, později jej ovládli íránští dobyvatelé.

Svou významnou éru v dějinách zahájil Kandahár v 18. století, kdy Kandahárci pod vedením Ghilzaje Mír Vajse svrhli safíjovsko- íránskou moc. Napomohli tak založení ghilzajského knížectví, jež se stalo zárodkem budoucího afghánského státu. V roce 1747 se Kandahár stal hlavním městem moderního samostatného afghánského
státu, kterému začal tehdy vládnout emír Ahmadšáh Bábá, příslušník kmene Abdalí z chánského rodu Sadózájů. Svůj kmen přejmenoval na Durání (v překladu "perlový") a jako první v historii sjednotil všechny afghánské paštunské kmeny pod jedinou vládu. Je dodnes ctěn jako "otec Afghánců" a jeho hrobka v Kandaháru je poutním místem celého národa.

Britové okupovali Kandahár za afghánských válek v letech 1839 až 1842 a v letech 1878 až 1880, sovětská armáda měla v Kandaháru své velení v letech 1979 až 1989. V roce 1981 po těžkých bojích se sovětskými vojáky Kandahár na čas ovládli mudžáhidové. Po pádu Nadžíbulláha v roce 1992 drancovali okolí Kandaháru vzájemně soupeřící stoupenci prezidenta Burhánuddína Rabbáního (Islámské
společenství) a ozbrojenci Gulbuddína Hekmatjára (Islámská strana). V létě 1994 se stal domovem hnutí Taliban.

Kandahár, značně poznamenaný nekonečnou válkou, ale stále plný obyvatel, má technickou kolej a od roku 1970 moderní mezinárodní letiště. Bylo vybudováno s americkou technickou a finanční pomocí v rámci mezinárodního rozvojového programu a je údajně největší ve střední Asii. Starému městu s řadou mešit a
bazarů dominuje již zmíněné mauzoleum, poblíž se nalézají ruiny dávného Kandaháru zničeného perským dobyvatelem Nádirem šáhem v roce 1738. Několik konzerváren zpracovává ovoce, v textilních manufakturách se vyrábí vlněné látky, plst a hedvábí. Na tržištích se prodávají karakulské ovce, obilí a tabák, čerstvé i
suché ovoce, obchoduje se s vlnou a bavlnou. Město platí za ovocnou zahradu Afghánistánu, v jeho zavlažovaných okolních sadech roste vynikající ovoce, například vinná réva a především proslulá granátová jablka zvaná anáry.

Obyvatelé jihoafghánského Kandaháru prohlížejí trosky domu, který byl podle nich časně ráno zasažen americkou bombou. (31. října 2001)