Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kandahár - domov Talibanu

  12:51aktualizováno  12:51
Přijet v této době do Afghánistánu, je jako přijet na jinou planetu. I zde žijí sice zcela "normální" lidé, ale mnoho věcí funguje úplně jinak. Co se smí a co nesmí, určují na místě jednotliví členové Talibanu. Nevypátráte však nic, co by připomínalo psané zákony, pravidla, předpisy. Talibancem se prý může stát každý, kdo je znalcem nebo alespoň studentem koránu. Ovšem cizinec jenom těžko pozná, kdo vlastně talibancem je a kdo ne. Většinou nosí černý nebo bílý turban, často jsou to velmi mladí chlapci divokého výrazu.

Bez problémů je rozeznáte, pouze když nesou známý sovětský samopal Kalašnikov nebo jedou v moderní terénní toyotě s kouřovými skly a vysokou anténou. Tyto automobily jim stoupenci štědře dodávají z Pákistánu.

V Afghánistánu, dnes nejostřeji sledované části světa, je přísně zakázáno. Kandahár, tedy starobylé město, které je nyní kolébkou a baštou Talibanu, nese, ostatně jako celý Afghánistán, zřetelné stopy minulých válek. Vlastně skoro permanentního válčení. Přesto není vidět ani nepatrná snaha o nějakou obnovu. Ulice v Kandaháru jsou stále plné lidí - tedy přesněji řečeno mužů.

Ženy na ulici prakticky nezahlédnete, a když, tak spěchají pár kroků za manželem zahalené ve své "búrce" od hlavy až k patě. V místě očí mají hustou látkovou mřížku: vy nemáte šanci ženám pohlédnout do tváře, ale jim snad umožňuje trošku vidět.

Velkou zajímavostí byl "Bank of Kandahar" - pouliční finanční "ústav" či směnárna s povalujícími se balíky peněz. V minulosti si bankovky tiskli jak Sověti, tak místní lidé v severní i jižní části země, proto ta obrovská inflace. Balíčky bankovek převázané provázkem mají hodnotu jen několika dolarů a chodit s pytlem peněz přes rameno není tak neobvyklé. Zdá se však, že se moc nekrade, ostatně usekávání prstů a rukou je obvyklý trest.

Následující příhoda to dokresluje. Jakýsi talibanec se nám pokusil strhnout z ramene brašnu s fotoaparáty. Vykroutit se z jeho sevření bylo možné jen proto, že jednou rukou musel držet svého kalašnikova a na druhé mu chyběly tři prsty... Jako cizince vás v Afghánistánu nikdo oficiálně neubytuje. Kdyby vám nabídl střechu nad hlavou, zaručeně bude následující měsíce znovu a znovu předvoláván a vyslýchán, proč to udělal, o čem jste si povídali, na co se cizinci vyptávali a podobně.

Špionomanie tady byla cítit na každém kroku. V každém městě, kde je cizinec déle než jeden den, se doporučuje hlásit se na takzvaném cizineckém úřadě. Až bude chtít vycestovat, musí požádat o "povolení k opuštění Afghánistánu", jinak by jej nepustili přes hranice. V jednu chvíli nás vyděsila informace, že toto povolení také nemusíme dostat. Nakonec se nám však podařilo vysněný úřední papír získat, setřást sledování v Kandaháru a ujet z této talibanské výspy se všemi exponovanými filmy a dokonce i fotoaparáty.

Když jsme po týdnu, v jehož závěru jsme byli permanentně na útěku nebo eskortováni, překročili hranice do Íránu, padli jsme si do náruče. Jak to zní sentimentálně, nikdo neskrýval pocit, že jsme se znovu narodili.

Afghánci spěšně opouštějí hlavní město Kábul ve strachu ze zásahu USA. (15. září 2001)

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.