Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kanada oslavila své 133. narozeniny

  14:33aktualizováno  14:33
Kanaďané oslavují rádi a ve velkém. A oslavují, co se dá: a tak tady máme vedle všeobecně tradičních dnů svátečních také např. St. Valentine’s Day (14. února), St. Patric’s Day (17. března), Mather’s Day (14. května), Victoria Day (22.května), Father‘s Day (18. června), Canada Day (1.července), Civic Holiday (7. srpna), Labor Day (první víkend v září), Thanksgiving Day (2. října), Remembrance Day (11. listopadu) aj. Američané jich mají o něco více, ale ve většině případů se „dny“ tak nějak přibližně nazývají a shodují.

Ruku v ruce s významnými dny přicházejí samozřejmě i různé výhodné nabídky prodeje, kdy dokonce i prodejny automobilů připravují řadu slev, obchodní domy své nákupní dny k těmto příležitostem orientují. Slevy přicházejí a nazývají se podle toho, co se zrovna slaví. Když je např. Den matek, slevy se orientují na dámské oblečení a vybavení kuchyní. Když je Den otců, tak nabídky se točí kolem zlevněných pánských obleků, košil, ponožek a různého vybavení a doplňků automobilů, rybaření a garáží. Prostě pořád je kde a co nakupovat, protože pořád se doslova vnucují příležitosti komu nakupovat. A Kanaďané nakupují rádi. Zejména nyní, kdy nezaměstnanost činí pouhých šest procent, což je nejnižší za posledních téměř třicet let. Práce volá za každým rohem, a to dokonce i tam, kde obvykle vyžadovali jen profesionály, např. v oboru elektrikářských prací. Jak dlouho potrvá tato příznivá ekonomická situace, to je odvislé od voleb. Optimisté tvrdí, že pokud premiér Chretien vyhlásí volby letos na podzim, budeme se mít tak dobře jako dnes snad ještě pouhopouhý rok. Přijde-li s volbami v příštím roce, krize se jen o rok oddálí. Kdo ví...

Ale to není ten hlavní důvod, proč jsem usedla ke komputeru. Tím hlavním důvodem je onen vzpomínaný Canada Day, který připadá vždy na 1. červenec. Je to pro celou Kanadu velký svátek a se vší vážností se také slaví. Podobně jako u jiných obdobných, mají zaměstnanci nárok na jeden den placeného volna (kromě soboty a neděle). Pokud mají u zaměstnavatele odpracovány minimálně tři měsíce, dostanou ten den zaplacený. Jestli ne, pak to závisí na pravidlech, která si majitel firmy stanovil, anebo od jeho benevolence. Letos se oslavovalo v sobotu, takže pokud zaměstnanec musel nastoupit do práce v pátek, čerpal den volna v pondělí a naopak, takže měl v každém případě tři dny souvislého volna.

Podle ohlasů, kterých se nám na naše články dostává, jsem přesvědčená, že o Kanadě naši čtenáři znají mnohé. Ale přece jen to nejdůležitější : Kanada je druhou největší zemí světa, jen Rusko je větší. Počtem obyvatel nepatří ale k těm největším: dnes má zhruba 29 miliónů, takže na kilometr čtverečný připadají pouze dva obyvatelé. Téměř tři čtvrtiny obyvatel žije ve městech, přičemž nejhustěji obydlené je Toronto se skoro 5 milióny obyvatel. Země má deset provincií (Newfoundland, Nova Scotia, Prince Edward Island, New Brunswick, Quebec, Ontario, Manitoba, Saskachewan, Alberta a British Columbia) a dvě northern teritoria (Northwest Territories a Yukon).

Politickým systémem je vlastně konstituční monarchií a vláda sídlí v hlavním městě Kanady, v Ottawě. Kanada má vládní parlamentní systém a hlavou státu je generální guvernér, jenž je oficiálním zástupcem britské královny. Horní komora senátu je jmenovaná vládou a jejím hlavním posláním je přehodnocovat potenciální legislativu.

Ve většině případů se jedná o schvalovací rutinu pro volenou Dolní komoru, která se nazývá House of Commons. Reforma kanadského senátu (Horní komora) je předmětem mnohaletých diskuzí, přičemž mnozí politici navrhují jeho zrušení. Každá provincie má svou vládu, které předsedá premiér, jenž je volen tou kterou provincií, a provinční parlament, který pracuje po určité volební období. Stejně tak každá provincie má svého “lieutenant governor”, guvernéra, jenž je do funkce jmenován federální vládou, a oficiálně zastupuje královnu.

V zemi jsou stanoveny dva úřední jazyky: angličtina a francouzština.Anglicky mluvící populace vyrostla hlavně z emigrantů z Británie a USA. Více než 3,5 miliónů Kanaďanů jsou původem Skotové nebo Irové. Třetí největší kanadskou etnickou skupinou jsou Němci, následují Italové, Ukrajinci, Holanďané, Řekové, Poláci a Skandinávci. K těm opravdu menším národnostním skupinám se řadí i Češi a Slováci. Zaznamenáme Chorvaty, Slovince, Bulhary, Rumuny a další menšiny. Pokud se jedná o Asiaty, nejvíce je zde Číňanů z Hong-Kongu, dále Indové, Afganistánci, Vietnamci, skupiny z Latinské Ameriky a černoši ponejvíce z Karibské oblasti. Ovšem emigranti jsou zde z celého světa. Nezáleží na vyznání a ani na barvě pleti, aby se utečenci stali Kanaďany. Toronto, jak jsem již několikrát v předchozích článcích zdůrazňovala, je centrem emigrace a je skutečně nejkosmopolitnějším městem nejen Kanady, ale s několika málo dalšími městy mimo Kanadu i celého světa.

Přestože je Kanada zemí vlastně velice mladou, letos oslavila své 133. narozeniny, má za sebou pohnutou historii. A sama do novodobé historie mnohých států – i evropských – příznivě zasáhla. Vzpomeňme jen na angažovanost v období první , zejména však II. sv. války. V tomto období také země zaznamenala největší příliv emigrantů. Jen pro zajímavost, v předloňském roce jich přijala 174 130.

Také letos, a oslava narozenin státu je tou nejskvělejší příležitostí, byly připraveny slavnostní ceremoniály, na kterých skládali nově příchozí svoje přísahy, aby jim vzápětí nato mohl být přiznán status “citizenship”. Je to krásný obřad a každý nově příchozí jej

nosí natrvalo v paměti. Po celé zemi bylo uspořádáno 53 takových obřadů, na nichž skládalo svůj slib 5000 nových kanadských občanů. Jen v torontském Downsview Park jich bylo 2000. A každý z nich byl obdarován novou výroční kanadskou mincí, na níž je polární medvěd se svými dvěma kostkami, symbolizující společné učení, pospolitost v rodině a dělení se (mezi sebou).

Sobota byla slavnostním dnem všude, ať se jednalo o malé či větší město. Všude byly pořádány picknicky, všude vyhrávala hudba, vlály kanadské vlajky a večer bouřily ohňostroje. Kanaďané jsou na svou zem hrdi, svoji zem milují a jsou ochotni pro její rozkvět opravdu tvrdě pracovat. Nestydí se pověsit vlajku na svůj dům či do středu svého dvorku, nebo obléknout si triko s tradičním listem na prsou. Nestydí se zpívat nahlas hymnu s tím svým známým Ó Kanado… A věřte mi, že mnozí z nich mají slzy v očích. ”When I think of all the people who have come and made their lives here, it often does,” přiznává se mladá Whitney ke svému dojetí při hymně. Canada Day byl prostě ohromně krásný den…

PS: Věřím, že mi nebudete zazlívat, když vám nabídnu, abyste se se mnou pokusili odpovědět na několik kanadských ”nej”: Oficiálním národním symbolem je – javorový list; národní hrou je – hokej a lacrosse; geografickým středem Kanady je – Arviat v NW Territory; nejhlubším jezerem je – Great Slave, které je hluboké 614 m; největším ostrovem je – Baffin, který má rozlohu 507,541 čtv. km; nejdelší řekou je – Mackenzi, která je dlouhá 4 241 km; největší rozvodovost má – Quebec se 44 procenty na 100 manželství; jen pro zajímavost následují British Columbia se 39, Alberta se 36 a nakonec Ontário s 31 procenty.

Z ontárijského Bramptonu všem našim čtenářům každý den alespoň jednu radost a krásnou dovolenou přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: vera.kohout@sympatico.ca





Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.