Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Neznámé sfingy Českého středohoří. Letní výlet s krásnými výhledy

aktualizováno 
Stranou hlavních turistických cest v krajině Českého středohoří na Litoměřicku se skrývají pozoruhodná skaliska podobná lidem i zvířatům. Cesta za krásnými útvary v sobě skrývá tajemství neobjeveného a odměnou vám budou i krásné vyhlídky po kouzelném kraji středohoří.

Učitel na Holém vrchu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Fotogalerie

Kamenné sfingy připomínající různá zvířata či lidské bytosti nechybí v Čechách u žádného pískovcového skalního města. A nelze si bez nich představit ani prohlídku Adršpašských či Prachovských skal nebo labyrinty Broumovských stěn. Vedou k nim značené cesty, upozorňují na ně cedulky nebo průvodce.

Naproti tomu v Českém středohoří se podobné přírodní výtvory vyskytují zpravidla mimo turistické značení a musíte si je najít sami. Tím spíš vás však jejich vzhled překvapí a potěší. Na cestu nových objevů se vydejte z Litoměřic.

Ležící Kočka u Litoměřic

První pozoruhodná kamenná sfinga se nachází doslova za humny Litoměřic a vede k němu modrá turistická značka kolem rozhledny Mostka. Čedičové skalisko připomínající ležící kočku vytváří nejvyšší bod nenápadného vrchu Sovice (271 m), jež vystupuje mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Kočka je velmi známá přírodovědná lokalita, která má i své dějiny. Většina přespolních návštěvníků ji však v konkurenci přitažlivějších výletních cílů obvykle míjí.

Kočka u Litoměřic

Kočka u Litoměřic

Vrchol Sovice měl původně zcela odlišný vzhled, údajně byl špičatě kuželovitý. Jeho hrot tvořila čedičová skála, která se díky svým technickým vlastnostem a nedostatku pevného kamene v okolí stala předmětem těžebních zájmů.

Tip na dovolenou

Zalíbilo se Vám České Středohoří? Chtěli byste zde strávit svoji dovolenou? Můžete vybírat z desítek nabídek na Dovolená.iDNES.cz

Navzdory snahám o ochranu vzala původní podoba kopce za své a nynější skalní torzo v podobě kočky je výsledkem posledního odstřelu v roce 1901. Jistě by bylo zajímavé zjistit, zda tato skalní kočka vznikla zcela náhodou, anebo se někdejší lamači na výsledku záměrně podíleli.

Kromě samotného atraktivního tvaru kočičího skaliska je lokalita proslulá coby mineralogické naleziště. Ve výplních dutin horniny se během těžby nalézaly krystaly více než deseti nerostů, kvůli nim se také v minulosti realizovaly mnohé odstřely.

Snadná dostupnost a blízkost velkého města přitahuje na Kočku návštěvníky, jejichž představy o přírodních krásách jsou však poněkud svérázné. Svědčí o tom nejen prázdné láhve a odpadky, ale především sprejem dotvořené kočičí orgány.

Přes Hradiště na Holý vrch

Rozporuplné pocity z návštěvy Kočky si můžete spravit na další skalní lokalitě, která se jmenuje Holý vrch (557 m). Vystupuje nad vesničkou Hlinná a jeho úbočí zdobí pro změnu "zkamenělé" lidské bytosti. Přímá cesta na Holý vrch ovšem z Kočky nevede, takže při pěším putování je třeba trošku zaimprovizovat.

Krajinářsky zajímavá je žlutá turistická značka, na niž se lze napojit v obci Skalice, cca 1,5 km severně od Kočky. Tato žlutá trasa vede docela obtížným terénem jižních výběžků Českého středohoří po stezkách přes potoky a strmé svahy, a následně prudce stoupá na kopec Hradiště (545 m).

Vrch Hradiště. V popředí Kundratice a Hlinné

Vrch Hradiště. V popředí Kundratice a Hlinné

Tento pozoruhodný vyhlídkový vrch je součástí rozsáhlé náhorní plošiny, která se vytvořila na výlevech lávových proudů z třetihorních sopek. Kousek pod nejvyšší kótou na jižní straně vystupují vrstvy dvou lávových proudů v podobě skalních stěn a řad.

Efektní jsou rovněž mohutná balvanová pole, naopak vrcholové partie a západní svahy pokrývá travnatá step, kde se dříve vyskytoval koniklec otevřený, luční a Hackelův. Díky nim zde v minulosti bylo vyhlášeno chráněné území.

Průřez vrstvami lávových proudů pod Hradištěm

Průřez vrstvami lávových proudů pod Hradištěm

Na vrcholu Hradiště

Na vrcholu Hradiště

Z Hradiště míříme na Holý vrch s pozoruhodnými skalními útvary, kam je možné dojít dvěma způsoby. Buď orientačně náročným terénem beze značek přes náhorní plošinu směrem na sever, nebo přes vesnici Hlinné po žlutých a zelených značkách až k silničnímu sedlu nad Kundraticemi, odkud na Holý vrch vede sice taky neznačená, ovšem orientačně bezproblémová a zřetelně vyšlapaná přístupová cesta.

Zarůstající klenoty přírody

Orientačně významným místem ke zdolání Holého vrchu je terénní zářez v ostré pravotočivé zatáčce na silničce Hlinná – Kundratice. Hned za ní odbočuje doprava polní cesta kolem ohrady, na jejímž začátku je možné zaparkovat auto. Odtud jsou již patrné severozápadní srázy Holého vrchu, z nichž vystupují černé skály. Po několika desítkách metrů odbočuje vpravo vyšlapaný chodník, mířící strmě vzhůru k hraně náhorní plošiny. Po jejím okraji se pak pohodlně za pár minut vystoupí až k nejvyšší kótě.

Učitel (dole) a Žáci na Holém vrchu (na obzoru Milešovka)

Učitel (dole) a Žáci na Holém vrchu (na obzoru Milešovka)

Z vrcholu Holého vrchu, označovaného na mapách též jako Lysá hora, se otevírá hezký pohled přes údolí Labe na typické siluety Milešovky a Kletečné. Kdysi skutečně "Holý" vrch, obhospodařovaný do konce 80. let 20. století hlavně pastevectvím, postupně neudržovaný zarůstá. To má neblahý vliv především na přítomnost vzácných rostlin, kvůli nimž zde vzniklo chráněné území.

Zarůstání se bohužel nevyhýbá ani bizarním skalním věžím, které vyčnívají ve svahu pod hranou náhorní plošiny. Vznikly rozpadem nestejnoměrně odolných čedičových vrstev podél křížících se horizontálních a vertikálních puklin. V jejich blízkosti se například vyskytují poslední trsy vzácného koniklece otevřeného. Podobně negativní vývoj je typický i pro výše zmíněnou přírodní památku Hradiště, kde se před lety dokonce navrhovalo zrušení chráněného území.

Kamenné lidské bytosti

Nejnápadnějším skalním uskupením na Holém vrchu jsou Žáci – skupina tak trochu neukázněně vedle sebe seřazených drobných postaviček s hlavami, která shlíží dolů na vyčnívající sedmimetrovou skalní věž. To je Učitel, který se snad Žákům snaží cosi vysvětlit nebo ukázat – patrně překrásný výhled na panorama Českého středohoří. Žáci však mají evidentně "navrch".

Hlava Turka na Holém vrchu

Hlava Turka na Holém vrchu

Méně nápadná je Hlava Turka, kterou však také není problém najít. Vystupuje ze strmého svahu přímo pod nejvyšší kótou. Vidět je horní část těla s rameny, krk a hlava s nosem i očima. Turka udělal z němé skály zřetelně ovinutý turban na čele.

Bohužel větve okolních stromů i neschůdný terén znemožňují pohodlnou prohlídku. Krajinnou siluetu všem skálám na Holém vrchu obstarává protilehlá hora Varhošť (640 m), která se sama vybízí k zakončení výletu do těchto končin. Turisticky velmi známý a vyhledávaný vrch vystupuje nad pravým břehem Labe zhruba v polovině pomyslné přímky mezi městy Ústí nad Labem a Litoměřice.

Výhled z Krkavčí skály (na obzoru Milešovka)

Výhled z Krkavčí skály (na obzoru Milešovka)

Rozhledna na Varhošti

Rozhledna na Varhošti

O jeho proslulost se zasloužila především originálně řešená rozhledna z roku 1973, z níž je vidět klikatící se stuha řeky Labe celkem na osmi různých místech. Krásná vyhlídka se otevírá rovněž z čedičového útesu Krkavčí skála (445 m) na úbočí Varhoště nad údolím Tlučeňského potoka. Vede přes ni možná sestupová trasa k vlaku do Sebuzína.

Může se hodit

Doporučená trasa:
Litoměřice, horní nádraží – Kočka; 2 km (modrá) – Žitenice; 3 km (modrá) – Skalice; 5 km (neznačeno) – Hradiště; 7 km (žlutá) – Hlinné; 8 km (žlutá) – zářez silnice před Kundraticemi; 9 km (zelená) – Holý vrch a zpět; 10 km (neznačeno) – sedlo pod Varhoštěm; 11,5 km (neznačeno) – Varhošť; 12 km (žlutá) – Krkavčí skála; 14 km (žlutá) – Sebuzín, žel. st.; 17 km (žlutá a neznačeno)

Mapa:
KČT 1 : 50 000 č. č. 11 – České středohoří východ

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.