Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kamčatka chce využívat skrytou sílu vulkánů

  10:18aktualizováno  10:18
Pod sopkou to vypadá jako ve staré kotelně, v níž popraskaly trubky s párou. Horoucí oblaka se zlověstným syčením stoupají ze zrezivělých železných kohoutů a mísí se s obláčky, které k nebi vyfukuje podřimující Mutnovská sopka. Kolem rachotí těžká technika stavbařů, kteří by v příštích letech měli dokončit velkou elektrárnu, poháněnou silou vulkánu.

 "Až vše dostaví, sopky budou zásobovat skoro půlku Kamčatky," říká hrdě Vitalij Nikitěnko, technik geotermální Mutnovské elektrárny, která by měla za několik let dodávat vyhladovělé energetické síti poloostrova asi 100 megawattů elektrické energie. Dva roky již funguje jeden menší blok, přilepený o kus dál na plošině nad vysokými srázy kamčatských hor. Vitalij je na skrumáž trubek věčně zahalenou teplým oparem z hlubin patřičně hrdý. "Princip je jednoduchý, uvést to vše v život ovšem tak snadné není," dodává. V měřítcích Evropy výkon 100 MW neznamená mnoho, na Kamčatce se čtyřmi sty tisíci obyvatel je však důležitý. A navíc, je málo míst na světě, kde se návštěvník na každém kroku setkává s projevy vulkanismu.

"Bylo by škoda tu ohromnou sílu nevyužít," říká Sergej Sašenko, další technik z elektrárny ležící uprostřed vulkanického masivu asi dvě hodiny jízdy od Petropavlovska, správního střediska Kamčatky. "Je ostuda, že jsme do nedokázali již dávno," dodává. Kamčatka patří k nejaktivnějším vulkanickým oblastem na světě. Je to zóna tří set sopek, třicet z nich je aktivních. Čas od času se probouzejí a lidem ohnivým divadlem připomínají, jak ohromné síly jsou skryty hluboko v podzemí. Kamčatka sní o spoutání energie vulkánů mnoho let, dlouho však nebyla schopna shromáždit potřebné finance na výstavbu. Nakonec je získala od Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Úvěr garantuje ruská vláda - bankéři se báli, že chudý poloostrov by nebyl schopen splatit řádově desetimiliony dolarů. Jak taková elektrárna vlastně funguje? Těžní soupravy vyhloubí vrty do hloubky větší než jeden kilometr na úpatí vulkánu - tam, kde geologové předpokládají dutiny naplněné parou ohřívanou jako v parním kotli žárem sopky. "Přehřátá pára pod ohromným tlakem stoupá k povrchu a systémem trubek se rozvádí ke třem turbínám," vysvětluje Vitalij Nikitěnko a rozhazuje nadšeně rukama. Pochvaluje si počasí - je výjimečně krásné. Zatímco dole v údolí se povaluje neprostupná mlha, na zeleň trávy a čerň vulkanických hornin praží slunce.

Několik dalších techniků vylézá ze spleti kovu elektrárničky. Takových dní, říkají, tu za rok mnoho nezažijí. "Naše elektrárna je velmi šetrná k životnímu prostředí," chlubí se Vitalij. "Páru kondenzujeme a pak znovu pod tlakem ženeme zpátky do podzemí, kam patří." Síra a další agresivní látky z horkého dechu Mutnovské sopky tak neunikají do atmosféry ani řek a říček, ze kterých se dá všude pít. Tak jako skoro všichni l idé na Kamčatce mají Vitalij i Sergej vždy v zásobě mnoho nejrůznějších historek ze života podmanitelů divoké přírody. V létě sice vypadá elektrárna nad majestátním sopečným údolím téměř idylicky, koncem podzimu se však změní v polární oblast krutých mrazů, sněhových závějí a nemilosrdných větrných smrští.

"Není snadné ten velký parní stroj udržet v chodu," říká Vitalij. V létě je na "vezděchodu", kříženci nákladního vozu a tanku, možné sestoupit z hor za pár hodin, v zimě vybřednout z moře sněhu však často trvá celý den. Jejich oblíbená liška se již naučila žrát jim z ruky, medvěd se zatím drží v uctivé vzdálenosti, stejně jako "lstivý" rosomák a další zvířata panenské přírody. "Je tady hezky," říká Sergej. "A až postavíme bazén s horkou vodou, bude tu ještě lépe," dodává. Už se na to hodně těší.
 

Kamčatská vulkanická oblast.

Kamčatská vulkanická oblast.

Kamčatská vulkanická oblast.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.