Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam zmizely ztracené izraelské kmeny?

  16:43aktualizováno  16:43
Ve stínu neslavné jaderné elektrárny u izraelského města Dimona v Negevské poušti žijí jako polygamní vegetariáni Černí Hebrejci, kteří věří, že jsou potomci ztraceného izraelského kmene.

Komunita Afroameričanů se přestěhovala do Izraele ze Spojených států v roce 1969 a enklávu města Dimona pojmenovala Království Yah. Tvrdí, že jsou potomci starého židovského kmene, který byl přinucen odejít do exilu do západní Afriky, odkud byl po staletích odvezen k otrocké práci do Ameriky. Podle mluvčího komunity Ahmadiela Ben-Jehudy písně o Sionu a řece Jordán, které zpívali afričtí otroci při práci na plantážích, svědčí o jejich izraelských kořenech.
Většina odborníků tvrzení kultu odmítá jako přehnané a říká, že důkazy, jimiž svou víru podpírá, jsou v nejlepším případě mlhavé. Nicméně i kdyby tvrzení Černých Hebrejců bylo pouhou fikcí, faktem zůstává, že 2700 let poté, co bylo deset kmenů Izraele zavlečeno do exilu a zmizelo, patří stále osud ztracených  kmenů mezi nejtajemnější záhady dějin.
V roce 722 před Kristem dobyla Asýrie severoizraelské království, kde žilo 10 z 12 izraelských kmenů, a obyvatele vzala do zajetí. Biblická Druhá kniha královská zaznamenává, že byli vyhnáni "do Chalachu a Chabóru po řece Gózanu a do měst médských". Zbývající dva kmeny, Juda a Benjamín, které obývaly jižní Judské království, odešly pod nátlakem Římanů až v roce 70 našeho letopočtu. Na rozdíl od severních bratrů, kteří byli asimilováni, si uchovaly identitu a jsou považovány za předky moderních židů.
Rabín Elijahu Avichail pátrá po ztracených kmenech celá desetiletí. Podnikl nebezpečné výpravy do Barmy a jiných válkou zmítaných částí Asie, aby našel potomky lidí, kteří zmizeli téměř před 3000 lety. "Mezi nežidovským obyvatelstvem hledám židovské zvyky a známky," říká Avichail.
Paštunové z Afghánistánu a Pákistánu stojí na předních místech seznamu národů, které podle Avichaila patří ke ztraceným kmenům. Avichail říká, že staré jméno Paštunů je "Bnai Jisrael" neboli Synové Izraele a mnoho klanů je prý pojmenováno po deseti izraelských kmenech jako Rúben, Ašer, Neftalí a Efrajim.
Ještě přesvědčivější jsou zvyky Paštunů, které odrážejí staré a dodnes praktikované židovské rituály. Paštunové se podobně jako židé žení pod svatebním baldachýnem, zapalují svíce v předvečer šabatu a nosí modlitební šály. Dokonce také stejně jako židé obřezávají osm dní staré syny.
Avichail věří, že po útoku Asyřanů se kmeny rozprchly podél "hedvábné cesty" do Kašmíru, Číny, Barmy a Thajska. Mohly se prý dostat až do Japonska. "Bible uvádí, že deset kmenů odešlo na východ od Izraele a podle proroka Izajáše se ze stejného směru navrátí," dodává Avichail. Nespokojuje se však pouze studiem biblického proroctví. Snaží se je naplnit a přivézt lid, který podle něho pochází ze ztracených kmenů, zpátky k židovství a do Svaté země.
Jeden z největších úspěchů zaznamenal u kmene Šinlung z barmsko-indické hranice, který věří, že patří k izraelskému kmeni Manases. Ten byl podle šinlungských legend vyhnán do Číny a později na území dnešní Barmy. S rabínovou pomocí se již 500 členů dostalo do Svaté země a konvertovalo na židovství.
Rivka Gonenová, archeoložka a kurátorka židovské etnografie v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, tvrdí, že izraelské kmeny zmizely nadobro. Nedokáže si představit, že by si lidé, kteří po tisíce let žijí v exilu, uchovali rysy židovského dědictví. Připomíná, že i bible říká, že deset izraelských kmenů bylo poraženo, neboť nedodržovalo židovské zvyky a klanělo se modlám. Neexistuje tedy podle ní žádný důvod, aby si v exilu podržely židovské rituály, když je porušovaly i doma.
"Kdekoliv najdete kmen, který tvrdí, že patří k deseti ztraceným, vždy narazíte na stopy po křesťanských misionářích nebo romanticích, kteří tam přijeli s biblí, a když objevili
nějaké vágní podobnosti ve jménech a zvycích, okamžitě v tom viděli důkaz," říká Gonenová.
Tvrdí, že metody, které se používají k hledání ztracených kmenů, nejsou z antropologického či lingvistického hlediska vůbec vědecké, protože mnoho jazyků má podobně znějící slova a rituály, jako je obřízka, nejsou výlučně židovské.
Mnoho teorií hraničí až s absurdností, říká Gonenová. Někteří například tvrdí, že Britové jsou jeden z deseti ztracených kmenů, jiní zase, že Dánové pocházejí ze ztraceného kmene Dan. "Lidi lákají záhady minulosti a toto je jedna z nich," uzavírá.

Negevská poušť se stala novým domovem Černých Hebrejců.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.