Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam zmizela krásná Šumava? V lesích bloudí i znalci...

  9:49aktualizováno  9:49
Myslíte si, že znáte šumavské lesy jako své boty? Omyl. Je to právě rok, co orkán Kyrill i následné nešetrné odstraňování následků živlu šumavský národní park zásadně změnily. Místní lidé, dřevorubci i ochránci přírody mají problém se v terénu vyznat.

Šumava, Boletice - Používání holosečí při těžbě otevřelo lesy větru. Orkán Kyrill pak způsobil v Boleticicích rozsáhlé polomy. Jejich vyklizením došlo k odkrytí lesní půdy, odplavení živin a erozi. Živelné nasazení těžké techniky pak poškození půdy znásobilo. Ekologické škody způsobené zničením půdy jsou větší než škody způsobené samotným orkánem Kyrill | foto: Pavel Štorch / hnutí DUHA

Park je naprosto jiný než před kalamitou, například z fotografií lidé svá oblíbená místa vůbec nepoznají. Přesvědčil se o tom i redaktor MF DNES, který i sobě důvěrně známá místa navštívil.

Například oblast kolem Kvildy a Horské Kvildy, což je v národním parku v zimě i  v létě jedna z nejfrekventovanějších cest. Právě zde je nejlépe vidět, jak se šumavské lesy změnily. Pamatuji si cestu lemovanou zdravými zelenými smrky. Teď místo nich leží stohy vykáceného dřeva srovnané do úhledných hromad. Při pohledu na ně mrazí v zádech.

Lesy jsou plné pařezů i klestí, u vlakových nádraží či pil a dřevozpracujících firem leží tisíce kmenů zdravých stromů.

Jezdí tam léta, ale Prameny Vltavy po orkánu nepoznal

Uděláme malou zkoušku - turistům ukážeme známou šestikilometrovou cestu z Kvildy k Pramenům Vltavy na fotografii před orkánem a nyní. Ročně sem pod úpatí Černé hory vyráží tisíce lidí, aby viděli místo považované za nejzazší prameniště nejdelší řeky v Česku.

"Tak tohle vůbec neznám. Tam jsem určitě nebyl," říká na první fotku od pramenů osmapadesátiletý Ladislav Bican z Prahy, který tráví tento týden dovolenou na Kvildě.

Šumava, mezi Horskou Kvildou a Filipovou Hutí
***Mezi Horskou Kvildou a Filipovou Hutí. Lesy města Kašperské Hory v Národním parku Šumava. V území chráněném mezinárodní Ramsarskou konvencí o ochraně mokřadů, v oblasti, která by měla být nejpřísněji chráněna,
způsobily těžké stroje hluboké erozní rýhy a plošné poškození lesní půdy. Zničení lesní půdy, ze které les vyrůstá, je horší než  poškození stromů polomy či kůrovcem.
Foto: Jaromír Bláha/hnutí Duha

Dodává, že Šumavu má rád a jezdí sem už třicet let. Okolí Kvildy má prochozené nejvíce.

"No samozřejmě toto jsou Prameny Vltavy, to je jednoduché," rozzáří se, když mu ukazuji druhou fotku. Diví se ale, když mu oznamuji, že oba snímky jsou ze stejného místa. "Nepoznal bych to, ty vyvrácené stromy i s kořeny," omlouvá se a neustále kroutí hlavou.

Když vyrazíte zase do lesů nad Stožcem a Českými Žleby, je zkáza ještě výraznější. Holé kopce s nepřirozeně zelenými pařezy jsou snad všude, kam se podíváte. Ta zelená barva není nic jiného než chemikálie hubící kůrovce.

"Je to, jak kdyby tu vybuchl granát. Ale zase všechna čest lesníkům, že se jim podařilo dříve než za rok vše odklidit, uvolnit cesty a vykácet polomy. Ale pohled to hezký není," komentuje okolí Zdeněk Rybák z Klatov, který se do Stožce vydal na dovolenou s přáteli.

Šumava, mezi Horskou Kvildou a Filipovou Hutí

Šumavu miluje, ale varuje, že pro lidi, kteří sem vyrazí poprvé či lesy neznají, může být výlet nebezpečný. "Mnohde chybí třeba informační tabulky, lesy se úplně změnily," konstatuje.

Orkán ale škodí i nyní, když nefouká. Po těžké technice, která musela vjet do lesů, protože jen na Šumavě popadalo více než 864 tisíc kubíků dřeva, zůstaly poškozené silnice a v nich výmoly.

"I nově opravená silnice z Kvildy na Borová Lada už je poškozená. O těch, které byly už předtím v horším stavu, ani nemluvím," líčí starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Padesátitunové náklaďáky zdevastovaly silnice na Kvildě. Právě na Kvildě jsou škody znát nejvíce. Je totiž malým dopravním uzlem Šumavy. A ať se z ní vydáte na kteroukoliv stranu, trhliny, upadnuté krajnice či vyjeté koleje v asfaltu po minimálně padesátitunových nákladních autech uvidíte.

Na Šumavě do dnešního dne zpracovali 750 tisíc kubíků dřeva. Dalších téměř sto deset tisíc metrů krychlových ho v lesích zůstalo záměrně. Po odkornění či chemickém postřiku tu tak zetlí zhruba 128 tisíc metrů krychlových.

"V druhých zónách musíme na jaře vysadit stromy nové," uzavřel mluvčí národního parku Radovan Holub.

Šumava rok po orkánu

Způsobené škody

  • finanční ztráty 4,25 miliardy Kč
  • likvidace škod 1-11/2007
  • zalesňování následujících 5 let
  • nejpostiženější místa Vojenský prostor Boletice Národní park Šumava

Stroje poškodily les víc než Kyrill

Škody, které kvůli kácení stromů způsobily třeba v boletickém vojenském prostoru těžké stroje, nelze napravit. Tvrdí to šéf programu lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

"V Boleticích chyběl dohled a poškození lesů je nevratné už proto, že došlo ke zničení lesní půdy, která je placentou lesa," říká Bláha.

Šumava, Boletice
***Používání holosečí při těžbě otevřelo lesy větru. Orkán Kyrill pak způsobil v Boleticicích rozsáhlé polomy. Jejich vyklizením došlo k odkrytí lesní půdy, odplavení živin a erozi. Živelné nasazení těžké techniky pak poškození půdy znásobilo. Ekologické škody způsobené zničením půdy jsou větší než škody způsobené samotným orkánem Kyrill.
Foto: Jaromír Bláha/hnutí Duha

Jak hodnotíte likvidaci popadaných stromů po loňském orkánu?

Někde situaci lesníci zvládli, jinde nikoliv. Většinou totiž odklidili dřevo, ale v lesích významně poškodili půdu. Například na Kašperskohorsku nebo v Boleticích je poškození lesů po těžkých strojích tak veliké, že způsobilo škody daleko vyšší než samotný orkán Kyrill.

V čem jsou lesy nejvíc poškozené?

V nezvládnutém managementu kalamity, v řízení prací. Nyní je vidět obrovský rozdíl. Kupříkladu v Národním parku Šumava a Boleticích byly srovnatelně velké škody. Správa parku dokázala situaci zvládnout a ohlídat si práce v lesích i tak, že je třeba zakázala ve dnech, kdy byla půda rozmáčená. V Boleticích byly práce živelné, těžké těžební soupravy jezdily i zdravým lesem, někdy zapadly až po podvozek a nikdo to neřídil.

Šumava, Boletice

Za jak dlouho se les vzpamatuje?

Tempo se bude lišit podle péče, která při odstraňování škod byla, a podle ochrany lesa. Tam, kde se nyní rodí nový les pod ochranou popadaných stromů, vyroste rychleji než na holinách. Popadané stromy chrání totiž ty mladé a nehrozí jim třeba ani eroze půdy.

Na holinách se stále odplavuje humus a půda, v níž jsou houby, členovci a mikroorganismy. Nový les začne v bezzásahových místech parku vyrůstat už po nejbližším náletu semen stromů a za 30 let zde bude plnohodnotný mladý porost. Na holinách bude obnova dražší, stromy budou muset sázet lesníci a nový les bude zároveň méně životaschopný.

Šumava, Boletice

Šumava je nyní pod sněhem a na první pohled se krajina jeví místy až idylicky. Pod sněhem to ale vypadá jinak. Můžete se o tom přesvědčit na vlastní oči sami, až sníh na jaře roztaje, stejně jako my (snímky jsme pořizovali na podzim), nebo si prohlédněte fotografie poškozených lesů z okolí Kašperských Hor ZDE. O případu devastace lesů v Boleticích se více dozvíte - včetně videa - ZDE.

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.