Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kam v Kanadě pro pomoc v případě nutnosti

  13:52aktualizováno  13:52
"Jak bych jednoduše charakterizoval poslání Českého a slovenského sdružení v Kanadě?", opakuje po mně otázku jeho předseda Josef Čermák, dnes 75letý význámý činitel české komunity v Kanadě, aktivní člen mnoha obchodních kanadských a ontárijských společností, bývalý činovník správní rady kulturních organizací, jakými jsou například Pro Arte Orchestra, Canadian Ethnic Heritage Foundation, Canadian Fund for Czechoslovak Refugees, Čs. společnosti pro vědy a umění, Klubu Milady Horákové, Sokola, Nového divadla, člen redakční rady Naše hlasy, dopisovatel do mnoha českých novin vydávaných v Torontě atd. Především však velice dobrý právník, který pomohl vyřešit osobní problém nejednomu z emigrantů. "Jsme tady pro lidi, jsme tady pro to, abychom jim sloužili, abychom jim pomáhali řešit jejich svízele zejména v začátcích jejich emigrace," říká všemi milován a vážen právník.

Abychom však pochopili smysl práce Sdružení, je zapotřebí alespoň krátce nahlédnout do jeho bohaté historie.

 „Činnost sdružení byla kdysi mnohem širší nežli je tomu dnes. Vzniklo jako politická krajanská organizace a nesla přívlastek československá. Czechoslovak National Association of Canada vzniklo na kongresu v červenci 1939 v Torontu. Název byl později změněn na Czechoslovak Association of Canada – Československé sdružení v Kanadě, a po rozdělení Československa na Czech a Slovak Association of Canada – České a slovenské sdružení v Kanadě,“ pouští se do objasňování historie vzniku a poslání této významné zahraniční organizace Pepíček Čermák.  Prvním předsedou byl zvolen Štefan Rudimský a generálním tajemníkem Karel Buzek – (první původem Slovák a druhý  Ostravák), jehož zýsluhou vznikly desítky nových odboček po celé Kanadě (a který byl u kolébky Československého charitativního fondu v Kanadě, jenž pro čs. jednotky v Anglii vybral desetitisíce dolarů, a později se stal výkonným ředitelem celokanadského fondu). Veliké úsilí sdružení za 2. sv. války bylo zakončeno Victory Congress (Vítězným kongresem) v listopadu 1945.”

Po válce, po vítězství komunismu, nastalo dlouhé období skutečně tvrdé práce. “Během komunistického režimu Sdružení na mnohem obtížnější politické šachovnici s řadou jiných krajanských organizací hájilo demokratický ideál Masarykova Československa a jeho kulturního  dědictví”, pokračuje předseda Sdružení. “Aniž bych chtěl vyzvedávat jednotlivce, musím tady uvést několik jmen spojených s činností sdružení z tohoto období: Karel Buzek, již sehrál významnou roli v Kanadském fondu pro čs. uprchlíky (Canadian Fund for Czechoslovak Refugees), Karol Stark, Jiří Corn, Blanka Rohnová aj., kteří věnovali desítky hodin svého volného času na přesvědčování kanadské veřejnosti, že Československo si zaslouží svobodu. Byť by se tato práce mohla jevit jakkoliv marná, přece jen nebyla, neboť po přepadení Československa tzv. spřátelenými armádami v roce 1968, byla delegace sdružení přijata ministry kanadské vlády a během příštích šesti měsíců přijala Kanada 12 tisíc čs. uprchlíků.  A krátce nato byly s finanční podporou Sdružení a Masarykova ústavu učiněny první kroky ke zřízení oddělení českého a slovenského jazyka a literatury na University of Toronto,” vzpomíná dále pan Čermák.

Dalším významným mezníkem v činnosti sdružení se stala  revoluce v ČR v roce 1989. Po ní se sdružení soustřeďuje jednak na krajany v Kanadě a jednak na podporu akcí

v České republice a na Slovensku. Jako příklad může posloužit organizování finanční pomoci  postiženým povodněmi v ČR, kdy bylo obětem odesláno 100 tisíc dolarů.

“V současnosti se většina akcí odbývá na torontském ústředí, ale přece jen řada odboček vyvíjí nejen místní, ale i celokanadskou iniciciativu,” přistupuje opět k současnosti pan Čermák. “ Mezi  ně patří odbočky např. ve Vancouveru, Winnipegu, Calgary, Kingstonu, Montrealu, Batawě, Ottawě, Londonu, Hamiltonu, Kitcheneru a v St. Catharines, když zhruba  do revoluce 1989 jsme většinou pracovali s československými uprchlíky a po ní s emigranty. Pomáhali jsme nově příchozím, kteří se na nás obraceli se vším možným – vyřizovat papíry na úřadech, tlumočili jsme, překládali doklady, vyplňovali je, hledali pro emigranty bydlení, zasvěcovali jsme je do základního kanadského práva, pokud bylo v našich silách pomohli jsme najít práci, ověřovali jsme dokumenty a  podpisy, vyřizovali víza, dokonce řešili problémy i alimentů atd. Zúčastňovali jsme se kulturních a politických akcí dalších našich organizací, pořádali sbírky např. na podporu orgánů v ČSR po revoluci 1989, pořádáme kulturně-politické akce při různých výročích – např. k 70. výročí vzniku ČSR,  ke  400. výročí narození J.A. Komenského, 150. výročí narození T.G. Masaryka atp. Zvláštní kapitolou je náš torontský Dámský spolek, který kdysi plnil nezastupitelnou úlohu při pomoci uprchlíkům.

Náplň činnosti Sdružení byla vždycky určována politickými, kulturními, společenskými a vzdělávacími potřebami emigrantů z republiky a situací v ní. Sdružení nikdy nestálo na okraji dění, ale naopak aktivně reagovalo na všechny významné politicko-společenské události ať už v rodné či adoptované domovině.

Nakonec, nic nebrání tomu, abyste sami informační středisko Českého a slovenského sdružení  navštívili. Sídlí na Spadina Av. 740 v Torontě a schůzku s jeho předsedou Josefem Čermákem si můžete domluvit telefonem na čísle 416-925 2241.

Z kanadského Ontária své čtenáře srdečně zdraví a každý den úsměv přeje Věra Kohoutová. Chcete-li mi psát: vera.brampton@home.com





Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.