Kam si dojít pro zázrak

-
Místo, kde si lze vyprosit zázraky, leží v Praze jen kousek od Malostranského náměstí a jede k němu tramvaj dvaadvacítka. Je tam už celá staletí, přesto o něm našinci většinou vůbec nevědí. Zato cizinci je znají dobře. Pojďme tedy s nimi, dveře se otvírají...

Uvnitř kostela Panny Marie Vítězné to vypadá jako v každém jiném chrámu. Trochu chladno, trochu šero, ve vzduchu je cítit kadidlo. Ale něco je přece jinak. Tady, na pravé stěně chrámové lodi, je to, kvůli čemu sem všichni jezdí. Malá, půlmetrová soška oblečená do šatečků jako panenka. Sem směřují modlitby až z Jižní Ameriky, Fidži, Filipín. Pražské Jezulátko však vypadá na první pohled spíš jako hračka než postava, k níž se modlily a modlí miliony lidí. Pět z nich právě klečí na purpurovém klekátku pod Jezulátkem, ruce sepjaté a hlavy pokorně svěšené na prsou. Tipněme si, odkud jsou. Dvě tmavovlásky kolem čtyřicítky, podle řeči Italky. Dva Holanďané, chlapec s dívkou. A jeden Asiat, na první pohled Číňan, tedy nejspíš Tchajwanec. On a Holanďané nevypadají na hluboce věřící. Trekingové boty, mapy v kapsách. Modlitbu však berou vážně. Z místa, kde tito lidé klečí, vyslechlo Jezulátko v průběhu staletí již mnoho příběhů bolesti, zoufalství a naděje. Jejich stopy zůstaly zaznamenány na kamenných dlaždicích, jež lemují výklenek kolem božského děťátka. Jedna z dlaždic nese datum 13. listopadu 1947, podpis M. K. a nápis: Děkujeme ti, Ježíšku, za vyslyšení a prosíme o další ochranu. Jiná připomíná jakési staré neštěstí, jež málem skončilo tragédií: Ďakujeme za zázračnú pomoc pri úraze dieťaťa na Karmelitskej ulici dňa 25. X. 1960. M. H. Cizinci bývají stručnější. Někde je třeba jenom napsáno: Gracias. Familia Cacho-Sousa, Cajamarca, Peru. Anebo: Thanks. Michele, Toronto - Canada. Tak to je, neboť i přesto, že se píše rok 2000 a za zdmi venku vládnou internety, nebe místo andělů křižují satelity a někteří ještě stále vzývají neviditelnou ruku trhu, tady uvnitř má pořád hlavní slovo boží vůle, milost a důvěra v to, že láska uzdravuje. Mnozí lidé tomu tak věří. Jako třeba Mexičanka, která přijela do Prahy se čtyřicetiletým zpožděním a o níž píše M. Santini v knize The Holy Infant of Prague. Jako dítě ochrnula a nemohla se hýbat. Jednou měla sen, v němž viděla Pražské Jezulátko - slíbila mu, že když ji uzdraví, přijede za ním, aby mu poděkovala. Vskutku, pak začala hýbat prsty, rukama, nohama... Čtyřicet let jí však trvalo, než našetřila tolik peněz, aby mohla vyrazit do Čech. Někteří přijíždějí s díkem, někteří s prosbou. Jako třeba ona paní z Filipín, na niž vzpomíná Alena Kolandová, která v kostele nabízí upomínkové předměty: »Měla rakovinu, byla kvůli tomu už dvakrát operována. Ale když přijela sem, byla šťastná.« Věřila, že soška zasáhne tam, kde byli v koncích lékaři. V božské děťátko, které podle legendy vymodeloval jakýsi španělský mnich za maurských válek, takto věří lidé už celá staletí. Přesněji od třicetileté války. Tehdy, roku 1628, jej kostelu věnovala paní Polyxena z Lobkovic, manželka nejvyššího kancléře Zdeňka Popela z Lobkovic a ještě předtím Viléma z Rožmberka. Byla to tatáž Polyxena, jež kdysi zachránila čerstvě defenestrované Slavatu a Martinice, kteří se po letu vzduchem schovali u ní v paláci. Když přišli stavové, aby dodělali svoji práci, a chtěli po Polyxeně, aby jim místodržící vydala, prostě s nimi vyrazila dveře. Polyxena dostala Jezulátko jako svatební dar od své matky pocházející ze Španěl. A ta je zase dostala od své matky, když se odjížděla provdat do dalekých Čech. Lidé si od roku 1628 všímali, že na Malé Straně se něco změnilo. Připsali sošce zásluhy za to, že zachránila čtvrť před morem a Prahu před Švédy. Když si sošku přiložila k tváři manželka Jindřicha KolovrataLibštejnského, vrátil se jí zrak i sluch. Když si uzdravená paní chtěla pro jistotu ponechat Jezulátko pro sebe, její čtyřspřeží nemohlo pohnout kočárem z místa. Paní pochopila znamení a vrátila sošku zpět. V kostele začínal být nával, neboť potíže a prosby měl kdekdo. Pověst o Jezulátku se šířila i Evropou. A v 19. století přeskočila za moře, většinou do míst, kde byl silný katolický vliv. Proto když jel před časem prezident Havel na Filipíny, vezl tam i kopii Jezulátka v životní velikosti. Proto obraz sošky z Prahy svírají za bouře Indiáni na jezeře Titicaca, proto jméno Jezulátka šeptají nemocní čínští kuliové, proto o něm zpívají děti na ostrovech v Tichomoří. Jak píše Santini v citované knize, negramotní jihoameričtí Indiáni díky Jezulátku často znají jediné evropské město Prahu. Myslí si ovšem, že leží někde poblíž Jeruzaléma. Aby vyjádřili svůj vděk nebo jen úctu -, posílají Jezulátku lidé z celého světa šatičky. Teď jich má snad na sedmdesát. V muzeu, které je součástí kostela, jsou k vidění šaty ze zlatého brokátu od rodiny de Lara z Kanárských ostrovů, šaty z Ekvádoru, od Vlčkových z Clevelandu, z Filipín. Jedny z nejstarších darovala i Marie Terezie a prý je i sama vyšívala. Jsou tady šatičky se slováckými motivy a také jedny z Šanghaje, s vyšitými ptáčky a nápisem v čínských znacích »Božské Jezulátko, buď milostivé k Číně«. Jezulátko střídá šaty podle období: je-li svátek spojen s Ježíšem, má zelené. O Velikonocích bílé, o Bílé neděli červené, v adventu fialové. V muzeu je na videu vidět, jak karmelitánky Jezulátko převlékají. Jemně, jen konečky prstů, jako by oblékaly panenku. Na povoskované tělo s dřevěným jádrem navléknou košilku, potom šaty a nakonec třeba hermelínový pláštík. Pak je Jezulátko opět připraveno vrátit se na své místo a dělat zázraky. Jak je vidět z návštěvní knihy, lidé je žádají o dobro nejrůznějšího druhu. »Ježíšku, prosím za zdraví své i svých dětí,« praví nápis z Mikuláše loňského roku. Jiní jen vydechnou »Oh God, I thank you.« A jiní myslí i na svou zemi: »Modli se za mír v Severním Irsku a úspěch nového parlamentu,« napsali Pat a Patsy Meeovi před pár týdny. Nerouhejme se a věřme, že udělá zázrak a pomůže. Ale i kdyby ne, určitě pomáhá lidem už tím, že dává naději.

Může se hodit

Pražské Jezulátko je k vidění v karmelitánském kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici na Malé Straně v Praze.V budově je i muzeum, jež je otevřeno denně od 9.30 do 17.30. V neděli se však otevírá až v jednu hodinu odpoledne.Jezulátko má isvou internetovou adresu http://karmel.at/prag-jesu.
Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Světové legendy lenošení. Seznamte se s nejkrásnějšími termály světa

16. března 2024

Po celém světě bychom napočítali přes šest tisícovek termálních pramenů, ale koupat se dá jen v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapverdy jsou perla uprostřed Atlantiku. Bílé pláže, ferraty i život pod sopkami

11. března 2024

Premium Sopečné peklo, zelený ráj a tisíce lidí v dírách v zemi. Kapverdské ostrovy nabízejí rozmanité...

Až tři metry sněhu. Rakouská střediska, kde si prodloužíte lyžařskou sezonu

14. března 2024

Letošní zimní sezona v Alpách pokračuje. A to bez ohledu na teploty, které v posledním měsíci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství přehrad: Slapy jsou ikonou našich vodních děl

17. března 2024

Seriál Tajemství přehrad nás dnes zavede k jednomu z nejznámějších vodních děl u nás, na Slapy. Třetí...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

OBRAZEM: Kde se natáčí Survivor. Ostrov Hispaniola je rájem i peklem

19. března 2024

Nejnovější série reality show Survivor Česko & Slovensko se natáčí v Dominikánské republice na...

Amsterdam v boji proti zlým turistům přitvrzuje a nasadil kvíz

18. března 2024  17:22

Amsterdam v průběhu let vyzkoušel různé způsoby, jak potlačit nepříjemný cestovní ruch, od...

Pozoruhodné botanické zahrady světa zrcadlí džungle, pouště i velehory

18. března 2024

Byť jde primárně o respektované badatelské instituce, návštěva jejich areálů suchopárná rozhodně...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...