Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


K pobřeží princezny Astrid

aktualizováno 
-
I po letech si říkám, proč jsem tenkrát jenom ty stopy nenafotil. Jako třeba Edwin Aldrin: jak uviděl otisky Armstrongových a svých rýhovaných podrážek v měsíčním prachu, namířil na ně automatický aparát, cvak - a byl z toho snímek století. První lidské stopy na Měsíci.

Pravda, v mém případě o událost takového kalibru nešlo. Pod nohama jsme měli jen obyčejný pozemský sníh. Nicméně, objevily se na něm první stopy člověka v končinách, kam předtím, co svět světem stojí, nikdo nevkročil. Pár řádek z mého deníku pro představu, jak se to stalo: "Pondělí 9. února. Po třetí hodině v noci se probouzím lodní motory nepracují. Dívám se do kalné noci, stojíme přídí opřeni o led, sviští mrazivý vítr nesoucí suchý sníh. Dopoledne se situace nemění, fujavice, nic nevidíme. Čekáme, až se zlepší počasí. Po obědě odrážíme od kry, u níž jsme stáli přes noc. Potom plujeme dlouhé hodiny sem tam v prudkém větru. Bloudíme jako ztracené dítě oky volné vody, narážíme do těžkého, místy nakupeného ledu - hledáme v té bledé, skličující pustině nějaké pobřeží." Už dávno jsme podle mapy měli narazit na výběžek šelfového ledovce pobřeží princezny Astrid. Ale nikde nic. Což znamenalo, že buď jsme jinde, než si myslíme, nebo mapa neodpovídá skutečnosti. Nebylo by divu: kartografové ji nakreslili bez přesnějšího zaměření, převážně podle odhadů norských a německých letců, kteří se před dvaceti, třiceti lety poprvé odvážili do těchto končin Antarktidy. To bylo zatím vše. Ještě nikdo se na těch březích nevylodil, nikdo nepřistál. Teď by se tam v rámci mezinárodní spolupráce měla zřídit ruská výzkumná stanice. Kontinentální ledovcový štít se klene do vnitrozemí a v dálce (asi 130 kilometrů) z něho vystrkují hlavu hory. Ve zlatých, později růžových a purpurových paprscích slunce, zapadajícího vpravo od nich, je to kouzelná podívaná. Zpod baldachýnu mraků, ležících nad mořem, se jen úzkým pruhem při horizontu odkrývá pohled na pevninu, zalitou jasem. Je to, jako by se nadzvedla tmavá opona a my štěrbinou pod ní směli nahlédnout do krajiny z jiného světa. Blížíme se k ní po moři bičovaném mrazivým větrem, který neustává. Na můstku panuje slavnostní nálada. Zanedlouho jsme u okraje příbřežního ledu. Vlevo se rýsuje bariéra šelfového výběžku, který jsme hledali. Vítá nás delegace císařských tučňáků. Ukázalo se, že široko daleko tvoří pobřeží pouze led a sníh. Ani kousek solidního skalního terénu. Bylo tedy rozhodnuto postavit stanici na šelfovém ledovci, asi pět kilometrů od kotviště lodi. "Středa 11. února. Udělalo se nečekaně krásné, slunečné počasí. Vystupuji s kolegou Tondou na okraj šelfového ledovce. Jsme prvními lidmi na této části pobřeží." Antonín Mrkos, můj spolubydlící z lodi, dlouho měřil postavení slunce a počítal (satelitní navigace ještě neexistovala), až dospěl k přesným souřadnicím našeho stanoviště: 69 stupňů 55 minut jižní šířky,12 stupňů 51 minut východní délky. Což dokazovalo, že náš šelfový poloostrov leží asi 80 kilometrů východněji, než udávaly tehdejší mapy. Cestou po té nedohledné, oslnivě bílé pláni jsem si všiml, že naše boty nezanechávají skoro žádné otisky, takže mi ani nepřišlo je vyfotit. Škoda. Znovu si totiž uvědomuji, že to byly první stopy člověka v končinách, kam předtím ještě nikdo nevkročil.

Stanislav Bártl je novinář, spisovatel a cestovatel, který se zaměřuje na polární kraje. Byl třetím Čechem, který stanul na půdě Antarktidy.
Autor:


Témata: Loď, princezna


Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.