Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Julské Alpy: v zajetí trojhlavého božstva

aktualizováno 
Lanovka je plná. Jsou zde těhotné ženy, nemluvňata i ženy v lodičkách s vysokými podpatky. U těch máte jistotu, že nedojdou dál než do kavárny Ski hotelu na konečné lanovky. Dají si kávu, prohlédnou si Bohinjské jezero z výšky, udělají si fotky okolních vrcholů Julských Alp a pojedou dolů.

Pak tu jsou ale také páry s napěchovanými batohy a teleskopickými hůlkami chystající se někam na vzdálený přechod hor. Jsou tu ale také skupinky s malým batůžkem, které se podobně jako my vydají na krátkou hřebenovou túru. Třeba pod Vogel tyčící se do výšky 1922 metrů nad mořem.

Vápencové vrcholy Julských Alp se majestátně pnou do výše a mezi sebou ukrývají ledově modrá jezera, vodopády, soutěsky, náhorní planiny, ze kterých se valí pěnivé horské bystřiny. A nad tím vším panuje trojzubý Triglav, nejvyšší slovinská hora s 2864 metry. Místní jsou na něj náležitě pyšní, a tak vylézt nahoru se stalo národní povinností.

Vzhůru na Vogel

Začátek každého našeho výletu vypadá stejně: nemůžeme najít správnou cestu. Bezradně stojíme před dřevěnými ukazateli a v mapě hledáme ten správný směr. Pak ještě krátká konzultace s dalšími ztracenci a vyrážíme.

Široká polní cesta se svažuje, míjíme lyžařské svahy, které v létě vypadají nějak nepatřičně. Cesta protínající hustý les nás přivádí na louku, které dominuje starý kamenný dům. Z jeho stodoly unavené časem zbyly jen obvodové zdi, v jejím stínu stojí stařík a nevraživě pozoruje turisty každý den se promenádující kolem jeho vrat. Pak se otáčí a vrací se do domu.

Stojím na louce a zmateně vytahuji mapu. Už zase nevím kam, lesní cesta se tady rozbíhá do tří pěšinek, kudy asi vede ta moje, ptám se. Až o pár metrů dál pak na kameni nacházím červenou barvou nakreslené dvě směrovky. Jedna z nich hlásá: Vogel.

Je krásný den a na obloze není ani stopa po včerejší bouřce, při které se z nebe valily šňůry vody a oblohu osvětloval jeden blesk za druhým. Jako by to bylo před týdnem. Zahýbám doleva, ještě jeden krok a je to tady.

Před sebou mám rozkvetlé alpské údolí. Jeho středem vede pěšina, stoupá nahoru až skoro k vrcholkům Julských Alp, tam někde nahoře jsou vidět malé postavičky připomínající cínové vojáčky. Jsem na louce, která jako by se ze všech stran zařezávala do příkrých svahů majestátních hor.

V dáli slyším tiché cinkání, jsou to zvonečky na krku pasoucích se krav. Líně a nezúčastněně se procházejí před fotoaparáty turistů, jako by jim tato louka s barevným květinovým kobercem patřila. Tak tohle by mohl být Zoisův zvonek neboli julský mák, tohle asi protěž, srovnávám obrázky v průvodci s květinami na louce a pak si alespoň plním ústa lesními ostružinami, ty jediné znám bezpečně.

Nechávám krávám jejich louku a vydávám se do ostrého kopce před sebou. Ubývá zeleně a přibývá kamenů.

Asi uprostřed se cesta opět rozděluje, i tentokrát chybí jakýkoliv ukazatel. V opačném směru vidím sestupovat starší pár, usedám proto na kámen, vybaluji mapu a čekám. "Půjdete po téhle stezce a nahoře zahnete doleva, do ostrého kopce po kamenech. To je docela nepříjemný úsek," dozvídám se a na oplátku vysvětluji, kde správně zabočit, aby se dostali zpět k lanovce. Pak ještě zbývá vydrápat se po kameninové suti, kterou právě zablokovali britští turisté, v jejichž rukou vlají bezradné děti, a jsme nahoře.

Pod sebou máme údolí, ve kterém jsme před notnou chvílí zanechali spokojené krávy, všude kolem hory, před sebou klikatící se hřebenovou cestu a nad hlavou temné mraky.

Začíná se zvedat vítr a dosud přívětivé slunce se schovává do temného stínu mraků. Musíme změnit plány. Až k Vogelu dnes raději nepůjdeme, zamíříme co nejkratší cestou zpět k lanovce. Zatím ještě nespěcháme, z tohoto mraku ještě nemusí pršet, uklidňujeme se, když postupujeme úzkou pěšinou a kocháme se výhledem na další dva vrcholy, Šiu a Vratcu.

Pak vítr přidává na intenzitě a padají první lehké kapky. Míjíme mladý německý pár s dítětem na zádech. Zastavují a halí se do pláštěnky. Najednou hřebenovka končí a před námi je široká kamenitá cesta, která se rozdvojuje. Značky opět chybějí a kapek stále přibývá.

Uprostřed bouřky


MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Cesta z Prahy vede přes Dolní Dvořiště, na Linz, Salcburk, Villach, slovinskou Jesenici až do Bledu. Z Brna pak přes Vídeň, na Graz, Klagenfurt, Villach a Jesenici do Bledu.

Kde se ubytovat

Například v kempech u Bledského nebo Bohinjského jezera. Jejich cena se pohybuje kolem deseti eur za osobu.

Z kopce, do kopce, zahýbáme doleva, s každou kapkou jdeme o něco rychleji. Stojíme u lyžařského vleku. Ke Ski hotelu, odkud jsme dnes ráno vyráželi, to máme slabou čtvrthodinu chůze. A v tom to začíná - z nebe se valí nekonečné šňůry vody a tuto zkázu osvětlují jen výboje blesků. V minutě jsme úplně promočení, bunda, batoh i kalhoty se dají ždímat. Rozbíháme se k budce vleku, na jehož zápraží se tísníme se dvěma bikery.

V Julských Alpách se žení čerti, pomyslím si, když se otáčím zpět za nedobytým Vogelem, a nastupuji do lanovky, která mě veze zpět do údolí.

Na Triglav v botách na podpatku

Hřebenová túra pod Vogel patří mezi ty jednodušší v Julských Alpách. Výstup na Triglav naopak k těm nejtěžším. Přesto vám budou místní vyprávět příběhy o ženách v botách na podpatku, které to zdolaly.

Na tento příběh si vzpomeňte, když se budete škrábat k Triglavským jezerům, kde lidé mířící na nejvyšší horu Slovinska většinou nocují.

Budete zdolávat půlmetrové balvany, přidržovat se ocelových lan a myslet na ženu na podpatcích.

Výstup k Triglavským jezerům patří sice mezi ty náročnější, ale je považován za nejkrásnější túru v Julských Alpách. Sedm blankytně modrých jezer a nad nimi dominantní Triglav s trojzubem, třemi vrcholy hory. Hora dostala název podle starodávného slovanského božstva a její tři hlavy zastupovaly v lidové mytologii nebe, zemi a podzemní říši.

Bled a Bohinj

Julské Alpy, to jsou ale také jezera - severněji položený Bled s romantickým ostrůvkem uprostřed a jižnější, ale studenější Bohinjské jezero obklopené příkrými srázy hor. To lehce zvlněná krajina kolem Bledu více než Alpy připomíná Máchovo jezero.

Každý den se okolím Bledu rozléhá slabé zvonění, na které si rychle zvyknete. Je to zvon v kostelíku na ostrově, kam se denně vydávají desítky turistů - kdo si zazvoní, splní se mu přání, a tak se zde v letních měsících stojí fronty.

A pak jsou tu i další nenáročné "atrakce" slovinských Alp: vodopád Peričnik cestou na "Aljažev dom", horskou chatu u úpatí impozantní severní stěny Triglavu, nebo průsmyk Vršič v nadmořské výšce 1611 metrů, kam sice vyjedete autem, ale 40krát si pořádně zatočíte volantem v ostrých zatáčkách. Z obou těchto míst lze vyrazit na několik delších i kratších túr.

Nezapomeňte však, že všude, kam se vypravíte, budete stát ve stínu mocného trojhlavého Triglavu, pod ochranou, ale i bedlivým dozorem nebe, země a podzemní říše.

***** V přítím díle si přečtete o výstupu na Triglav

 

Návštěvníci Bledského jezera se obvykle vypraví i na jeho ostrov. Často se tam nechávají odvézt gondolou.

Uprostřed Bledského jezera je ostrůvek s půvabným kostelíkem. Kdo si zazvoní na jeho zvon, splní se mu přání.

Rozkvetlá louka v Julských Alpách

Julské Alpy

Nejkrásnější túra Julských Alp Pohled na jezera ležící pod Triglavem. Právě toto místo je označováno jako nejkrásnější túra v této části Alp.

Autoři: ,




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.