Jsou dlouhé lety bezpečné?

Pokud máte dlouhé nohy a máte s nimi problém ve stísněných prostorech, trpíte nadváhou, kouříte a pijete alkohol, pak odpověď na úvodní otázku zní: ne. Mnohahodinový pobyt v letadle je pro každý organismus značnou zátěží. Pro někoho ovšem může mít fatální dohru. Cesta letadlem z Austrálie do Evropy se stala osudnou pro osmadvacetiletou Angličanku Emmu Christoffersenovou, která zemřela v Londýně na trombózu po více než devatenáct tisíc kilometrů dlouhém letu se společností Quantas.

Christoffersenová se stala obětí syndromu turistické třídy, alespoň jej tak nazývají britská média, při němž dlouhý pobyt ve stísněných podmínkách letadla způsobuje krevní sraženinu. Za tímto syndromem se skrývá hluboká žilní trombóza - tedy ucpání žíly sraženinami. Krev se za letu začne srážet zpravidla v nohou a sraženina se potom šíří až do srdce nebo do plic.

Takový problém postihne ročně desítky lidí - nikoli všechny případy končí smrtí. V případě mladé Britky je problém poněkud záhadnější. Byla ve skvělé kondici, nekouřila a podobnou cestu neabsolvovala poprvé. Některá média informovala, že se sraženina v jejím těle vytvořila už při předchozím letu do Austrálie a při návratu už jí nebylo možné pomoci.

Po její smrti začala britská letecká inspekce uvažovat o možných nových směrnicích, týkajících se velikosti sedadel v letadlech a jejich vzdálenosti. "Je to už více než desetiletí, co byly vydány přepisy o minimální velikosti sedadel, a nastal čas je znovu posoudit," napsal včera deník The Times.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřou ročně na hlubokou žilní trombózu tucty pasažérů dálkových leteckých spojů. "Průměrně vysocí lidé se jednoduše do těchto sedadel nevejdou," tvrdí Farrol Kahn, ředitel Institutu pro zdravotní bezpečnost letů v Oxfordu. Zatímco se průměrná výška člověka stále zvyšuje, většina leteckých společností prý volný prostor pro nohy cestujících spíše omezuje, aby se do letounů vešlo více pasažérů. Některé aerolinie však výtky odmítají. A už vůbec se jim nelíbí označení syndrom turistické třídy.

Mluvčí British Airways pro deník The Times prohlásil: "Tato nemoc může potenciálně postihnout kohokoli třeba v první třídě, na traktoru nebo v divadle. Obdobně se vyjádřila australská společnost Quantas: "To se může stát také v autobuse, ve vlaku nebo v osobním autě při dlouhém výletě." Podle údajů, které obě zmíněné letecké společnosti daly k dispozici médiím, jsou onemocnění trombózou následkem absolvování dlouhých letů skutečně výjimečná.

To ovšem popírají lékaři z obou zemí. Agentura DPA například citovala specialistku na cévní chirurgii Gabrielle McMullinovou ze Sydney, která prohlašuje, že pacienta s trombózou způsobenou dlouhým pobytem v letadle ošetřuje nejméně jednou měsíčně. "Jen nízké procento těchto lidí samozřejmě zemře krátce po přistání," vysvětluje McMullinová. "Častější jsou poškození cév, která vedou o deset či dvacet let později k chronickým onemocněním." Dá se tedy před nebezpečím hluboké žilní trombózy nějak chránit? Britští lékaři doporučují vzít před letem tabletu aspirinu. Ten ředí krev, a tím může účinně chránit proti nebezpečí vzniku krevních sraženin.

 

Kdo je ohrožen Syndromem turistické třídy?

* Starší nebo těhotné ženy
* Lidé, kteří byli ošetřování chemoterapií nebo trpí nadváhou

Jak tomu předejít?

* Rezervovat si místo k sezení do uličky nebo do řady, kde jsou pouze dvě sedadla
* Během letu se občas projít
* Nenosit těsné oblečení
* Nekouřit
* Vyhýbat se alkoholu a kofeinu
* Lidé s oběhovými potížemi by měli užít aspirin

Co způsobuje trombózu?

* Těsné prostředí, minimální pohyb kombinovaný s dehydratací přeruší zásobování určitých částí těla okysličenou krví

* Trvale recyklovaný vzduch a tlak v kabině letadla toto přerušení ještě posiluje

* Příznaky se mohou objevit tři hodiny až několik týdnů po přistání