Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jordánský Džaraš: Pompeje Východu

  21:34aktualizováno  21:34
Šplhám nahoru, jeden velký schod následuje za druhým. Prý to stojí za to, říkali, a tak se škrábu do poslední řady tohoto ohromného amfiteátru. Nahoře usedám na kamennou lavici pro návštěvníky a čekám, jaké představení si pro nás připravil náš průvodce Ajad Ajad.

Stojí na pódiu u jedné ze stěn a mává na nás, pak se ukloní a řekne: "Drazí přátelé, tak vás vítám v Džaraši v Jordánsku."

Nijak se nenamáhá, nekřičí, jen tak slova koulí na jazyku. Jsem dobrých sto metrů od něj a vše slyším zřetelně - důkaz toho, že už v prvním století před Kristem tady věděli, co je to akustika a jak usnadnit hercům práci.

Ještě chvíli si vychutnávám antické divadlo. Dnes je poloprázdné a polední slunce doběla rozpaluje nepravidelné kvádry a krychle, ze kterých bylo postaveno.

To nejlepší mě teprve čeká - výhled, který nám napovídá, jak Gerasa (tak tomu zde říkali ve starověku) vypadala v době dávno zapomenuté a jakým rytmem zde tehdy tepal život. Z horní části amfiteátru budete mít Džaraš, nejspíš nejzachovalejší římské město na Blízkém východě, jako na dlani. Do své krásy rozkvetlo v prvním století před Kristem, kdy se díky své poloze na cestě mezi Arabským poloostrovem, Sýrií a Středomořím stalo důležitým dopravním uzlem.


Oválné fórum, neboli hlavní náměstí, lemuje 160 vysokých jónských sloupů

Vidím Diův chrám, stojí na malém kopečku, všímám si oválného fóra, snad nejvýznamnějšího místa Džaraše. Pochází z 1. století a ve své době bylo hlavním náměstím někdejšího města, hranice fóra určuje 160 vysokých jónských sloupů.

Odtud vede cardo, asi 600 metrů dlouhá ulice. Kdysi musela být výstavní, což lze odhadnout podle několika sloupů, které se ještě dochovaly. Z většiny dnes zbyly jen oblé, časem a žádostivými turisty ohmatané kameny, připomínající spíš uražené patníky než výstavní památku.

Když touto na dnešní poměry úzkou ulicí o něco později procházím, snažím se představit si ruch někdejšího antického města. Uskakuji před pomyslným vozem, vozka štve koně, veze totiž vzácnou návštěvu - císaře Hadriána, který si město oblíbil. Snad jsou to koleje jeho kočáru, které jsou dodnes patrné na této dlážděné ulici. Pak zdravím vážené obchodníky, vyhřívající se na sluníčku před svými honosnými krámky, prohlížím si kusy drahých látek a u stánku s kořením si kupuji kardamon. Míjím nejvýznamnější budovy města a honosná sídla elity. Ano, tak nějak to tady zřejmě mohlo vypadat.

Pak zabočuji do agory, na tržiště, kde se každé ráno scházeli prodejci ovoce, zeleniny a potravin. I jeho hranice určuje sloupoví a uprostřed stojí zbytky toho, co kdysi bylo kašnou. Vracím se na cardo a kousek dál obdivuji veřejnou kašnu. Jedna z nádrží nese dojemnou kresbu: čtveřici ryb, které se líbají.

PŘEČTĚTE SI Z JORDÁNSKA

Pozvánka do zimního Jordánska

Rum: skrytá pouštní perla Asie

Mrtvé moře: jezero, v němž si nezaplavete

Petra: město věčných kamenů

Přibývá hodin a slunce halí Džaraš do měkkého oranžového odstínu. Prošla jsem kolem katedrály, míjím lázně s kopulí a rozhoduji se pro návrat k Jižní bráně, kudy jsem do této památky doby minulé vstoupila. Nedaleko odtud pak ještě stojí hipodrom, rozlehlé prostranství za vysokou zdí, kde se konaly závody válečných vozů i sportovní hry.

Je to takový malý zázrak, že tyhle štíhlé sloupy, kruhová náměstí a chrámy, na kterých čas zanechal svůj podpis, tady stále stojí. Je to hlavně díky písku, na dlouhá století starověké město, poté, co skončily jeho hvězdné chvíle a cardem a decumanem se přehnaly hordy válečníků, zasypal. Džaraš odhalili až archeologové ve dvacátých letech minulého století.

"Od té doby se ztratilo mnoho kamenů, rozkradli je místní lidé a použili je ke stavbě svých domků," říká náš průvodce Ajad. Ale i to i patří k minulosti.

Není divu, že si toto místo, jedno z nejnavštěvovanějších v Jordánsku, vysloužilo přezdívku "Pompeje východu".

 

Oválné fórum, neboli hlavní náměstí, lemuje 160 vysokých jónských sloupů

Antické divadlo pochází z prvního století před Kristem a patří k nejzachovalejším na Blízkém východě. Každý rok se zde koná divadelní festival.

Pohled z vrchu na oválné fórum, hlavní náměstí, odtud pokračuje cardo, 600 metrů dlouhá ulice

Autoři: ,




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.