Rozčarování této starší ženy představuje pocity asi 70.000 obyvatel, kteří zde stále žijí s živými vzpomínkami na válku. A to navzdory izraelskému stažení loni 24. května.
Návštěvník, který prochází okolními ospalými vesnice a který zde dříve slýchal vojenské pokyny v hebrejštině, je nyní vytržen z klidu jen údery kostelních zvonů či například prapodivnou tabulí vychvalující výhody jakési zubní pasty a sodovky. Někde visí plakáty upozorňující na místo, kde "mučedníci" položili život při odporu proti izraelské okupaci.
"Naše svaté místo, Jeruzalém, je odsud 180 kilometrů" je napsáno na jedné ceduli v Tall Nhásu, kde jsou zbytky stanoviště bývalé proizraelské milice, Jiholibanonské armády (SLA). Na okolních vršcích jsou stále vidět bývalá sídla izraelských vojáků
či ozbrojenců ze SLA. Nyní jsou opuštěná, ale nebezpečná zejména možným výskytem min.
Z velké dálky jsou vidět věže slavné věznice v Chijamu, kde byly během izraelské okupace bez soudu drženy a mučeny tisíce Libanonců. Vězení, které spravovala SLA, bylo osvobozeno v předvečer izraelského odchodu stovkami neozbrojených vesničanů. Nyní je Chijam, který se stal symbolem protiizraelského odporu, pod kontrolou šíitského hnutí Hizballáh.
U vchodu do káznice visí jména dvaceti "mučedníků", kteří zemřeli ve vězení nebo na následky žalářování. Na vedlejší nástěnce jsou zase jména dřívějších dozorců, vyslýchajících či "falešných doktorů". Podle jmen jsou mučedníci spíše muslimové,
strážci zase křesťané. Četná jména jsou na tom druhém seznamu vymazána, pravděpodobně návštěvníky, kteří na něm poznali své blízké.
Většina ozbrojenců ze SLA i obyvatel bývalé tzv. bezpečnostní zóny, kteří chodili každý den za prací do židovského státu, byli šíitští muslimové, ve vedení měli ale naprostou převahu křesťané. "Lidé si myslí, že všichni kolaboranti jsou křesťané. Tak to ale nebylo. S Izraelem kolaborovalo i mnoho muslimů a také hodně křesťanů položilo v boji proti okupaci život," říká Abú Georges, jeden obyvatel Mardž Ujúnu. "Zášti je zde plno. Proti údajným bývalým spřežencům Izraele bylo namířeno již devět atentátů, naštěstí bez obětí na životech," dodává.
"Je to kletba, která nad námi pořád visí," míní majitel restaurace Ibráhím Farhát o okupaci. "Během okupace jsme byli vězněni a mučeni za styky s lidmi z odporu, nyní jsme obviňováni z kolaborace s Izraelem," rozčiluje se. Elektrikář Muhammad Jasín, jenž právě montuje do auta svého souseda bezpečnostní systém, se ale usmívá: "Ano, není úplně všecko v pořádku. Teď ale může každý úplně bez problémů jet
například do Bejrútu do kina, kam se dřív nedostal".
