Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jižní Írán se mění ve vyprahlou poušť

  18:05aktualizováno  18:05
Studené vody jihoíránského jezera Ardžán a jeho okolí bývaly kdysi rájem stěhovavých ptáků, divoké zvěře a nejrůznějších rostlin. Dnes slunce nemilosrdně praží do tvrdého a rozpukaného dna někdejšího jezera. Nomádi vodí své kozy k posledním ostrůvkům píce, které poskytuje nezadržitelně vysychající vláha. Je tu voda, kterou můžeme použít pro dobytek, ale mnoho kusů jsme raději prodali, říká jeden z nomádů Mohsen Rostámí stojící u stanu postaveném ve sluncem sežehnuté pustině.

V Íránu panují už třetím rokem extrémní vedra; OSN je hodnotí jako největší za posledních 30 let. Většina pastvin a zemědělských pozemků vyschla a zemědělci bojují o život. Nejpostiženější jsou nomádi, kteří nemohou pro svá stáda najít dostatek vegetace. Prodali 80 procent dobytka. Loni pomřelo 800.000 kusů a podle úřadů je letos ohroženo milión ovcí, koz, krav, ale také proti vysokým teplotám odolných velbloudů.
   

"Sucho je pro zdejší rostlinstvo i zvěř ničivé. Vyschlo 90 procent polí a pastvin," tvrdí odborník na životní prostředí z provincie Fárs Alamdar Alamdarí. Netrpí jenom zvířata přivyklá na pastvu, ale i divoká zvěř, jako jsou divoké kočky, horské kozy nebo lišky.
   

Téměř ve všech 28 íránských provinciích v minulých třech letech prudce kleslo množství srážek; např. v jihoíránském Balúčestánu a Sístánu byl zaznamenán 78procentní, ve Fársu 47procentní úbytek srážek. Provincie Fárs má nyní jediné
nevyschlé jezero - Paríšán - ale i jeho hladina klesá. Z krajiny Ardžánu nevymizelo nejen 50.000 stěhovavých ptáků, ale také milión opeřenců ze 160 druhů, kteří v krajině hnízdili po celý rok.
   

Jezero Hámún leží u íránské hranice s Afghánistánem. Vždy to byl hlavní vodní zdroj pro místní pastevce a součást ekosystému, i když ho obklopovala pouštní krajina. Dnes je jeho vyschlé dno vyšlapané od pašeráků drog, kteří trasu používají jako vítanou zkratku.
   

Vyschlé zůstávají kanály, kterými odtud proudila voda k místním statkům. Vesničané, kteří ještě ze svých domovů nebyli nuceni odejít, se denně tahají s vědry vody ze vzdálených studní. Zpráva OSN hovoří o tom, že sucho vyhání zemědělce do měst, kde je zatím pitná voda k mání.
   

Jezero Bachtegán mívalo 150.000 hektarů a bývalo nejen zdrojem vody ale také zárukou úrodnosti okolní krajiny provincie Fárs. Dnes je z něj zkratka řidičů kamiónů. "Zůstane-li Bachtegán bez vody, začne se poušť z východu šířit," tvrdí Alamdarí. Ve zprávě, kterou zveřejnila v červenci OSN, se odhadují letošní škody způsobená suchem panujícím v Íránu na 2,6 miliardy dolarů. Loni byla škoda vyčíslena na 1,7 miliardy. "Znehodnoceno je sedm miliónů hektarů zemědělské půdy a 1,2 miliónu hektarů sadů," sdělil Abbás Džadajerí z oddělení pro živelné pohromy z ministerstva vnitra.
   

Íránské zemědělství letos vyprodukuje až o tři čtvrtiny míň obilovin než obvykle. Loni Írán dovezl rekordních sedm miliónů tun obilí. "Vůbec neprší," zoufají si zemědělci poblíž jihoíránského Šírázu mlátící hubenou úrodu obilí. Nedostatek vody začínají pociťovat i městští obyvatelé. Ve 30 velkých městech začaly úřady omezovat dodávky pitné vody. Desetimiliónový Teherán byl rozdělen na šest oblastí, v nichž je
jednou týdně postupně voda zastavována na 12 hodin.
   

OSN žádá dárcovské země zejména o 12.000 pojízdných cisteren, které vodu dostanou k zemědělcům a nomádům. Zapotřebí je také 12.000 stabilních nádrží, 2500 vodních pump, 1,5 miliónů  tun krmiva pro dobytek, který potřebuje rovněž multivitamíny a minerální přísady. Na vodě z pojízdných cisteren už nyní závisí 12
nejpostiženějších provincií. Nepřestává klesat odolnost rostlinstva proti škůdcům a zvířat vůči nemocem. Hmyz začíná být takovou hrozbou, že úřady začaly zemědělcům platit v přepočtu 25 dolarů za každý kilogram sebraného hmyzu či jeho larev. V Gonábádu na východě země už stát zaplatil za téměř 300 kilogramů
larev.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.