Vzdálenost je v tomto případě relativní, protože to není tak daleko, jak si většina lidí myslí. Cesta letadlem trvá přibližně stejně jako do Spojených států a i cena letenky je srovnatelná. Navíc většina letů probíhá v noci, a tak je cestování do JAR stejně náročné jako jízda nočním rychlíkem z Čech na východní Slovensko.
Kromě toho je mezi střední Evropou a jihem Afriky jen minimální nebo nulový časový posun, a tak i při překonávání dlouhé vzdálenosti není třeba bojovat s pásmovou nemocí.
Hlavní kouzlo však spočívá v samotné zeměpisné poloze na jižní polokouli. Takže panuje-li u nás sychravo a zima, mají Jihoafričané tolik slunce a tepla, kolik si jen lze přát.
Zhýčkaného Evropana jistě překvapí, ne-li přímo šokuje, vysoká úroveň služeb, kterých se mu na jihu Afriky dostane. K samozřejmostem přitom patří výborná silniční síť (velmi se podobá té ve Spojených státech), takže kdo se rozhodne objevovat tento kout země na vlastní pěst, naskýtají se mu velmi dobré podmínky.
S tím souvisí i přijatelné cenové relace, které mohou uspokojit i turistu s omezeným rozpočtem. Například základní potraviny v obchodech nezatíží kapsu o nic víc než u nás, cena jihoafrického benzinu je přitom zhruba o třetinu nižší než českého. Tato položka by přitom individuálního cestovatele měla zajímat - bez auta toho v zemi, která napříč měří přes dva tisíce kilometrů, moc neobjeví. Dobrá zpráva však je, že síť půjčoven je dobře rozvinutá a zastoupeny jsou zde všechny renomované světové společnosti.
Půjčení auta nižší kategorie (například Volkswagen Polo) přitom stojí zhruba tisíc korun na den s neomezeným počtem najetých kilometrů. Co může Středoevropana nemile překvapit, je samozřejmě pravostranné řízení, ovšem většina těch, kteří už tuto zkušenost mají za sebou, potvrdí, že to není tak těžké.Pokračování ze str. I
Proč tedy našinec vlastně neobjevil krásy této země již dříve? Také zde je důvodů několik.
Především ještě donedávna byla Jižní Afrika zemí izolovanou a kvůli svému politickému zřízení se netěšila mezinárodní přízni. S pádem apartheidu se však situace změnila. Zahraniční návštěvníci začali objevovat dosud skryté poklady a jihoafrický turistický průmysl se stal jedním z nejrychleji rostoucích na světě.
Dalším důvodem je přetrvávající nedostatek informací a předsudky, které řada lidí vinou neinformovanosti chová. Co například tropické choroby? Skutečnost: v Jižní Africe věc téměř neznámá. A co nárůst kriminality, o kterém se čas od času píše? I zde je realita poněkud složitější. Jsou zde místa, kde návštěvník může přijít k úhoně, ale jsou i jiná, kde může nechat odemčené auto.
Situace se však rychle mění i u nás. Když přednedávnem proběhla v České republice první prezentace jihoafrické turistiky, těšila se nebývalé pozornosti. A tak si i náš občan pomalu zvyká na to, co už jinde ve světě dávno vědí. Že v zimě se nemusí jen jezdit na lyže, ale dá se také cestovat za sluncem. Možná ne úplně nejlevněji, ale rozhodně ne nejdráže.
Kromě toho je mezi střední Evropou a jihem Afriky jen minimální nebo nulový časový posun, a tak i při překonávání dlouhé vzdálenosti není třeba bojovat s pásmovou nemocí.
Hlavní kouzlo však spočívá v samotné zeměpisné poloze na jižní polokouli. Takže panuje-li u nás sychravo a zima, mají Jihoafričané tolik slunce a tepla, kolik si jen lze přát.
Zhýčkaného Evropana jistě překvapí, ne-li přímo šokuje, vysoká úroveň služeb, kterých se mu na jihu Afriky dostane. K samozřejmostem přitom patří výborná silniční síť (velmi se podobá té ve Spojených státech), takže kdo se rozhodne objevovat tento kout země na vlastní pěst, naskýtají se mu velmi dobré podmínky.
S tím souvisí i přijatelné cenové relace, které mohou uspokojit i turistu s omezeným rozpočtem. Například základní potraviny v obchodech nezatíží kapsu o nic víc než u nás, cena jihoafrického benzinu je přitom zhruba o třetinu nižší než českého. Tato položka by přitom individuálního cestovatele měla zajímat - bez auta toho v zemi, která napříč měří přes dva tisíce kilometrů, moc neobjeví. Dobrá zpráva však je, že síť půjčoven je dobře rozvinutá a zastoupeny jsou zde všechny renomované světové společnosti.
Půjčení auta nižší kategorie (například Volkswagen Polo) přitom stojí zhruba tisíc korun na den s neomezeným počtem najetých kilometrů. Co může Středoevropana nemile překvapit, je samozřejmě pravostranné řízení, ovšem většina těch, kteří už tuto zkušenost mají za sebou, potvrdí, že to není tak těžké.Pokračování ze str. I
Proč tedy našinec vlastně neobjevil krásy této země již dříve? Také zde je důvodů několik.
Především ještě donedávna byla Jižní Afrika zemí izolovanou a kvůli svému politickému zřízení se netěšila mezinárodní přízni. S pádem apartheidu se však situace změnila. Zahraniční návštěvníci začali objevovat dosud skryté poklady a jihoafrický turistický průmysl se stal jedním z nejrychleji rostoucích na světě.
Dalším důvodem je přetrvávající nedostatek informací a předsudky, které řada lidí vinou neinformovanosti chová. Co například tropické choroby? Skutečnost: v Jižní Africe věc téměř neznámá. A co nárůst kriminality, o kterém se čas od času píše? I zde je realita poněkud složitější. Jsou zde místa, kde návštěvník může přijít k úhoně, ale jsou i jiná, kde může nechat odemčené auto.
Situace se však rychle mění i u nás. Když přednedávnem proběhla v České republice první prezentace jihoafrické turistiky, těšila se nebývalé pozornosti. A tak si i náš občan pomalu zvyká na to, co už jinde ve světě dávno vědí. Že v zimě se nemusí jen jezdit na lyže, ale dá se také cestovat za sluncem. Možná ne úplně nejlevněji, ale rozhodně ne nejdráže.
