Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jizerská 50: na počátku byla parta horolezců a startovné pět korun

aktualizováno 
Jizerská 50 je už více než čtyřicet let skvělou oslavou dálkového běhu na lyžích. Ale zároveň také smutnou vzpomínkou na partu horolezců. V letošní sezoně se závod chystá na 11. až 13. ledna 2013.

Nejstarší foto z Jizerské 50, se vztyčeným prstem vlevo zakladatel závodu Josef Trousílek. | foto: archiv Jiřího Langra

Amatérské začátky

Na startu 1. ročníku v roce 1968 bylo 52 závodníků a do cíle jich nedorazilo jen šest. Závod vyhrál horolezec a lyžař Josef Driml. Startovné bylo pět korun a účastníci dostali dvě tatranky a čaj. Nikdo tehdy netušil, do jak obřích rozměrů se akce brzy rozroste a že překročí i hranice republiky.

Memoriál Expedice Peru

Přelomová událost pro celou akci se udála v roce 1970. Tehdy dne 31. května zahynuli všichni členové československé expedice v jihoamerickém Peru, kteří se tam chystali pokořit nejvyšší horu peruánských And. Celá výprava skončila pod kamennou lavinou na úpatí Huascaránu.

Od čtvrtého ročníku proto nese Jizerská padesátka podtitul Memoriál Expedice Peru 1970 na počest patnácti zemřelých horolezců, kteří se několik měsíců předtím zúčastnili třetího ročníku tehdy začínajícího závodu.

797

Tolik závodníků se sešlo na startu 1. ročníku Jizerské padesátky, jež se v 70. letech rozrostla do masových rozměrů.

Jizerská padesátka byla totiž právě akcí horolezců z oddílu TJ Lokomotiva Liberec a jejich přátel. Každý podnik, i ten letošní, je uctěním památky těchto mužů: Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr, Václav Urban.

Při prvním memoriálu v roce 1971 se už na startu objevilo 797 závodníků, mezi nimi i 80 žen.

Závodil i slavný hokejista

V sedmdesátých letech získávala Jizerská padesátka na popularitě. V roce 1976 se na start postavilo 6 458 lyžařů, přičemž organizátoři registrovali 13 tisíc přihlášek. Jel i slavný český hokejista Jaroslav Holík.

Vzdalo tisíc lidí

V roce 1978 provázela Jizerskou 50 těžká nepřízeň počasí, husté sněžení a vichřice, což donutilo bezmála tisícovku běžců ke skreči. Na start desátého ročníku se tehdy postavilo rekordních 7 800 lyžařů.

Předčasný start

O rok později na 12. ročníku vyběhli natěšení běžci na trať v počtu 5 315 při hromadném startu o osm minut dříve. Při prvním startu na Jizerské 50 vyhrál legendární lyžník Jiří Beran, který se později stal rekordmanem s pěti vítězstvími.

Nejkratší závod v historii

V roce 1986 ničila závod vichřice o síle až 100 kilometrů za hodinu a pořadatelé museli běh zkrátit. Šlo o nejkratší Jizerskou 50 v historii, měřila jen 43 kilometrů.

Vítězný hattrick Berana

Jiří Beran dosáhl v roce 1987 třetího vítězství za sebou, celkově již pátého. Předtím zvítězil v letech 1979, 1982, 1985 a 1986.

Propad v účasti

Dva zrušené ročníky za tři minulé roky donutily organizátory v roce 1991 ke změně termínu na polovinu února, ale pole běžců přesto prořídlo na 2 703 běžců. Bečvář a Karlík přijeli do cíle manifestačně ruku v ruce, triumf byl přisouzen Bečvářovi.

Stotisící účastník

Kvůli počasí se musely v roce 1996 běžet dva okruhy po 25 km a noc před závodem se v mrazu přes minus 20 stupňů stěhovaly občerstvovací stanice. Na startu byly opět přes dva tisíce účastníků a navíc se v cíli objevil i stotisící závodník!

Konečně ve Worldloppetu

Ve 33. ročníku se Jizerská 50 stala součástí seriálu světové ligy v dálkových bězích Wordloppet a zařadila se tak po bok legendárních akcí jako Vasův běh či Marcialonga. Naposledy se jelo v únoru a vyhrál jablonecký Stanislav Řezáč.

Téměř tři tisícovky lyžařů se při Jizerské padesátce v roce 2001 také prošly

Téměř tři tisícovky lyžařů se při Jizerské padesátce v roce 2001 také prošly bez lyží. Start byl až na Nové Louce, kam závodníci museli šlapat z Bedřichova po svých.

Premiéra v Marathon Cupu

Po vstupu do Worldloppetu se dočkala v roce 2003 Jizerská 50 dalšího uznání a stala se i součástí kalendáře FIS Marathon Cupu, což jí vedle prestiže vyneslo i atraktivní závodníky. Vyhrál Švéd Svärd.

Elita na trati

V roce 2006 se vydařila v Jizerkách zima, která přichystala závodníkům kvalitní a krásný závod, na startovní čáře se sešla světová lyžařská elita a hodně bylo i návštěvníků. Poprvé vyhrál Ital Cattaneo.

Přijela i legenda Dählie

Do malebné krajiny Jizerských hor dorazily v roce 2009 i norské hvězdy, olympijští vítězové Dählie a Alsgaard. Vítězem se opět stal Cattaneo, Řezáč doběhl třetí.

Poprvé přímo v televizi

Zatímco v roce 2010 vysílání z Jizerské 50 zmařilo počasí, o rok později se přímý přenos ČT vydařil. Přenášely ho švédská SVT, dánská TV2Sport, norská TV2 a italská RAI. Na atraktivním přenosu se podílelo šest redaktorů a spolukomentátorů, 40 techniků, 21 kameramanů a 15 členů štábu. Šest techniků zajišťovalo radiové přenosy mezi letadly, skútry a přenosovým vozem, dvě tříčlenné posádky letadla a helikoptéry a další. Dohromady kolem 90 lidí. Závod si to zasloužil. Poprvé byl zařazen do nového elitního seriálu dálkových běhů Ski Classics.

Triumf Řezáče

Jablonecký běžec na lyžích Stanislav Řezáč vyhrál v lednu 2012 potřetí v kariéře Jizerskou 50 a zařadil se tak k největším legendám tohoto závodu. "Je to pro mě nejcennější titul tady doma," radoval se i proto, že to bylo poprvé v rámci sérií FIS Marathon Cupu a Ski Classics. Porazil přitom kompletní elitu dálkových běhů v čele s norskými bratry Auklandovými. Nikdo v závěru nestačil na jeho drtivé tempo a Řezáč dojel do cíle osamocen.

Autoři:




Nejčtenější

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

třesoucí se letadlo
VIDEO: Airbus se musel vrátit do Austrálie, třásl se jako stará pračka

Nedělní let společnosti AirAsia do Kuala Lumpur se musel kvůli technickým problémům vrátit zpět do Austrálie. Kapitán se rozhodl stroj otočit nad Indickým...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Další z rubriky

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...
Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů vás v Saas-Fee dostane do neskutečné...  celý článek

Každý rok iglú ve Speikbodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.