Vodopád Velkého Štolpichu

Vodopád Velkého Štolpichu | foto: Barbora Buřínská, iDNES.cz

Lahůdka pro milovníky Jizerek: výlet k největšímu vodopádu

  • 15
Patříte-li mezi obdivovatele Jizerských hor, pak určitě vyrazte na výlet k vodopádům Malého a Velkého Štopichu. Cesta vede skalnatým terénem a nabízí úchvatné výhledy. Čeká vás osmnáct kilometrů nabitých zážitky v mírně náročném terénu.

Start v Hejnicích, městě se staletou poutní tradicí

Cestu začínáme v městečku Hejnice před rozcestníkem turistických cest u baziliky Navštívení Panny Marie. Baziliku vybudovali na místě, kde kdysi stával dřevěný kostelík ze 14. století. Byla mnohokrát přestavována a její současná barokní podoba je z přestavby v letech 1722–1729.

Od baziliky se vydáváme po zelené značce přes malý most nad říčkou Smědá a po málo frekventované silničce zamíříme k osadě Ferdinandov, která je součástí Hejnic. Konec osady se přiblíží zhruba po 1,5 kilometru cesty a v místech, kde se stékají Malý a Velký Štolpich, vyměníme zelenou značku za modrou. Čekají nás téměř čtyři kilometry náročnějšího stoupání s převýšením zhruba 450 metrů. Cílem je Bílá kuchyně.

Nová poutní cesta z Ferdinandova na Bílou kuchyni – tady se jde ještě dobře.

Půjdeme po Nové poutní cestě, která byla vystavěna na počátku 18. století a sloužila poutníkům cestujícím z Liberce do Hejnic. Zpočátku vede lesem, ale postupně se mění ve stezku na kamenitém a příkrém srázu. Ovšem lidé, kteří milují Jizerky právě kvůli jejich typickému rázu krajiny se stržemi, žulovými kameny, hlubokými roklemi s potůčky a nezřídka i nádhernými vodopády, si přijdou na své. Po celou dobu stoupání slyšíte hukot Malého Štolpichu a po dvou kilometrech bude vaše úsilí zdolat náročnou cestu odměněno odpočinkem u vodopádu Malého Štolpichu.

Ještě dva kilometry a jste v Bílé kuchyni, oblíbené křižovatce pěších tras s přístřeškem, kde si můžete odpočinout před další cestou.

Pohodovou cestou ke Krásné Maří

Na rozcestí Bílé kuchyně volíme žlutou značku směr Hřebínek. Cesta vede takzvanou Oldřichovskou silnicí a zhruba v její polovině, po 1,5 kilometru, narazíme na známý kiosek na Hřebínku. Po nezbytném občerstvení pokračujeme dále po žluté do menšího kopečku, a pokud se ohlédnete přes levé rameno, uvidíte krásné výhledy na severní část Jizerských hor.

Nová poutní cesta z Ferdinandova na Bílou kuchyni – šplhání po kamenech

Dalších 1,5 kilometru je za námi. Jsme právě na rozcestí pod Ptačími kupami, které tvoří skupina několika skalnatých vrcholků a jsou součástí horského masivu Holubník. Žlutou značku vyměníme za červenou a vydáme se k jedné z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek Krásná Maří. Stačí od rozcestí ujít opět 1,5 kilometru.

Vyhlídka je vybudována na asi 18 metrů vysokém, žulovém skalisku zajištěném kovovým zábradlím. Výhled z vrcholu je opravdu nádherný. Uvidíte celé Frýdlantsko, Hejnice včetně baziliky, Ferdinandov, Štolpich i Ořešník. Krásná Maří své jméno dostala na památku nedalekého, dnes již zrušeného rudného dolu z roku 1582.

Čeká nás největší vodopád Jizerských hor

Od vyhlídky ujdeme ještě dva kilometry na rozcestí k Tetřevím boudám. Tady zabočíme vlevo a stále po červené asi kilometr klesáme do údolí Velkého Štolpichu. Potok nás doprovází po celou cestu až k odbočce k vodopádu Velkého Štolpichu, největšímu vodopádu Jizerských hor.

Cesta od Velké Štolpichu k Ořešníku

Než si však budete moci jeho krásu naplno vychutnat, musíte z cesty odbočit na druhý břeh přes dřevěný most a vzhledem k tomu, že je vodopád několikastupňový (překonává skalní stěnu vysokou 30 metrů) zdolat i náročný sestup po kluzkých kamenech až k místu, odkud si vodopád celý prohlédnete.

Rokle Velkého Štolpichu prý inspirovala skladatele Carla Mariu von Webera k vytvoření romantické opery Čarostřelec. Weber se totiž v roce 1814 léčil v nedalekých Lázních Libverda.

Poslední stoupání ke skalní vyhlídce Ořešník

Jakmile se pokocháte padajícími proudy vody Velkého Štolpichu, čeká vás poslední zkouška sil při výstupu k vyhlídce Ořešník. Musíte ujít ještě necelé dva kilometry cestou plnou serpentin až k rozcestí pod Ořešníkem. Odtud je to k vyhlídce ještě několik set metrů. Na vrcholovou skálu vystoupáme po vytesaných schodech jištěných kovovým zábradlím.

Cesta k Ořešníku

Na vyhlídce byl vztyčen velký dřevěný kříž na památku dvou bratrů, mnichů z řádu františkánů, kteří se zřítili do údolí. Ještě jedno neštěstí kříž připomíná, je na něm připevněna malá měděná tabulka na památku devítiletého chlapce Emila Krause z Lázní Libverda, který se zabil pádem ze skal v květnu roku 1922.

Z vrcholu je opět krásný výhled na údolí řeky Smědé s Bílým Potokem a Hejnicemi až k Frýdlantu, včetně nádherného pohledu na hejnickou baziliku Navštívení Panny Marie. Po návratu zpět na rozcestí pod Ořešníkem sestupujeme dva kilometry zpět k místu původního startu a nyní cíli – do Hejnic k bazilice Navštívení Panny Marie.