Jizerka: dnes lyžaři, dříve čihaři

  • 4
Sedm trvale přihlášených obyvatel. Řeka, jejímž středem prochází státní hranice s Polskem. Proslulý Hnojový dům cestovatele a přírodovědce Gustava Ginzela. A v budoucnu možná pomyslné srdce největšího běžeckého areálu v Evropě. Tak to je horská osada Jizerka.

Osada, kde se zastavil čas
Teď, začátkem března, nabízí nejvýše položená osada v Čechách svou vlídnou, romantickou tvář. Lidé, kteří tu žijí, ale znají i její druhou podobu. Nelítostnou, kdy v údolí řeky Jizerky klesá teplota i ke čtyřiceti stupňům pod nulu, takže zamrzá voda či přívod plynu.

Dny, kdy závěje odříznou malebné chalupy od okolního světa a místní spoléhají na vydatné zásoby jídla. Osada Jizerka ale umí potrápit starousedlíky i v létě, to když se stejnojmenná řeka vylije z břehů a zaplaví příbytky. Lidé přesto zůstávají.

"Žijeme tu už deset let, zvykli jsme si," říká majitel penzionu Stará celnice Michael Bezecný. Právě jeho rodina, tedy on, jeho matka, manželka a dvě malé děti, tvoří pět ze sedmi trvale přihlášených obyvatel, kteří na Jizerce našli svůj domov.

"Když kvůli sněhu nemůžeme vyjít pomalu ani na krok, natož abychom nakoupili, tak si mezi sebou pomáháme," popisuje soužití mezi hoteliéry Bezecný. "Někomu dojdou brambory, jinému pečivo, takže si zavoláme a vypomůžeme si."

"Děláme si zásoby jídla tak na čtrnáct dní...Rekreantům nemůžeme říci: jídlo došlo a silnice je zafoukaná...", vysvětluje Bezecný. " Kalamita, kdy jsou silnice zaváté sněhem, postihne Jizerku obvykle tak dvakrát do roka.

"Nejhorší to bylo v roce 1992, silnice z Horního Polubného byla šest dní úplně zavátá, zůstali jsme v chalupách a čekali, kdy to přijedou prohrnout," připomněl Bezecný.

Horníci, čihaři a skláři
První písemné zmínky o Jizerce se datují z roku 1539. Prvními osadníky byli horníci, kteří zde těžili drahokamy. K nim se později přidali těžaři dřeva. Žili zde také čihaři, přičemž čihadla byly pasti na ptáky.

Začátkem 19. století přibyla v osadě sklářská huť, což přineslo práci nejenom těžařům dřeva, ale především sklářům. V této době osadu tvořily už dvě desítky domů.

Na Jizerce kdysi bývaly sklárny dvě. V roce 1828 požádal sklář Riedel majitele frýdlantského panství Clamm-Gallase o povolení k založení sklářské huti. Riedl v té době staví kamennou pyramidu na počest panovníkům z rodu Clamm-Gallasů.

Ve druhé sklářské huti, kterou nechal Riedel postavit v roce 1866, se sklo tavilo do roku 1911. Z ruin byla bývalá sklárna zachráněna v 90. letech dvacátého století. V polovině devatenáctého století se už osada pyšnila čtyřmi desítkami stavení.

Co na Jizerce najdete?
Jizerku vyhledávají především cyklisté a běžkaři, je to ale také ideální místo pro pěší turistiku.

Hnojový dům, obdivovaná rarita, kterou ještě nedávno navštěvovaly stovky zvědavců, je však nyní kvůli nemoci uzavřený.

Dominantou osady Jizerka je vrchol Bukovec, vysoký 1004 metry. Na rozdíl od okolních žulových kopců je Bukovec čedičovou vyvřelinou. Údolím protéká říčka Jizerka, nedaleko osady je Safírový potok, kdysi naleziště drahokamů.

Poblíž osady se nachází Hoyerův dům, který byl postaven roku 1699, dnes už z něj však zbyly pouze kamenné obvodové zdi.

Uprostřed Jizerky mezi Pyramidou a bývalou sklárnou stojí Panský dům. Kdysi zde bydlel huťmistr a příležitostně i majitel sklárny. Dnes, kdy je Panský dům nově opravený a patří k chloubě osady, slouží rekreaci.

Nejbližší pošta, obchod a hřbitov je v Horním Polubném. Obce Jizerka, Kořenov, Horní Polubný, Příchovice a Rejdice byly spojeny pod jeden název - Kořenov. Tím vznikla oblast o rozloze 56 kilometrů čtverečných, která leží v průměrné nadmořské výšce 750 metrů. Velká část spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory, částí se rovněž dotýká Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky a Krkonošského národního parku.

Největší běžecký areál v Evropě?

Na první pohled to vypadá, že malebná osada si dokonale žije vlastním životem a jinak už tomu nebude. Opak je však pravdou. Jizerka by se v budoucnu mohla stát unikátním horským střediskem, místem, které by se stalo spojnicí mezi českými a polskými běžeckými tratěmi. Pokud se podaří tratě přeci jen propojit, tak by si Jizerka připsala na své konto další primát.

"Kdyby se v Jizerce obnovil hraniční přechod a běžecké tratě obou zemí by na sebe navazovaly, tak si troufám tvrdit, že tu vznikne největší běžecký areál v Evropě," řekl starosta Kořenova.

K tomu, aby obě země spojil most, jehož konstrukce už je hotová, stačí zdánlivá maličkost: podpis na mezivládních dohodách. Na tom to však už delší dobu vázne.

Jizerské rašeliniště

Malebné údolí Malé Jizerské louky s Bukovcem v pozadí.

Hoyerův dům poblíž osady Jizerka

Jizerka v létě

Panský dům na Jizerce