Jízda po nejkrásnější železnici v Evropě

  • 18
Jedna z nejkrásnějších železnic v Evropě vede napříč Norskem z Osla do Bergenu. Jízda po této vysokohorské trati plné tunelů a mostů znamená sáhnout si poměrně hluboko do kapsy, ale stojí to za to. Zážitky zůstanou na celý život!

Lahůdka pro milovníky železnic

Bergenská dráha spojující norská města Bergen a Oslo je pro milovníky železnic opravdovým pojmem. Jedná se o technicky neobyčejnou a turisticky velmi přitažlivou trať, která překonává napříč z východu na západ Skandinávské pohoří.

Někdejší dominující přepravu zboží dnes do značné míry nahrazují turisté, kteří se chtějí pokochat nevšedními krásami v okolí této neobyčejné železnice.

Myšlenka postavit železnici, která by spojila dvě největší města tehdy ještě spojeného švédsko-norského království, vznikla v roce 1871. Bergen byl od nepaměti nejvýznamnějším přístavem na západním pobřeží Skandinávie a jeho spojení se Stockholmem - tehdejším hlavním městem - bylo více než žádoucí.

Stavba byla náročná především na úseku Bergen - Oslo, kde trať překonává členitý horský terén. Upřímný obdiv zaslouží zvláště úsek přes zaledněnou a po tři čtvrtiny roku zasněžené pohoří Hardangervidda, kde bylo třeba v krajně nepříznivých vysokohorských podmínkách prorazit řadu tunelů a postavit sněhové bariéry pro dlouhé období severské zimy. Do provozu byla trať uvedena v roce 1909.



Horské pláně Hardangerviddy z oken vlaku

Sedmihodinová parádní jízda

Na sedmihodinovou jízdu z Osla do Bergenu vyjíždí každý den několik vlakových souprav. V prvním ranním spoji převládají obvykle cizinci, mezi nimi hlavně Japonci. Je to celkem logické, protože právě cestovatelé z Asie nemohou v Norsku používat na rozdíl od Evropanů vlastní auto či autobus.

Pohyb turistů na Bergenské železnici má v létě svůj tradiční a neměnný rytmus. Krátce po odjezdu ranního vlaku je na programu snídaně s ranní kávou, o jejíž rozvoz se starají pracovníci jídelního vozu. Pak následuje klimbání a podřimování, které trvá až do doby, než začne vlak stoupat do hor.

Zasněžené pláně, sklanaté vrcholy a mohutné ledovce způsobí naráz procitnutí a překotné přesouvání cestujících od jednoho okna k druhému, které je doprovázeno nadšenými výkřiky a cvakáním spouští fotoaparátů.

Na nejvýše položené zastávce Finse ve výšce 1222 m vybíhá řada pasažérů na perón, aby se navzájem zvěčnila s pozadím polozamrzlého jezera a zaledněných horských masivů. Hned nato následuje balení zavazadel a pohyb ke dveřím - vlak totiž právě vjíždí do stanice Myrdal, kde témeř všichni vystupují.



Fjord poblíž konečné stanice Flam

Z velehor dolů na nulu

Proč většina cestujících právě v Myrdalu vystupuje, je jasné. Zde, ve výšce 867 m nad mořem, začíná 20 km dlouhá odbočka nazývaná Flamská železnice, jejíž konečná stanice je v nadmořské výšce nula u břehů jednoho z mnoha norských fjordů.

Úctyhodné převýšení trať překonává zcela ojedinělým a impozantním způsobem. Hned v úvodu je vysekána přímo ve svislé skalní stěně, kde vytváří tři výškové terasy spirálovitě nad sebou, přičemž ostré zákruty o 180 stupňů jsou ukryty v tunelech. Těch je na celém úseku 20 a dosahují celkovou délku 6 km. Není tedy divu, že stavba Flamské železnice trvala celých 20 let a skončila až v roce 1944.

Flamská dráha jako severní větev Bergenské železnice měla původně za úkol dopravně spojit odlehlá místa při fjordu, zaříznutém daleko do pevniny. Dnes slouží především jako prvořadá turistická atrakce pro vyhlídkové jízdy typickou norskou krajinou plnou vodopádů, zasněžených štítů a skalních stěn.

Bezpečnost jízdy na strmé trati, která dosahuje neuvěřitelný gradient 55 promile, je zajištěna pěti brzdnými systémy, z nichž každý dokáže v případě potřeby zastavit celou vlakovou soupravu.


Vodopád Kjosfossen od železniční zastávky

53 minut přes tunely, serpentiny a vodopády

Během jízdy jste prostřednictvím mikrofonů informováni ve čtyř světových jazycích o okolních zajímavostech a technických parametrech železnice. Zatímco jedna část cestujících se tiskne k oknům a zírá do závratných hlubin okolních roklí, druhá část má smůlu, protože sedí na straně, která je právě přivrácena ke skále. Za následující serpentinou se ale vše spravedlivě vymění.

Na zajímavých místech vlaková souprava zastavuje k fotografickým zastávkám. Nejvděčnější je vyhlídka pod více než 100 m vysokým vodopádem Kjosfossen, který se s rachotem řítí do vodního tunelu přímo pod linií železnice.

Masovou výrobu do puntíku stejných fotografických záběrů s nadšenými úsměvy pózujících výletníků limituje pronikavé zahvízdání lokomotivy, která je signálem k nástupu do vlaku.

Upozornění pro zájemce o jízdu norskými vlaky
Jízdné na norských železnicích je hodně drahé a to i na západoevropské poměry. Je proto výhodné vyřídit si nějaký typ několikadenní jízdenky, kterou lze zakoupit předem i u nás (např. Scanrailpass, Interrail, Eurodomino). Tyto jízdenky zpravidla nabízejí i výrazné slevy na navazující lodní či autobusové linky.

Po 53 minutách nevšední jízdy čeká na cestující konečná stanice Flam. S otevřenou náručí je vítají obchody plné suvenýrů, restaurace a výletní lodě, kotvící u břehů typického norského fjordu.

Velká část turistů zde přestupuje na loď, kterou pokračují dále do Bergenu. Ostatní se po dvou či třech hodinách vláčkem opět vracejí, aby v Myrdalu stihli odpolední zpáteční spoj do Osla a vychutnali si tak krásy bergenské železnice ještě jednou.

Samozřejmě je možné z Myrdalu pokračovat vlakem i do Bergenu.

 

Železniční stanice Myrdal

Horské pláně Hardangerviddy z oken vlaku

Terén flamské železnice (v horní části snímku jsou patrné kryty kolejiště před lavinami a sesuvy.

Vodopád Kjosfossen od železniční zastávky

Bergenská železnice

Fjord poblíž konečné stanice Flam

Město Bergen

Přístav v Bergenu