Poprvé v letecké kabině v neoprenu. Let na drsné Faerské ostrovy

Den mi začal v půl třetí ráno, kdy jsem zjistil, že už neusnu. První pohled byl z okna - těžké nízké mraky, ale nepršelo. Můj obvyklý meteo optimismus mi sliboval, že mraky se do devíti ráno zvednou, píše Jiří Pruša z letu nad Severní mořem, který se nyní vydal na drsné Faerské ostrovy.

Ostrovy Severního moře - den osmý

Lamb Holm, Orknejské ostrovy - Vagar, Faerské ostrovy

Kolem půl osmé však začalo mrholit a kolem osmé už zcela regulérně pršelo. Mezitím mi Mick, můj domácí, připravil snídani, při které stále žertoval, ale moje hlava už byla jinde - na tom dlouhém letu do Vagaru na Faerských ostrovech.

Ztracený letový plán

Po snídani mě napadlo tentokrát prověřit, jestli věž v Kirkwallu opravdu dostala můj letový plán podaný přes Prahu telefonem. Mladá dáma, které jsem se na věži dovolal, mě ujistila, že žádný můj letový plán nemají. Zavolal jsem tedy do Prahy a tam mě naopak ujistili, že ho včera odeslali. Požádal jsem tedy, aby plán na letiště Kirkwall poslali znovu, což se stalo. Během dvou minut jsem zavolal do Kirkwallu a prověřil, zda tam plán je. Tentokrát tam byl, a proto jsem ještě zavolal zpět do Prahy, abych to potvrdil a abych zároveň požádal o znovuzaslání plánu také do Vagaru, aby o mě určitě věděli. Proč to nefunguje spolehlivěji samo od sebe, nevím, ale ztracený letový plán jsem měl už párkrát. 

Pak jsme s Mickem sedli do auta a jeli k benzinové pumpě, kde domluvil, že nám připraví 80 litrů benzinu do čtyř kanystrů. Kanystry tam stály připravené, jen jsme je naložili, zaplatil jsem a jeli jsme na letiště. Déšť houstnul a viditelnost se snižovala. Raději jsem s Mickem mluvil o něčem jiném, abych svou hlavu nezatěžoval věcmi, se kterými stejně nic nenadělám.

Poprvé do kabiny v neoprenu

Nádrže letadla jsme naplnili až po okraj, rozloučili se a Mick odjel vyzvednout svoji ženu z práce v Kirkwallu. Já jsem využil samoty a vlezl do svého zbrusu nového neoprénového obleku. Byl překvapivě pohodlný a příjemně mě hřál. Přes něj jsem se oblékl, abych nepůsobil příliš legračně, až budu procházet veřejným letištěm Vagar. Pak jsem připravil a prohlédl letadlo, nasedl, nahodil, zahříval motor, nastavoval přístroje a pak jsem začal pojíždět. Nebylo to jednoduché, protože v dešti se mi zevnitř kabina orosila a zvenčí měla velké kapky.

Ostrov Nolsoy proti Thorsavenu, který je na ostrově Streymoy.

Pevnost kolem majáku a přístav hlavního města Farských ostrovů – Thorsavenu

Pak jsem odstartoval tak, abych se mohl proplést mezi těžkými šedivými mraky a stoupat. Taky jsem se přihlásil věži v Kirkwallu a požádal o aktivaci letového plánu. Dispečerka mluvila pár slov česky, takže to byl celkem veselý rozhovor. Po opuštění ostrova se hodně rychle začalo počasí měnit – mezi mraky se objevovaly velké díry, déšť skončil a já jsem mohl stoupat do své plánované hladiny 6 500 stop, kde už svítilo sluníčko. Čekaly mě asi dvě a půl hodiny letu nad Severním mořem. 

E-kniha o letu na Kanarské ostrovy

Stáhněte si e-knihu z expedice Jiřího Pruši na Knihy.iDNES.cz. Najdete v ní palubní deník i dechberoucí fotografie evropských ostrovů.

Vše proběhlo výborně, dokonce i vítr se v polovině cesty obrátil a z protivětru se stal zadní vítr, takže se mi zvýšila rychlost ze 180 km/h na asi 230km/h. Ve 12.05 UTC času (o dvě hodiny méně než letní čas v ČR) jsem přistál na letišti Vagar.

Tady vše proběhlo přátelsky – první člověk, se kterým jsem se setkal, byla usměvavá mladá policistka s velkým revolverem u pasu, která chtěla vidět můj pas. Byla při tom ale velmi milá. Na věži jsem si pak domluvil létání na druhý den – pokud bude počasí, chci obletět a nafilmovat celé Faerské ostrovy.

Pasová kontrola ve Vagaru proběhla tak mile, že jsem ji musel zaznamenat.

Původně jsem chtěl létat ještě odpoledne, ale nízké těžké mraky mi v tom bránily. Půjčil jsem si tedy auto, zarezervoval ubytování a vyrazil objevovat Faerské ostrovy ze země.

Faerské ostrovy v kostce:

On-line: Ostrovy Severního moře

Evropské ostrovy z výšky

Sledujte devítidenní cestu pilota Jiřího Pruši nad ostrovy Severního moře, s letounem Dynamic WT-9 (OK-LEX).

• Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánska, avšak nejsou součástí EU.
• Jako platidlo se tu používá dánská koruna, Dánsko je také zodpovědné za obranu, zahraniční politiku, udržování policie a soudnictví, jinak se ale vše rozhoduje a řeší přímo na ostrovech.
• Oficiálním jazykem je faerština, která je v mluvené formě podobná norštině a v psané formě islandštině.
• Celková plochá ostrovů je asi 1 400 km²
• Během 2. světové války byly Faerské ostrovy přátelsky okupovány britskými jednotkami, protože vláda Velké Británie se asi správně obávala, že by toto strategické místo uprostřed Atlantiku obsadil a využíval Hitler.
• Faerské ostrovy se podle mých poznatků velmi podobají Skotsku – mohutné kopce vysoké většinou do 500 metrů, zeleně zbarvené a na nich celkem dost ovcí. Kopce jsou oddělovány táhlými údolími, z nichž mnoho vytváří fjordy. Počasí je tady velmi proměnlivé, až 283 dní v roce prší.
• Kromě hlavního města Thorshavenu jsou tu vlastně jen menší vesničky, hlavně kolem přístavů ve fjordech. Žije tu kolem 50 000 obyvatel, kteří jsou nordického a částečně i skotského původu.