Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jihomoravskou hranici stále 'střeží' bunkry

  16:20aktualizováno  16:20
Znojemsko neoplývá jen kvalitními vinicemi, krásnou přírodou v Podyjí a památkami. Pohraniční oblast totiž poznačila i doba předmnichovská, kdy okolo česko-rakouské hranice vyrůstaly jako houby po dešti železobetonové stavby, lidově zvané bunkry. Měly zabránit invazi nepřátel, po mnichovské zradě západních spojenců však použity nebyly.

Po listopadu 1989, kdy menší bunkry přestaly být zvláště v příhraničních oblastech objektem zájmu armády, se na jejich rekonstrukce vrhli nadšenci z klubů vojenské historie.

Objekty těžkého opevnění, z nichž tři dvoupodlažní stojí u Šatova, dva u Hevlína a jeden u Mikulova, byly z bojové pohotovosti české armády vyjmuty teprve na podzim roku 1999.

Právě velké bunkry byly na jihu Moravy budovány po obsazení Rakouska nacisty od jara osmatřicátého roku jako jedna z nejsilnějších částí obrany státní hranice. Veřejnosti byly poprvé částečně zpřístupněny před dvěma lety, kdy je navštívilo okolo dvou tisíc lidí.

Bunkry na Znojemsku
V současné době je na Znojemsku možná prohlídka pěti různých bývalých vojenských objektů, pěchotního srubu v Šatově, muzea opevnění ve Slupi, ve Znojmě v ulici Na Hrázi, ve Vranově nad Dyjí a poblíž obce Bohutice na Moravskokrumlovsku.

Veškeré prohlídky je však potřeba dopředu domluvit s nadšenci, kteří se o ně starají. Pouze srub v Šatově stále spravuje okresní vojenská správa ve Znojmě, kde si prohlídku mohou domluvit skupinky deseti až dvaceti lidí. Technické parametry právě objektů stálého těžkého opevnění jsou úctyhodné.

Například jeden ze šatovských bunkrů s označením MJ-S2 a krycím názvem Úvoz představuje dvoupatrový pěchotní srub. Je oboustranný, dvoukřídlý a nese dvě pancéřové střílny - zvony, z nichž každý váží jedenadvacet tun. Železobetonový strop je silný dva metry a stěny z téhož materiálu jsou ještě o dvacet centimetrů silnější. Posádku tohoto srubu tvořilo téměř třicet mužů.

'Řopík' A-160 ve Znojmě
Jedním z nejdříve a také nejkvalitněji zrekonstruovaných objektů lehkého opevnění, takzvaných řopíků, je objekt typu A-160 ve Znojmě v ulici Na Hrázi. Jiří Špinar se o něj začal starat na počátku devadesátých let. Po odstranění polorozpadlé protiatomové úpravy uvedl interiér i exteriér objektu do původní podoby z roku 1938. Kvůli tomu prozkoumal desítky opuštěných řopíků na celé jižní Moravě.

Uvnitř objektu jsou nainstalovány oba typy dnes již vzácných prvorepublikových lafetací (vzor 37 a 38) se zalafetovanými maketami kulometů. Nechybí ani pozorovací periskopy s náhradními vložkami, ventilační souprava, ženijní nářadí, bedničky na střelivo a část výstroje osádky.

V objektu můžete shlédnout i další materiál, kterým se vybavovaly pevnůstky v padesátých letech - polní kamna Wehrmachtu, kanystry na olej pro ventilátor a na petrolej do petrolejových lamp, bedna na zásobníky, improvizované závěsy a podobně.

Opevnění u Vranovské přehrady
Další lahůdkou pro bunkrology je areál lehkého opevnění ve Vranově nad Dyjí. Vznikl v roce 1998, kdy začaly první rekonstrukční práce na objektech. Zcela záměrně bylo vybráno opevnění v Junáckém údolí, neboť zde se dochovala pozoruhodná linie opevnění chránící důležitou hráz Vranovské přehrady.

Areál československého opevnění Vranov nad Dyjí je tvořen třemi objekty lehkého opevnění z roku 1937 a navazující naučnou stezku po několika dalších objektech. Dva objekty typu E jsou uvedeny do předpokládaného stavu v roce 1938 a 1939 a ve třetím řopíku typu B je instalovaná expozice vztahující se k problematice září 1938.

KAM ZA BUNKRY

Pěchotní srub v Šatově
- Je možno shlédnout od 1. 6. do 30. 10. 2002.

- Počet osob má být v rozmezí 10-20. Návštěvu lze objednat minimálně tři dny dopředu na tel. 0624/22 40 03, pplk. Skřivánek nebo zástupce, případně písemně na adrese: Územní vojenská správa, pplk. Skřivánek, Pražská 63 A, 669 02 Znojmo. Vstup je volný.

Muzeum opevnění Znojmo
- Umístění muzea: Po silnici na Hatě (Vídeň), u hotelu Dukla odbočit vlevo do ulice Na Hrázi. Objekt se nalézá na jejím konci na břehu řeky Dyje nedaleko splavu.

- Správce - kontakt: Jiří Špinar, Sokolská 43,669 05 Znojmo, tel:0624/260 574, e-mail: jirispin@volny.cz.

- Otevírací doba: Nepravidelně, pouze po dohodě se správcem.

Muzeum opevnění Slup
- Pavel Andrýsek zrekonstruoval pevnůstku typu A-160 z úseku 7/III, která stojí nedaleko obce Slup u Jaroslavic.

- Provozuje: P. Andrýsek, Palánek 188, 682 01 Vyškov, tel . 0603/935 224.

- Otevřeno: Po dohodě s provozovatelem. Mimořádně PENZION ANNA, Slup 103, Jaroslavice 671 28, tel. 0624/235 369.

- Přístup: Po vjezdu do obce Slup (od Znojma, Strachotic) odbočte u místního hostince vpravo a pokračujte po asfaltové komunikaci přes potok do kopce a rovně polní cestou asi 200 m k Boží muce.

Areál lehkého opevnění vz. 37 ve Vranově nad Dyjí
- Kontakt: Martin Černý tel. 0603/948 190.

- Areál tvoří tři objekty a navazující stezka po dalších objektech.

- Otevírací doba: každou první sobotu v měsíci od 10 do 15 hod. a nepravidelně. Doporučujeme si přítomnost průvodce ověřit minimálně týden dopředu na adrese: Martin Černý, Termesivy 100, Havlíčkův Brod 58001, tel: 0603/948 190,
muzeum-vranov@seznam.cz.

- Přístupové trasy: Areál se nachází asi 200 metrů nad Vranovským zámkem u komunikace směrem na Šafov. U autobusové zastávky Vranov-statek je třeba zabočit doprava.

1127/B2-80 nedaleko silnice Vranov - Lančov

Unikátní objekt C s vývodem ventilace se nalézá též nedaleko Vranova.

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.