Jihočeské Holašovice jsou zapadlým unikátem

- Tak jako například v Keni platí zahraniční turisté za vstup do vesnice Masajů, budou možná v Holašovicích platit za návštěvu nefalšovaného českého venkova. Zapadlá jihočeská vesnička Holašovice byla totiž ke svému údivu v prosinci 1998 v japonském Kjótu zapsána do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako osmé místo z České republiky. Leží ve zvlněné úrodné krajině na severním podhůří Blanského lesa, blízko Českých Budějovic. Právě díky své poloze mimo hlavní silniční a železniční trasy, daleko od průmyslových zón, si ale vesnice dodnes zachovala vzhled z poloviny minulého století.

Podle posledního volebního seznamu má 130 obyvatel, většinou navzájem příbuzných asi z deseti základních rodin. Katastrálně patří pod Obecní úřad Jankov, ale do školy a na poštu se odtud chodí do Dubného. Jednotlivé objekty na holašovické návsi jsou chráněny jako kulturní památka již od roku 1960. Dvaadvacet zděných rozlehlých usedlostí s bohatou štukovou výzdobou průčelí tvoří historické jádro osady, doposud jen minimálně narušené stavebními úpravami. Dnešní podobu statky dostaly již v letech 1840-1880. Jsou rozloženy po obvodu obdélníkové návsi o rozměrech 210 krát 70 metrů. Dochoval se i středověký systém řazení jednotlivých usedlostí se štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy na náves. Ve druhé polovině 19. století sem pronikl stavební sloh, který do venkovského prostředí přenesl barokní, rokokové a klasicistní architektonické prvky, takzvané lidové čili selské baroko. T o se v takovém rozsahu nikde jinde na světě nedochovalo. Navíc vesnice byla ušetřena různých přestaveb a adaptací, které v posledních desetiletích tak výrazně a často velmi necitlivě změnily tvář českého venkova. Tady nemají ani krabicovou družstevní Jednotu, ani unifikované domy s rovnou střechou a lodžií, kterou na venkově stejně nikdo nepoužívá. Jediný obchůdek smíšeným zbožím se skrývá v bývalé kovárně vedle hasičské zbrojnice. Holašovice tak představují jakousi zakonzervovanou podobu jihočeské vesnice z druhé poloviny 19. století, která ale stále žije, není jen skanzenem. Náves, rámovaná statky s původním středověkým půdorysem a štíty ve stylu selského baroka, proto okouzlila před třiceti lety také filmaře. Vybrali si ji jako kulisu pro filmovou adaptaci Smetanovy opery Prodaná nevěsta. A však vesnici pomalu objevují i návštěvníci - z domova i z ciziny. »Cizinci sem obvykle přijedou autokarem, průvodce jim něco řekne do mikrofonu, objedou náves a zmizí. My bychom zahraniční turisty rádi nějak zaujali, aby se déle zdrželi a také u nás něco utratili,« vysvětluje starosta Zdeněk Bürger. Proto byla na návsi nově rekonstruována stylová jihočeská hospoda U Blábola a v budově bývalé obecní školy zřízeno informační turistické středisko se sociálním zařízením, stravovacími a ubytovacími kapacitami. Činnost zahájilo koncem letošního května, kdy do Holašovic zavítali delegáti světových organizací cestovního ruchu. Turisté si zde mohou koupit suvenýry, pohlednice, brožury a mapy okolí, prohlédnout si výstavu Rok na vsi, případně zjistit, v kterém statku je co zajímavého k vidění. Například v domě číslo 7, který shodou okolností patří rodině Pečených, se po čtyřiceti letech opět peče domácí chléb podle původní receptury, jinde nabízejí posvícenské koláče nebo výrobky různých lidových řemesel. Letoškem počínaje by se proto v Holašovicích měly každoročně konat dvoudenní folklórní Selské slavnosti se staročeským jarmarkem, dudáckou muzikou, dechovkou, pivem, vínem, medovinou, marcipánem a jihočeskými kulinářskými specialitami.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Po silnici z Českých Budějovic západním směrem asi patnáct kilometrů na Prachatice.

ZÁMKY V OKOLÍ

Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Kratochvíle

INFORMACE

Obecní úřad Jankov, pošta Dubné, PSČ 373 84, tel. [phone]

Usedlosti z bohatou štukovou výzdobou průčelí tvoří historické jádro osady.