Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jih Francie: kaňon, skalní města a tajemné menhiry

  6:00aktualizováno  6:00
Stranou pozlátka barevných katalogů věhlasných cestovních kanceláří nalezneme místa, na něž se nezapomíná. Všude. I ve Francii.

V krajině kolem Mende v départementu Lozére jako by se zastavil čas. | foto: Filip ChludiliDNES.cz

Startem k východisku naší "menhirové" túry bude Mende − jedenáctitisícové město, které je zároveň hlavním městem départementu Lozére.

Starobylé Mende bývalo nejvýznamnějším střediskem obchodu s vlnou a pyšní se trojlodní katedrálou, která sice byla v 16. století zničena hugenotským vůdcem Merlem, ale poté znovu obnovena. Jelikož ale na celkovou obnovu chyběly peníze, je pravá věž o 20 metrů nižší než levá.

V Mende si nenecháme uniknout návštěvu kamenného mostu ze 16. století Pont Notre-Dame. A pokud vládnete francouzským slovem a písmem, navštivte místní knihkupectví. Je výborně zásobeno turistickými mapami a průvodci!

Mende leží na severním  okraji oblasti Causses a je vhodným východiskem na krasové planiny.

Francie
Kamenný most Pont Notre-Dame

Kaňony

Z Mende zamíříme do kaňovu řeky Tarnu − Gorges du Tarn. Za Ispagnacem totiž získává malá říčka, stékající z Mont Lozére, na síle a dravosti.

Její vody se postupně noří a zařezávají do žulových a břidlicových skal a vytváří kaňon, který snad nemá v Evropě obdoby.

Divoké vody přeskakují skalní stupně a prahy, derou se uzoučkými soutěskami u La Maléne a Les Vignes, vytvářejí divoké meandry u Cirque des Baumes, aby nakonec po divoké honbě dospěly k uklidnění k Roc des Hourtous, kde nad vodními hladinami krouží orlové.

Těsně nad hladinou řeky fascinují poutníka vesničky přilepené ke skalním útesům těsně nad korytem řeky jako ptačí hnízda: vesničky jako Caotelbough, St. Chelly du Tarn sou prostě úchvatné.  

Na podzim si tu užijete samoty, klidu a nádhery. V sezoně je zde obleženo: každičké volné místo u řeky Tarnu zabírají kempy, sídlí zde mnoho vodáckých agentur, které  půjčují kanoe, kajaky i rafty.

Zájemci si mohou vybrat různě dlouhé úseky splutí řeky a dopravu zpět jim zajišťuje agentura mikrobusy. Nejvýhodnější stav vody v Tarnu bývá vždy na přelomu května a června.

Na spodním úseku Tarnu rozhodně neopomeneme návštěvu vyhlídky Belvedere du Pas de Sousy, která nám nabídne nezapomenutelné pohledy do nitra úchvatného skalního města, vytvořeného nezadržitelnou silou proudící vody.

Asi po dvou kilometrech za vyhlídkou odbočíme po úzké silničce do kaňonu Jonte do neuvěřitelné krajiny připomínající Arizonu. Kaňon Jonte sice snad není tak "patetický" jako kaňon Tarnu, je však stejně divoký, avšak opuštěnější a divukrásný.

Francie
Kaňon řeky Tarnu nabízí úchvatné výhledy

Florac

Asfaltová silnička nás přivede do Floracu, dvoutisícového městečka, ležícího v údolí soutoku řek Tarnu, Tarnonu a Mimente. A aby toho nebylo málo, pramení přímo nad Floracem ještě jedna říčka.

Ve florackém zámku sídlí kancelář Cevennského národního parku, kde můžete získat mapy, průvodce i potřebné informace.

Florac je východištěm na Causse Méjean − magickou a pustou náhorní plošinu, která se rozkládá ve výšce 1 000 m n. m. a hustota obyvatel je pouhých 1,4 obyvatele na kilometr čtvereční. Kamenité pláně jsou protkány pouze několika uzoučkými silničkami a cestami ovčích stád (drailles).

Ve florackém parčíku vyvěrá jeden z největších krasových pramenů v této oblasti a rostou tu dokonce fíkovníky!

Náměstíčko, plné kaváren a vináren, je kryto podloubím urostlých věkovitých platanů a zdejší atmosféra nemá chybu.

Francie, Florac
Kašna na náměstí městečka Florac

Les Bondons

Z Floracu vystoupáme lesní silničkou (množství jedlých kaštanů na podzim obtížených plody) do kamenné vesničky Les Bondons. Náš pohled poutají kamenné usedlosti kryté břidlicovými střechami a kamenné zahrádky. Je to středověká nádhera.

Automobil můžeme zaparkovat na parkovišti před místním hotýlkem. Východištěm naší túry za menhiry bude totiž právě Les Bondons.

Menhiry

Kolem vesnických pastvin vyrazíme vzhůru do pohoří Cevenny. Parc national des Cévennes byl vyhlášen v roce 1970 na rozloze 85 721 hektarů. Zaujímá přírodně nejcennější a bohatě zalesněnou část pohoří Cevenny se žulovými masivy Mont Lozére a Mont Aigoaul.

Mezi ně jsou vklíněné krasové plošiny Causses. Vegetace je tu velmi rozdílná. Lesy najdeme na žulách a ve vyšších polohách, zatímco na vápencích jsou skalní stepi.

Kopcovitá krajina se využívá pro chov skotu, prakticky všude narazíme na nízké ploty z ostnatého drátu. Štípací kleště však nechte doma, pokud se chcete vyhnout lynčování!

Ploty jsou tu kvůli kravám, nikoliv kvůli lidem. Pastviny jsou průchodné. Podívejte se však skotu mezi nohy − k býkům bych raději zbaběle nevstupoval!

Na své cestě míjíme prastaré (a obydlené!) kamenné usedlosti. V měsíci září se okraje pastvin černají zralými slaďounkými ostružinami, které nevídaně obtěžkávají ostnaté šlahouny.

Francie, pupava
Pupava bezlodyžná, ozdoba luk a strání

V trávě se bělají růžice pupav. Ach, doba dětského mlsání! Pupavám jsme kdysi říkali kedlubničky a pochutnávali si na jejich "tělech" krytých pichlavým "brněním".

Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis L.) je ostnitou trvalkou travnatých strání a mezí pahorkatin a hor, rozkvétá na nejrůznějších substrátech uprostřed léta a vydrží kvést až do podzimu. Bledá slunce velkých květních úborů se rozevírají ještě i ve slunečná říjnová rána a poskytují pozdní pastvu čmelákům.

Charakteristickým rysem oblasti je množství nízkých kamenných zídek, kterými je krajina doslova protkána. Kolik rukou a kolik staletí se podílelo na tváři této prastaré krajiny?

Pod hřebenem a na hřebeni vidíme tajemné vztyčené menhiry. Připomínají tak trochu místo rozpustilého dovádění Asterixe s Obeliskem. Menhiry v Cevennách jsou opředeny mnoha mýty, hypotézami a dohady.

Některé hovoří o dávných rituálech, které sahají až k druidům, jiné − prozaičtější − hovoří o hraničních kamenech pozemků a další přinášejí rozličné astronomické úvahy.

A jiné zase tvrdí, že menhiry pomáhaly v dávných časech pastevcům v orientaci. Čert se v tom vyznej. V každém případě jsou menhiry impozantní dominantou krajiny. Některé z nich dosahují výšky až pět metrů.

Francie, menhiry
Kamenný úkryt si kdysi postavili pastevci

Procházíte-li krajinou na podzim, patrně se nevyhnete lovcům. Smečky loveckých psů štvou po celý den zvěř (především srnčí), zatímco jejich pánové − myslivci − postávají v legračních úborech (zelených reflexních vestách a oranžových kšiltovkách) u svých silných off-roadů. Lovců je sice málo, ale jsou.

Na hřebenové náhorní plošině narazíte na úžasný kamenný úkryt, který si tu kdysi postavili pastevci jako útočiště proti živlům. Tunelovitá útulna s valeným stropem by dovedla vyprávět o nemilosrdném vichru, o průtržích mračen i o bodavém sněžení.

Budete-li mít štěstí, neminete kamennou samotu s inspirujícím jménem La Baraque de l´Air (Větrná hůrka, Dům ve větru, Létající dům). Místo jako stvořené pro duši a srdce romantického básníka. I když život tady určitě nikdy nebyl lehký.

V závěrečném úseku své okružní cesty narazíte na kamenné "mužiky" až dva metry vysoké, které pastevci vystavěli z kamenů posbíraných na pastvinách. Kouzelné útvary důvěrně připomínají fascinující díla slavného skotského génia − land-artisty Andyho Goldsworthyho.

Naše cesta, kterou opět uzavřeme ve vísce Les Bondons, je cestou lidskou pamětí, cestou k vlastním kořenům minulosti, na kterou jsme už dávno, semleti mlýnem hladové civilizace, zapomněli.


Rady do batohu


Ve Francii si můžete vybrat z řady průvodců a turistických map. Pozor, mapy jsou velmi podrobné a značně nepřehledné.

Osobně doporučuji turistického průvodce, který vydává Chamina: La Lozére.


Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.