Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jih Černé Hory: nejdelší pláž i nejstarší olivovník Evropy

aktualizováno 
Nejdelší písečná pláž Černé Hory, jedno z nejstarobylejších měst na březích Jadranu a nejstarší olivovník Evropy. To je jižní výspa Černé Hory, země, která stále čeká na objevení českými turisty.

Černá Hora, Ulcinj. Pohled ze Starého města k Malé pláži | foto: Jan HloušekiDNES.cz

K olivovníku po leštěné dlažbě

Řekne-li se Středomoří – objeví se v mysli provoněné piniové lesy, koncerty cikád, modře žhnoucí trsy levandule a olivové háje. A právě Černá Hora se pyšní jedním ze superlativ: nejstarším olivovníkem Evropy. Olivovníkem, který rodí své drobné plody již třetím tisíciletím.

Dávný sad pozvolna pohltila předměstí přístavního centra Baru, i když ze starších snímků je dobře patrné, že ještě před pár desítkami let jej obklopovala jeho praprapravnoučata.

Dnes se mu dostalo pozornosti v podobě sevření leštěnou kamennou dlažbou, čímž se změnil na jakýsi živoucí pomník, vytržený ze svého prostředí. Původním záměrem zřejmě bylo vzdáti mu důstojný hold... Ale těžko nyní soudit, zda se podařil a jestli smyslem úprav se stalo též zbudování budky, kde by se během sezony mohl ocitnout i prodavač vstupenek.

Černá Hora

Spočinutí ve stínu pokroucené koruny tohoto vitálního starce spolehlivě zažene jakékoliv deprese z přibývajících let: okolo sukovitého, rozpraskaného pahýlu hlavního kmene, zčernalého ohněm zuřivých požárů, stále vyrážejí mladé a svěží výhonky, plné životodárné energie.

Dávnými schodišti Starého Baru

Protipól nezkrotné síly olivovníku tvoří ruiny opuštěného města Stari Bar, vzdáleného na dosah očí a rozprostřeného vysoko nad přímořskou rovinou, pod vápencovými stěnami pohoří Rumije. I z úpatí pahorku jsou dobře patrné nitky hradeb, mohutné zdivo citadely a obnovená hodinová věž.

Černá Hora

Stari Bar – život odešel, zůstaly opuštěné ulice

Počátky existence města spadají do raného středověku, svého času se stalo sídlem arcibiskupa a také razilo vlastní mince. Vládu nad ním uplatňovali Srbové, Benátčané, Turci a nakonec Černohorci. Paradoxně osvobození od Turků uštědřilo městu těžkou ránu. Druhý nešťastný zásah zapříčinilo zemětřesení v 70. letech minulého století, které zhatilo dlouholetou práci archeologů a restaurátorů.

K hlavnímu vchodu je třeba vystoupat okolo pitoreskních stavení čtvrti obývané muslimy a Romy islámského vyznání, kde z pestrých domečků i kaváren haleká hlučná muzika bosenské provenience a teprve v sousedství mešity, obklopené cypřiši se ukrývá temná vstupní brána. Za ní začíná bludiště uliček, průchodů i schodišť, sevřených troskami zdí.

Černá Hora, Stari Bar
Bludiště trosek zničeného města

Stačí pouze trochu přivřít oči a představit si rušné krámky, řemeslné dílny, hlahol kostelních zvonů, volání muezzina i průvod ozbrojenců. Dnes se po starobylé dlažbě procházejí turisté, zatímco vzdálenější ruiny pohlcuje bujná vegetace. A hrozivé zdivo citadely jim slouží jako ideální vyhlídkové místo.

Černá Hora

Pohled ze zdí citadely na pohoří Rumiju

Kamenné hnízdo obávaných pirátů

Pouhých dvacet kilometrů směrem k jihovýchodu leží Ulcinj. Díky svému vývoji jedno z nejstarších sídel na březích Jadranu. 

Prvními doloženými obyvateli se stali Ilyrové a jejich potomci – současní Albánci, udávají městu dodnes hlavní ráz. S počátkem turecké správy si Ulcinj vydobyl renomé díky své obchodní flotile, během 17. století však získal pověst prokletého místa.

Z ulcinjské zátoky již nevyplouvaly lodě za obchodem – cílem se naopak stal lup a tučná kořist. Bezmála dvě staletí děsily výpravy ulcinjských pirátů okolní moře.

Traduje se, že si zde krušných chvil zajetí užíval i Miguel de Cervantes. Ruku v ruce s pirátstvím si razil cestu obchod s černými otroky. Někteří tu zapustili své kořeny – ještě v 19 století je udáváno sto domů s černošským obyvatelstvem. A jejich vzdálení potomci zde žijí dodnes. Tak se v malém černohorském městečku prolínají vlivy Evropy, Orientu i Afriky.

Bohužel značná část původní zástavby vzala za své. Několik mešit a muslimských hrobek skromně připomíná pohnutou minulost – jedinou výjimku tvoří opevněný areál Starého města - dodnes obydlený, protkaný bludištěm stinných křivolakých uliček a malebných kaváren, položených vysoko nad mořským příbojem.

Černá Hora

Ulcinj – starobylý muslimský náhrobek

Může se hodit

Jak se tam dostat
Popisovaná oblast je otevřena nejen motoristům, nýbrž také cestovatelům využívajících veřejnou dopravu.
Přístavní město Bar představuje konečnou stanici rychlíkového tahu z Bělehradu, ke zříceninám Starého Baru zajíždějí autobusy městské hromadné dopravy (spol. Olimpija, linka 1A), která by šla využít i jako přibližovadlo k olivovníku.
Automobilem se k oběma místům dostanete z magistrály u jižního okraje Baru – přístup značen směrovkami.
Rovněž Ulcinj vykazuje dobré autobusové spojení.

Ověřené ubytování
Ulcinj – soukromí, společná koupelna a WC, Ivo Latković, Vida Matanovića 90, tel. 422 105, v sezóně cena od 5€ za osobu a noc při týdenním pobytu, mimo sezónu i krátkodobé ubytování. Dále od moře, ve vilové čtvrti nad pevností a pravoslavným kostelem.

Užitečné weby
www.cerna-hora-info.cz
www.montenegro.travel
www.ulcinj.cg.yu
www.ulqini.de
www.barinfo.cg.yu


Nejdelší černohorská pláž

Nejen pohnutou historií a svébytným koloritem omámí Ulcinj návštěvníky. Většina z nich sem míří především kvůli vhodným podmínkám pro mořské radovánky. Na rozdíl od většiny ostatních přímořských středisek jihoslovanského Jadranu tu písek vítězí nad oblázky.

Nejsnadněji dosažitelná pláž – Mala plaža, se rozkládá přímo pod opevněním pevnosti, v zálivu obklopeném městským jádrem. Další menší pláže najdeme na severním pobřeží. Avšak hlavní atrakce se rozprostírá za jihovýchodním okrajem města: zde začíná prakticky 13 km dlouhá Velika Plaža, ukončená ústím řeky Bojany, oddělujícím od sebe Černou Horu a Albánii. Tu se také nachází nejjižnější černohorské letovisko – nudistické centrum Ada, což znamená ostrov.

Co se povídá o Černohorcích

Černohorci rádi zdůrazňují svoji hrdost a statečnost v bojích o zachování nezávislosti a při vzdorování Turkům. Co se však týče jejich vztahu k práci, už v minulosti četní cestovatelé kroutili hlavou při pohledu na ženy, které tvrdě pracovaly na polích, zatímco jejich manželé si dopřávali nekonečnou siestu. Sami Černohorci svůj postoj zdůvodňovali rčením - "hrdinové nepracují".

Dotyčných vlastností si dobře povšimli obyvatelé jiných částí Balkánu a Černohorci se tak stali terčem mnoha anekdot. Sami se však vtipům rádi zasmějí a jsou na to svým způsobem i hrdí.

Pro zajímavost přinášíme pár anekdot:

  • Leží Černohorec na zemi a deset metrů od něj se plazí zmije (ke které v hloubi duše tají určitý obdiv, poněvadž zároveň leží a jde). V záchvatu paniky zavolá na manželku: "Je zle, zmije, rychle mi přines sérum!" Načež žena odpovídá: "Vždyť je ještě daleko!" "No jo, jenže já se do té doby nestihnu zvednout."
  • Přiletí Steven Spielberg do Černé Hory, kde natočí velkofilm "Ze života Černohorce". Film má obrovský úspěch – celé dvě hodiny běží záběr na ležícího Černohorce. O rok později se rozhodne natočit pokračování. Obrátí se tedy na hlavního hrdinu s prosbou, zda by nemohl osvěžit děj tím, že by se alespoň jednou postavil. "Stevene, ne, to je nemožné, já nejsem žádný kaskadér," odvětí mu vážně Černohorec.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.