Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nápad z hospody slaví 42 let. Sjezd kuriózních plavidel jste sledovali živě

  10:00aktualizováno  16:30
Začalo to jako furiantský nápad v hospodě a během několika let se ze sjíždění Vltavy z Vyššího Brodu do Rožmberka stala kultovní záležitost. I tuto sobotu se na vodu vypraví desítky kuriózních plavidel. Odpoledne jste je mohli sledovat v přímém přenosu.

Shrek a Fiona na romantické plavbě na Vltavě v roce 2010. | foto: Archiv Plavby kuriózních plavidel

Na začátku Plavby kuriózních plavidel se psal rok 1973, kdy parta mladíků u piva dostala nápad: zítra místo sezení v hospodě vezmeme lehátka, duše nebo cokoliv a plaveme do Rožmberka! A tak byl za asistence náhodných diváků odstartován první ročník Plavby kuriózních plavidel (PKP). Náhodní diváci nevěřícně kroutili hlavami, co to po Vltavě plave. Akce však skončila úspěšně a celá parta i diváci se náramně bavili. A nasnadě byla domluva, že se příští rok plave znovu a ve větším měřítku.

Fotogalerie

Druhého ročníku PKP se zúčastnilo už asi patnáct plavidel a akce začala mít věhlas již po celém okrese, ne-li kraji. Zřídil se pořadatelský sbor, udělala se propagace, určila se pravidla. Jak časem narůstala pořadová čísla ročníku PKP, přibýval i počet plavidel, ale hlavně diváků, kteří se na jedinečnou podívanou sjížděli z širokého okolí.

Bohužel přibývaly i starosti, jak zvládnou tuto akci po pořadatelské stránce. V době před rokem 1989 museli mít povolení od obecního úřadu, KSČ, policie, Povodí Vltavy, SSM i útvaru pohraniční stráže, aby se náhodou do tisícihlavého davu nevmísil nějaký diverzant nebo špion. Vyšší Brod je totiž nejjižnější obcí České republiky a k rakouské hranici je to sotva sedm kilometrů.

Původně se akce konala vždy první červencovou sobotu, ale po nově vzniklých svátcích na počátku července a velkému návalu vodáků na Vltavě pořadatelé posunuli plavbu na první sobotu v září.

Jez v Herbertově skolil Costu Concordii i loď s balonem

Letos jste mohli spanilou jízdu nejneuvěřitelnějších plavidel sledovat živě díky Slow TV. Už tři týdny se mohou diváci kochat pohledem na jez v Herbertově. “Jedná se o jedno z nejúspěšnějších videí našeho projektu. Videostream má přes 90 000 zhlédnutí,” uvedl Ivan Sobička ze Slow TV. “Každý den nám přicházejí zajímavé fotky pozorných diváků se záběry cvaknutých vodáků, rybářů či kajakářů. Moc se těšíme na fotky ze sobotní akce,“ dodal.

Podívejte se na jez v Herbertově v přímém přenosu:

První nesouměrná a podivně vyhlížející monstra, která budou mít se zažitými plovacími prostředky jen pramálo společného, se v záběru kamery objevila okolo půl třetí.

Už historicky je start plavby kuriózních plavidel z Vyššího Brodu pokaždé nastaven na 13:27, a to podle houkání vlaku, který v tento čas odjíždí ze zastávky nedaleko startu. Hlavním důvodem před lety bylo, aby si účastníci nemuseli hlídat čas a brát s sebou hodinky, které v té době nebyly voděodolné. V cíli na každé plavidlo čekaly věcné výhry a nejzajímavější je odměněno 20 000 korunami.

Slow TV

Slow TV je vysílání v přímém přenosu z míst, která slibují zajímavé příběhy. Pomalu sledujeme zdánlivě obyčejné scény ze života lidí, zvířat, rostlin i strojů, jak se odehrávají právě v tomto okamžiku. Je to nuda? Možná jen na první pohled!

Neprošvihněte žádné letadlo, které míří do Prahy nebo z ní právě odlétá. Živě z Ruzyně obrazem i zvukem.

Už se pasou. Počíhejte si na vzácné bílé jeleny

VÝZVA: Nasdílejte nám fotky kuriózních plavidel či zajímavé záběry na facebookový profil Slow TV nebo pošlete na e-mail slowtv@playtvak.cz.

Autoři:


Témata: Rožmberk, Vltava




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.