Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vodáky trápí málo vody. Sledujte, jak to sviští na jezu v Herbertově

aktualizováno 
Horké léto sužuje vodáky, kteří čelí prázdným korytům řek a především suchým jezům. Přesto existují jezy s dostatkem vody, kde si příznivci oblíbeného vodního sportu užijou. Tenhle je v Herbertově poblíž Vyššího Brodu, kam jsme umístili kameru a který můžete díky SlowTV sledovat v přímém přenosu.

Jez Herbertov | foto: www.playtvak.cz

Úsek z Vyššího Brodu do Boršova je nejvíce sjížděným úsekem Vltavy. Přehradní nádrž Lipno zaručuje splavnost i v době největšího sucha. Proto v těchto dnech hodně vodáků míří právě sem. Díky tomu se u jezu stále něco jede a vy můžete být u toho. Jez to není náročný, ale táhne trochu doprava a musí se při jeho sjíždění pádlovat. Pár vodáků se při jeho sjíždění cvakne.

Jez je sjízdný jen vpravo, za větší vody je nebezpečný

Jez je sjízdný pouze vpravo, z pohledy kamery vlevo. Za větší vody je velmi nebezpečné jezdit přes korunu jezu. Voda se nenápadně, ale silně vrací pod jez. Kvůli tomu má už Herbertov několik obětí. Poslední dva raftaři zahynuli v roce 2013.

Jezdí se po dřevěné šupně, (to je ta šikmá deska neboli klouzačka), protože samotná vorová propust je zahrazená a tedy příliš vysoká na to, aby přes ni lodě mohly seskočit. Kdo se na splutí necítí, přenáší loď okolo jezu po pravém břehu.

Jez se jmenuje oficiálně Horní mlýn – Herbertov, má výšku 1,5 m a je postavený z kamene. Zprava pod jezem přitéká do Vltavy Větší Vltavice, ochranáři ji ale zakazují splouvat.

Sledujte jez Herbertov živě na SlowTV - klikněte na video

Šlajsna od dob Jana Lucemburského

Na soutoku stál Horní mlýn, který patřil už od středověku cisterciáckému klášteru v nedalekém Vyšším Brodu. Šlajsna (propust) bývala v jezu vždy, nejpozději byla vybudovaná za Jana Lucemburského, protože ten nařídil přesné a standardizované rozměry vorových propustí v celých Čechách. Tudy se totiž plavilo kvalitní dřevo, které sloužilo především na stavbu Prahy a něco plulo až do Německa a po Labi do Hamburku. Později se část méně kvalitního dřeva zpracovávala ještě na Šumavě do celulózy a na papír. Šlajsna ale byla potřeba stále.

Fotogalerie

Dnes je v místě Horního mlýna malá vodní elektrárna (která krade vodákům vodu z koryta), hotel a areál ČVUT s hřišti a ubytovacími kapacitami areálu Herbertov. Pod propustí býval vodácký slalomový kanál, v současnosti z něho zbyly jenom rychlé a dlouhé peřejky. Když se loď zvrhne, je těžké odtud zachraňovat materiál i lidi. Lepší je nechat plavat a zachraňovat je asi o sto metrů dál, kde se už voda uklidní. Proto je důležité, aby tady vodáci měli plovací vesty. Ty jim pomohou bezpečně odplout do bezpečnějších vod.

Krumlovský vodácký maraton

Tohle místo je klíčové v podzimním závodě Krumlovský vodácký maraton, protože do úzké šupny se vejde jen jedna loď a kdo před jezem zaváhá a nenacpe se před frontu čekajících lodí, nemá šanci vyhrát. Závod je otevřený pro všechny druhy lodí i posádek, amatéry i profesionály. Jede se z Vyššího Brodu do Českého Krumlova.

Krumlovský vodácký maraton

Krumlovský vodácký maraton

Krumlovský vodácký maraton

Krumlovský vodácký maraton

Vodácká bída na všech řekách v Česku

Kvůli vedrům jsou hladiny českých řek rekordně nízko, vodáci musí překonat mělčiny. Částečně splavná je například Vltava, ale řadě dalších toků voda chybí, uvedl Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu.

„Mnoho řek se dostalo nebo dostává k historicky nejnižším průtokům. Kde není možné dotovat průtok v řekách přehradní vodou, tak to pro vodáky není nijak radostné,“ míní. Dlouhodobě je splavná Vltava pod Vyšším Brodem, ale s „odřeným kýlem“ mohou vodáci sjet i jiné řeky.

Třeba na Sázavu se podle Jančara mohou lidé vydat z Ledče do Týnce, ale musí počítat s občasným přetahováním lodí přes mělčiny. „Také mezi Plzní a Nižborem se přetažením některých jezů a mělčin pod nimi poperou s Berounkou,“ doplnil. Podobně lze proplout na Otavě od Sušice ke Katovicím. Nejhůře je na tom s vodou podle Jančara Ohře a lépe se nedaří ani Lužnici.

Na Moravě lze splouvat jen Dyji pod Bulhary a řeku Moravu pod Olomoucí. „Jen malinko lépe jsou na tom Moravané díky blízkosti Slovenska, kde Hron a Váh jsou stále splavné, stejně jako i Dunajec či dolní tok Popradu,“ sdělil Jančar. Nedostatek vody ovšem trápí i většinu neledovcových rakouských řek, sucho prostě zasahuje snad celou Evropu.

Autoři: ,


Témata: Vltava


Nejčtenější

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

keňa, horka, zvířata
OBRAZEM: Keňu trápí krutá sucha. Farmáři musí pálit mrtvá zvířata

Keňa se potýká s nejhoršími suchy za posledních sedm let. Farmářům umírají tisíce hospodářských zvířat. Ve strachu z nemocí pálí jejich těla. Vláda se snaží...  celý článek

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Ani u východu ze „strašidelného zámku“ nechybí obchod se suvenýry. Je libo...
Mozek na talíři a čirý strach. Do strašidelného zámku v Dubaji děti nesmí

Pocta akčním hrdinům z amerických velkofilmů, nejstrašidelnější zámek hrůzy široko daleko či brutální horská dráha. Před několika měsíci byl v Dubaji otevřen...  celý článek

Další z rubriky

Pravčická brána
Pravčická brána není jako Azurové okno. Zatím je stabilní, říká geolog

Zřícení Azurového okna na Maltě vzbudilo v Česku poměrně velkou pozornost. Skalní útvar byl totiž podobný Pravčické bráně, která patří mezi ikony české...  celý článek

Středočeská obec Řitka
Pičín, Řitka, Mrchojedy. Jak vznikaly nejšílenější názvy obcí v Česku

Slabošství, nemoc, ale také loupeže. Naše škodolibé prapředky pro pojmenování sousední obce inspirovalo ledasco. Nešlo však jen o dodnes známá a prvoplánová...  celý článek

Vyhlídka z vrcholu Pustého zámku do údolí Kamenice
Kamenné varhany a ráj kamzíků. Nádherný jarní výlet v Lužických horách

Krásně je v Lužických horách i na počátku jara, kdy se příroda ještě naplno neprobudila, ale sníh již dávno roztál. Právě stromy bez listí a průhledné lesy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.