Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Válečné bunkry i zkamenělé stromy. Hezký zimní výlet do Jestřebích hor

aktualizováno 
Jestřebí hory ve východních Čechách lákají na hezkou přírodu i závan idylické minulosti. Zveme vás na jednodenní hřebenovku tohoto minipohoří, do malebného kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků mezi Trutnovem a Hronovem.

Jestřebí hory ve východních Čechách lákají na hezkou přírodu i závan idylické minulosti. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jestřebí hory jsou součástí Broumovské vrchoviny na severovýchodě Čech, kde tvoří v délce asi 20 km výrazné pásmo protažené ve směru severozápad – jihovýchod. Původ tohoto minipohoří, které dosahuje nadmořské výšky okolo 700 metrů, je tektonický, to znamená, že jde o vyzdviženou kru zemské kůry podél zlomu.

Fotogalerie

Tato kra byla vyzdvižena asymetricky, což se odráží v odlišném úklonu svahů: zatímco na jihozápad spadají velmi strmě, na opačnou stranu se snižují pozvolně. Vzhledem k tomu, že kru Jestřebích hor tvoří uhlonosné vrstvy z konce prvohor, na obou stranách pohoří najdete výrazné stopy po důlní činnosti. V tzv. žacléřsko-svatoňovickém černouhelném revíru se poslední doly uzavřely po revoluci v 90. letech 20. století.

Vzhůru na svobodné Brendy

Turistickým centrem Jestřebích hor je osada Paseka. Vznikla coby sídlo horníků již v polovině 18. století na hřebeni ve výšce 670 m nad Radvanicemi. Starobylé chalupy rozseté na loukách vytváří jednu z nejhezčích krajinných scenérií Jestřebích hor a návštěvníky vítají dřevěnou cedulí s nápisem „svobodná osada Brendy“ (německy Brennen = Paseka).

Poznejte Česko

Udělejte si dovolenou po Česku. Poznávejte památky, historii, nebo jen relaxujte. Vybírejte z velké nabídky slev na Raketa.cz.

A právě v tomto překrásném místě vysoko nad „civilizací“ stojí na kraji lesa Jestřebí bouda, dříve Řehákova hospoda neboli Řehačka. Již léta ji provozuje Klub českých turistů, otevřeno mívá pouze o víkendech a prázdninách, ubytování pro větší skupiny je možné však domluvit i během pracovního týdne. Spolehlivý občerstvovací a odpočinkový bod nabízí výletníkům posezení v prostorné hospodě s parketovou podlahou, rychlou a příjemnou obsluhu a několik poctivých domácích hotovek za příznivé ceny. Tak trochu návrat do idylické minulosti.

A jak se tam dostat, když silnici ani lanovku na Pasekách nemají? Nejkratší značená cesta vede z Radvanic od východu, o něco delší z Malých Svatoňovic od jihu. To se však jde stále jenom do kopce. Krajinářsky mnohem hezčí je příchod od severozápadu po zeleně značeném Markoušovickém hřebeni, na němž se necelé dva roky tyčí dřevěná rozhledna. Je poněkud dobově uniformní, výhled z ní však lze charakterizovat jako jeden z nejlepších v celých Jestřebích horách. Takže návštěvu tohoto místa určitě nevynechat! Vidět jsou Krkonoše, Trutnov, Vraní hory a pestrá kopcovitá krajina Broumovského výběžku. Značené cesty sem vedou z Petříkovic (zelená) nebo ze Lhoty u Trutnova (cyklotrasa).

Osada Paseka

Osada Paseka

V revíru loupežníka Žoldmana

Jestřebí bouda je východiskem na nejvyšší vrch pohoří, který se jmenuje Žaltman (740 m). Dojdete na něj po půl hodině nenáročného pochodu lesem po zelené značce, výletníky láká hlavně rozhlednou. Její železná konstrukce pochází z dob, kdy se u nás vyhlídkové stavby budovaly jenom výjimečně, konkrétně z roku 1967. Rozhlednu vysokou 14 metrů už však téměř přerostly okolní stromy, takže je zajímavá spíše svou konstrukcí než výhledem. Nabízí se otázka, jestli ještě vůbec vyhovuje dnešním kapacitním a bezpečnostním požadavkům.

Rozhledna však není jedinou zajímavostí nejvyšší hory Jestřebích hor. V jejím okolí se podle pověsti ukrýval loupežník Sandman řečený Žoldman, podle něhož se odvozuje název vrchu Žaltman. V polovině 16. století byl postrachem zdejšího kraje: přepadával pocestné a kupce, za což si vysloužil později trest smrti. Roku 1584 ho žacléřský kat sťal, rozsekal na kusy a spálil. Loupežníka Žoldmana zpopularizoval ve své Druhé loupežnické pohádce Karel Čapek, rodák Malých Svatoňovic vzdálených pouhé dva kilometry. Dal mu však jiné jméno: Lotrando. Loupežníkova skalní sluj se ukrývá jihozápadně od značené turistické cesty. Při troše štěstí ji snadno objevíte a poznáte podle zavěšeného řetězu nad ohništěm a nápisu na skále.

Vraní hory z Jestřebích hor

Vraní hory z Jestřebích hor

Lotrandova sluj pod Žaltmanem

Lotrandova sluj pod Žaltmanem

Hřeben Jestřebích hor nad Chlívcemi

Hřeben Jestřebích hor nad Chlívcemi

Betonové bunkry a zkamenělé stromy

S novodobými „loupežníky“ se v Jestřebích horách můžete potkat i dnes. Vydáte-li se z Žaltmana po zeleně značené hřebenovce směrem k jihovýchodu, přijdete po necelých 4 kilometrech k bývalému černouhelnému dolu Zdeněk Nejedlý III. Opuštěný areál byl v roce 1993 přebudován na věznici Odolov, v níž si odpykávají tresty muži starší 18 let zařazeni soudem „k výkonu trestu do věznice s dozorem“. Značená cesta vede přímo kolem plotu z ostnatých drátů.

Vesnice Odolov na hřebeni Jestřebích hor však bývá vyhledávaná i díky jiným atrakcím, než je věznice. Okolí silničního sedla bylo v letech 1936-38 strategicky významným místem Československé republiky a vznikla zde proto soustava pohraničních pevností zvaná Odolovský pevnostní uzávěr. Chránit měla přechod přes Jestřebí hory do českého vnitrozemí. Z mnoha desítek objektů lehkého i těžkého opevnění je nejznámější pěchotní srub T-S 26. V turistické sezoně bývá přístupný jako muzeum.

Přírodovědnou zajímavost v okolí Odolova představují araukarity – zkamenělé a prokřemenělé kmeny prvohorních stromů. Pocházejí z načervenalých pískovců a slepenců a nacházejí se buď přímo ve skalních vrstvách, anebo jako vyvětralé úlomky na zemi v lese. Většinu z nich už ale lidé vysbírali, takže spíše než v přírodě bývají k vidění jako okrasné kameny před domy nebo v zahrádkách. Klasickou lokalitou araukaritů u Odolova je Kryštofova skála, kolem níž prochází zeleně značená hřebenovka.

Ochoz rozhledny na Markoušovickém hřebeni

Ochoz rozhledny na Markoušovickém hřebeni

Markoušovický hřeben

Markoušovický hřeben

Všudypřítomné řopíky na hřebeni Jestřebích hor

Všudypřítomné řopíky na hřebeni Jestřebích hor

Léčivé vody u Hronova

Za Odolovem směrem k jihovýchodu se hřeben Jestřebích hor rozšiřuje a pozvolna snižuje. Na poslední úsek směrem k Hronovu jsou na výběr červená a modrá trasa. První vede úbočím kopců přímo k Jiráskovu rodnému domku, druhá přes vesnici Zbečník lesním údolím Maternice, které je pro místní obyvatele malým poutním místem a cílem nenáročných vycházek.

Může se hodit

Jak se tam dostat

  • Do Jestřebích hor je dobré vlakové spojení. Železnice vedou kolem Jestřebích hor téměř ze všech stran. Nejlepší a nejrychlejší spojení nabízí trať Hradec Králové – Trutnov s východiskem Malé Svatoňovice nebo Rtyně v Podkrkonoší. Dobré spojení je i do Hronova na trati Choceň – Náchod – Meziměstí. Nejméně vlaků jezdí přes Petříkovice a Radvanice na lokálce Trutnov – Teplice nad Metují.
  • Pro běžkaře je dobrým výchozím bodem vesnice Odolov, kde se dá dobře zaparkovat přímo na hřebeni u bývalého obchodu a opuštěné hospody.

Přechod Jestřebích hor po zelené
Petříkovice – rozhledna na Markoušovickém hřebeni, 4 km – Paseka, 6 km – Žaltman, 8 km – Odolov, 12 km – Kryštofovy kameny, 13 km – Chlívce, 17 km – pěchotní srub Turov, 19 km – dále po modré: Maternice, 20 km – Skalákova studánka, 21,5 km – Zbečník u Hronova, 23 km – Hronov 25 km.

Poutní místo se nachází u vydatné a hezky upravené Skalákovy studánky. Kromě svatých obrázků, vzdávajících hold léčivé vodě, se pod jejím přístřeškem ukrývají zaoblené pískovcové kameny. Jsou to tzv. Zbečnické kamenné pecny. Podle pověsti zkameněly lakotné selce za trest, že nechtěla obdarovat hladovějícího žebráka skývou chleba. Potrestaná a zahanbená selka nechtěla mít kamenné chleby doma a tak je nakonec sedlák odvezl do Maternice, kde jsou dodnes uloženy nad vyvěrající vodou studánky.

Zatímco léčivé účinky vody ze Skalákovy studánky novodobá věda nepotvrdila, prameny uhličitých kyselek Hronovka a Regnerka poblíž rodného domu Aloise Jiráska v Hronově léčivé účinky určitě mají. Lázně u nich však nikdy nevznikly, ačkoli snahy tu byly. Balneologický výzkum odhalil schopnost hronovské kyselky rozkládat močové, žlučové a ledvinové kameny, léčit počáteční stadia sklerózy, vysoký krevní tlak a urychlovat regeneraci organismu při vyčerpání. Posledně jmenovaná indikace je nejpádnějším argumentem, proč zakončit putování po hřebeni Jestřebích hor právě tady. Prameník hronovských kyselek bývá v provozu každý den od 7 do 16:30, v létě pak do 18:30. Po vydatné túře přijde k chuti zejména výrazně „silnější“ Regnerka.

Červená značka - Petříkovice, Modrá značka - Hronov

Červená značka - Petříkovice, Modrá značka - Hronov

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.