Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jeskyně oslavují padesátku

  10:34aktualizováno  10:34
Když 14. září 1950 odpálili střelmistr Mareš a jeho pomocníci Jiránek, Štěpánek a Chvojka jednu z mnoha náloží v Houbově vápencovém lomu v Koněprusích na Berounsku, n etušili, že tím vstupují do historie. Chvíli poté, co se po výbuchu rozplynula oblaka dýmu, objevili v jedné ze skal nevelký otvor. O měsíc později, přesně 15. října, jím však pronikli do mnohem rozsáhlejšího prostoru. Tím udělali i zásadní krok k otevření Koněpruských jeskyní. Devět let po jejich objevu byl veřejnosti zpřístupněn první prohlídkový okruh a v roce 1960 další. Od té doby prošlo jeskyněmi více než 4,5 milionu lidí.

Po poklesu zájmu turistů o tento unikátní přírodní útvar s bohatou krápníkovou výzdobou v první polovině 90. let v souvislosti s otevřením hranic a možnostmi cestování do zahraničí prožívají jeskyně v posledních letech opět renesanci. Každý rok jimi projde přes sto tisíc lidí, z nichž asi pětina jsou cizinci. Dnešní Koněpruské jeskyně tvoří tři patra chodeb, jejichž délka je dva kilometry a výškové převýšení sedmdesát metrů. Jeskyně jsou také bohatým nalezištěm zachovalých pozůstatků pravěkých zvířat starých i jeden a půl milionu let. S menšími přestávkami v nich neustále pracují archeologové, pracovníci Českého geologického ústavu, Univerzity Karlovy a Národního muzea.

NEBEZPEČÍM JSOU LIDÉ A ROSTLINY

Přestože se to může zdát neuvěřitelné, nebýt zpřístupnění Koněpruských jeskyní veřejnosti, zřejmě už by byly dávno zničené a vyrabované. "Dělníci z lomů nebo náhodní návštěvníci si odlamovali krápníky a celkově je devastovali," tvrdí vedoucí Koněpruských jeskyní Alexandr Komaško. Toto riziko se ale nyní daří díky pozornosti průvodců snížit na minimum. Přesto jsou ale neukáznění návštěvníci i nadále jedním z hlavních nebezpečí. "Stále se snaží něco si odlomit na památku. Někteří si také pletou jeskyně se skládkou a dokonce i s toaletami. To vše škodí mikroklimatu jeskyní," říká Komaško. Dalším škůdcem jsou pak různé mechy, sinice a jiné nižší rostliny, které se usazují na krápnících. Jejich množení napomáhá jednak relativně vysoká teplota v jeskyních (10,6 stupňů Celsia - po Zbrašovských jeskyních druhé nejteplejší jeskyně v České republice), jednak umělé světlo, které je rozsvícené v době prohlídek. "Takzvanou lampenflóru proto musíme z krápníků i stěn jeskyně neustále odstraňovat chlornanem sodným," říká Komaško.

VČERA SE VZPOMÍNALO

Na postupném objevování i zpřístupňování Koněpruských jeskyní a také na vědeckém zkoumání jejich prostorů se podílely stovky lidí. Ty, kt eří dosud žijí, pozvala ve středu správa jeskyní do Berouna na malé setkání. Zúčastnil se ho i poslední žijící ze čtyř objevitelů známých jeskyní Jiří Jiránek z Berouna. Zavzpomínat přijel například také bývalý asistent z Geografické fakulty Univerzity Karlovy Vlastimil Letošník z Prahy. Právě jeho jméno nese v Koněpruských jeskyních jedna z propastí, kterou zkoumal asi týden po jejich objevení. "Do té propasti se zřítil z lana, když ho zmohla únava. Vážně si přitom zranil nohu a má z toho trvalé zdravotní následky," uvedl Komaško.

CHYSTAJÍ SE ZMĚNY

Podoba areálu Koněpruských jeskyní není konečná. V dalších letech prodělá některé změny, které mají především zatraktivnit jeho prohlídku a zkvalitnit ochranu. Správce jeskyní, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, například uvažuje o změně podoby prohlídkových okruhů tak, aby si v nich návštěvníci nepřekáželi. "Koněpruské jeskyně jsou určitě rozsáhlejší, než jak je dnes známe. Na další jejich podrobný průzkum a případné rozšíření prohlídkové trasy ale momentálně chybějí peníze," zdůrazňuje Alexandr Komaško. Daří se však postupně upravovat interiéry jeskyní tak, aby se uchránilo jejich mikroklima. Například staré železné zábradlí nahradilo nerezové, čímž odpadly i každoroční nátěry. Ředidla a barvy nedělaly krápníkům dobře. "Do začátku příští turistické sezony se nám možná podaří nainstalovat i nové nerezavějící schodiště," plánuje vedoucí správy Koněpruských jeskyní.

NEJASNÝ VLIV VÁPENCOVÉHO LOMU

V dlouhodobějším horizontu je však budoucnost známých jeskyn í nejistá. Stejně tak, jako lom pomohl k jejich objevení, mohl by je i poškodit. Nikdo totiž zatím nedokáže říci, nakolik otřesy, které doprovázejí odstřely horniny v sousedním Velkolomu Čertovy schody, ohrožují stabilitu Koněpruských jeskyní. "Ani statické zkoušky nedokáží jednoznačně odpovědět na otázku, zda odstřely poškozují jeskyně či nikoliv. Je však logické, že když se neustále třese s nějakým kopcem, tak mu to nemůže prospívat. Bohužel se ale stále pohybujeme pouze v rovině spekulací," tvrdí Komaško. Skutečností však zůstává, že v době trhacích prací v lomu jsou prohlídky v Koněpruských jeskyních přerušeny.

Čím jsou jeskyně zajímavé?

* Koněpruské jeskyně jsou jediné v České republice, v nichž bohatou krápníkovou výzdobu tvoří i takzvané růžice, které obsahují kousky rozptýleného opálu.

* Součástí expozice v jeskyních jsou i kopie kosterních pozůstatků zvířat a člověka. Živočichové se do podzemí propadli mnoha otvory (komíny), kterými jsou jeskyně spojeny s povrchem. V jeskyních je například 600 000 let stará kostra opičky makaka i pozůstatky nosorožce srstnatého a člověka, staré 60 000 let.

* Staré mince a nářadí v jeskyních připomínají, že mezi lety 1469 až 1472 sloužily tyto prostory i jako penězokazecká dílna. Zachovaly se pouze nekvalitní mince, které v té době neprošly přísnou výstupní kontrolou. Na té si penězokazci nechávali zvlášť záležet, neboť po odhalení jejich činnosti je čekal hrdelní trest.

* Koněpruské jeskyně jsou otevřené pro veřejnost od dubna do října každý den. Doba prohlídky však může být upravena podle trhacích prací v sousedním vápencovém lomu. Vstupné: dospělí 60 Kč, děti a studenti 30 Kč, poplatky: za fotoaparát 10 Kč, za videokameru 50 Kč. Bližší informace: 0311/624 405.

 

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.