Zlatý důl

Zlatý důl | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Stříbrné jezírko, Zlatý důl. Výlet do míst, kde se láme Morava a Slezsko

  • 0
Kdo by nechtěl vidět zlatý důl nebo stříbrné jezírko? Obojí dohromady a k tomu ještě novou rozhlednu stihnete navštívit během jednoho výletu na okraji Oderských vrchů. Zlatem ani stříbrem sice nezbohatnete, hezkými zážitky však určitě ano.

Plochá krajina Nízkého Jeseníku, respektive Oderských vrchů, které jsou jeho součástí, se na východním okraji prudce láme a strmými svahy spadá do prolomu Moravské brány. A právě v těchto místech, na nevelkém prostoru mezi moravským Fulnekem a slezskými Odrami, se vytvořily v zemi rudné žíly, které ve středověku podnítily rozvoj důlní těžby drahých kovů. K nejvýznamnějším připomínkám dávného dolování patří Stříbrné jezírko u Jestřábí a Zlatý důl u Pohoře, místa v lesích ukrytá a nepříliš navštěvovaná.

Stříbrné doly u Fulneku

Návštěva Fulneku je působivá v létě stejně jako v zimě. Monumentální zámek na kopci nad městem, který láká nejvíce, je po celý rok zavřený, ale bývalý bratrský sbor s Památníkem Jana Amose Komenského (národní kulturní památka) je pro veřejnost v létě i v zimě otevřený.

Fulnecký zámek

Stříbrné doly u Jerlochovic

Při podrobném zkoumání mapy objevíte v blízkém okolí Fulneku hned několik míst s přívlastkem stříbrný. Severně jsou to Stříbrné doly, východně Stříbrná hůrka a jižně Stříbrné jezírko. Stříbro se tu těžilo v několika obdobích – poprvé v roce 1552, pak v letech 1747–54 a naposledy v Jerlochovicích roku 1888, kdy na základě počátečních úspěchů propůjčila vídeňská horní komora místním těžařům čtyři důlní míry. O osm let později však již nebylo z čeho platit mzdy a těžařská společnost zkrachovala.

V lokalitě Stříbrné doly, kam z Fulneku vede zelená turistická značka kolem Stříbrného potoka, jsou dodnes k vidění zřetelné propadliny a odvaly. Nejlépe právě v zimě. Cestou stojí za povšimnutí také několik památných stromů a přírodní zajímavost Jerlochovické stěny – odkryv žlutých, vodorovně uložených pískovců v areálu bývalé pískovny. I ten lépe vynikne v období bez vegetace.

Na hranici Moravy a Slezska

Mnohem větší atrakce se ovšem ukrývá u Jestřábí, což je malá vesnice, místní část Fulneku, vzdálená asi čtyři kilometry jižním směrem. Dopravíte se sem buď pěšky po červené značce kolem zámku, nebo autem, které můžete nechat stát třeba na konci vesnice u malého hřbitůvku. Ve stínu dvou mohutných, zdaleka viditelných památných lip na něm tiše odpočívají společně katolíci i evangelíci, Češi i Němci.

Stříbrné jezírko

Z Jestřábí jsou to necelé dva kilometry ke Stříbrnému jezírku, které se rozkládá na asi 500 metrech čtverečních. Název nepochází od stříbřitého lesku vodní hladiny, ale od zatopeného dolu, v němž se stříbro těžilo. Nebo přesněji galenit (tzn. olověná ruda) s natolik významnou příměsí stříbra, že se vyplatilo jej používat jakožto stříbrnou rudu.

 V zimě tiché a spící jezírko na jaře ožívá čilým životem. Bydlí tu hojně vzácní čolci, žáby i raci. Zhruba dvě třetiny rozlohy zabírají mělčiny, zbytek tvoří zatopená šachta. Jezírko je od roku 1989 chráněné coby přírodní památka. Vede k němu krátká odbočka z červené trasy. Někde v jeho těsné blízkosti probíhá historická hranice mezi Slezskem a Moravou.

Po stopách mordýře Šimáka

Od Stříbrného jezírka klesá červená turistická trasa dolů do města Odry, kde lze výlet ukončit, anebo si říct: Tady je přesně polovina.

Zpáteční směr do Jestřábí, resp. Fulneku, určuje trasa naučné stezky pojmenované jak jinak než Stříbrný chodník. Začíná na východním okraji Oder, vede zalesněným úbočím jižního svahu Oderských vrchů a směřuje ke Zlatému dolu pod vesnicí Pohoř. Informační cedule jsou zachovalé a udržované a dozvíte se z nich i leccos zajímavého, co by člověk ani nečekal. Například okolí Medvědí rokle, což je strž necelé dva kilometry za městem, sloužilo jako útočiště věhlasnému loupežníku a mordýři Antonínu Šimákovi z Oder. Za loupeže v letech 1876–81 si odseděl 7 let na Mírově, což mu však nijak nezabránilo loupežit dál. Pořídil si prý seznam lidí, kteří mají peníze, a podle něj začal chladnokrevně vraždit v Ostravě a okolí. Za šest vražd byl nakonec roku 1887 popraven oběšením v Novém Jičíně. A jak už to bývá – lump se dostal do lidového povědomí a začala se o něm vykládat nejedna pověst a báchorka.

Z říše legend pochází také název Zlatý důl, u něhož Stříbrný chodník končí a obrací se zpět směrem do Oder. Asi 10 metrů hluboká šachta je podobně jako Stříbrné jezírko pozůstatkem po těžbě stříbronosného galenitu. Nálezy zlata v dole byly jen zbožným přáním kutačů. Naposledy se tu těžilo počátkem 18. století.

Nová rozhledna na Olšové

Trasa výletu

Jak se tam dostat
Rychlé a jednoduché spojení nabízí auto i vlak. Po dálnici D1 Praha – Ostrava, sjezd na km č. 321 (Odry) nebo 330 (Fulnek). Vlakem do Suchdolu nad Odrou, odtud lokálkou buď do Fulneku nebo do Oder.

Mapa KČT 1 : 50 000 č. 60 – Moravská brána, Oderské vrchy

Itinerář trasy:
Fulnek – Jestřabí, 3 km (červená) – Stříbrné jezírko, 5 km (červená) – Odry, 9 km (červená) – Zlatý důl, 12 km (naučná stezka) – Pohoř, 13 km (neznačeno) – rozhledna Olšová, 14 km (modrá) – Kletné, 17 km (modrá) – Fulnek, 23 km (modrá)

Trasa Stříbrného chodníku z Oder ke Zlatému dolu je velmi pohodlná, v době sněhové pokrývky doslova ideální na běžky. V průhledech mezi stromy se objevují zpětné pohledy na město Odry a přes rovinu Moravské brány taky na Beskydy a Hostýnské vrchy. V době vzniku naučné stezky (rok 2001) byly výhledy lepší, mimo jiné též zásluhou malé vyhlídkové konstrukce ze dřeva. Okolní stromy ji však bohužel dávno přerostly.

Plnohodnotnou náhradou zarostlých výhledů na Stříbrném chodníku je nová rozhledna Olšová, postavená v září 2014 na stejnojmenném návrší východně od Pohoře. Tvar vyhlídkové věže má připomínat strážní hlásku, která je součástí městského znaku a praporu Oder. Spíše však připomíná stavbu typickou pro penězovody evropských dotací. Rozhledna je volně přístupná a za dobrého počasí z ní uvidíte Lysou horu i Praděd.

Od rozhledny Olšová sestupuje modrá turistická značka do Kletného a dále až do Fulneku. V případě zaparkovaného auta v Jestřábí je vhodné obhlédnout z ochozu rozhledny terén a vydat se cestou necestou přes les beze značek. Možná přitom zažijete náročné překonávání lesních strží a vzrušující setkání se stády lesní zvěře. Kromě místních nimrodů a lesáků do těchto končin v zimě příliš výletníků nezavítá.

, pro iDNES.cz