Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jeseníky, které neznáte! Objevte kouzlo Opavských hor

aktualizováno 
Kdeže ty neznámé Opavské hory jsou? Nenajdete je u města Opavy ani u řeky Opavy. Neleží dokonce vůbec na našem území... Pod oficiálním názvem Góry Opawskie je objevíte při česko-polské hranici u slezského města Glucholazy. Poláci tímto poněkud nelogickým jménem označují nejsevernější výběžky Jeseníků.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici. Rozhledna Hohenzollernwarte nad městem Glucholazy. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Peážní železnicí do Opavských hor

Přes polské město Glucholazy vede jedna z našich nejznámějších peážních železnic – trať přes cizí území, ale s vagony Českých drah a podle našeho jízdního řádu. Dříve se na nádraží v Glucholazech nesmělo vystupovat, po vstupu do Schengenu však veškerá omezení padla a dnes si sem dokonce můžete koupit i jízdenku za český tarif.

Nádraží v Glucholazech se tak od prosince loňského roku stává východiskem do našinci dosud málo navštěvované části Jeseníků – Opavských  hor. Na jednodenní výlet si sem můžete vyrazit prakticky z kterékoli části Moravskoslezského kraje, přímé vlaky sem jezdí z Ostravy přes Opavu a Krnov nebo z Ramzové a z Jeseníku.

Góry Opawskie představují v rámci Polska skutečně jenom miniaturní horstvo, jež se skládá ze dvou izolovaných zalesněných masivů. Jeden z nich – Parkowa Góra – se zdvihá nad městem Glucholazy a vrcholí ve výšce 543 m kótou Srednia kupa, druhý je podstatně vyšší a mohutnější a tvoří jej horský komplex Biskupia kopa (889 m) na česko-polské hranici (u nás Biskupská kupa).

Obě části Opavských hor mají hustou síť značených cest a při dobré kondici je lze přejít za pouhý jeden den. Poznáte přitom nejenom hezkou krajinu kousek za našimi humny, ale po celou dobu se budete dívat na blízké Jeseníky z poněkud netradiční severní strany.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
Biskupia Kopa – dominanta Gór Opawskich

Starobylé město Glucholazy

Za krátkou prohlídku stojí hned na začátku město Glucholazy, přes které musíte projít z hodně odlehlého vlakového nádraží. Jedná se o starobylé středověké město se zachovalou historickou zástavbou.

Dominantu tvoří kostel svatého Vavřince se dvěma mohutnými barokními věžemi a s velmi cenným, bohatě zdobeným, pozdně románským vstupním portálem. Zaujme rovněž blízké obdélníkové náměstí s torzem lípy z roku 1648 a kamenná gotická věž horní brány.

Ve srovnání s našimi historickými městy působí Glucholazy trochu sešle a zchátrale, domy dosud neprošly výraznější rekonstrukcí a obnovou. To však nic nemění na turistické přitažlivosti městského centra.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
Město Glucholazy

Hned za branami historického středu se zdvihá masiv Góra Parkowa a na jejím úpatí se rozkládají malé lázně Glucholazy Zdrój s několika sanatorii, léčivými prameny a parkem. Zde také narazíte na síť turistických tras. Lákavý je žlutý okruh, který zároveň slouží jako naučná stezka. V této části Opavských hor se totiž ve středověku intenzivně dolovalo, a to především zlato a železná ruda.

Informační tabule v polštině i češtině vám přiblíží tento pozoruhodný kus historie a představí i mnohé památky. K nejpozoruhodnějším patří štola Tří králů ze 16. století, jež spojovala v délce více než 5 km Glucholazy a naše Zlaté Hory. V krajině jsou dodnes patrné propadliny v místech, kudy toto unikátní důlní dílo vedlo.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
Zbytky středověké šachty pod Přední kupou u Glucholaz

Rozhledna, kterou už u nás nespatříte

Žlutá naučná stezka i červeně značená magistrála vás dovedou na vrchol Przednia Kopa (495 m), kde mapy inzerují chatu a blíže nespecifikovanou věž. Milé překvapení nastává při zdolávání vrcholu, kdy se mezi stromy začíná rýsovat silueta krásné kamenné rozhledny z roku 1898. Jedná se o kdysi slavnou vyhlídkovou věž Hohenzollernwarte, pojmenovanou na počest rodu vládnoucího v tehdejší německé říši.

Rozhledna se vyznačovala charakteristickou věžičkou kryjící vyústění schodiště na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 m. Věžičku však dnes již bohužel nenajdete, stejně jako výhled do krajiny, který cloní vzrostlé stromy.

Rozhledna stejně tak jako na ni přilepená zavřená chata trpí značnou zchátralostí, výstup po ocelovém torzu točitých schodů vyžaduje v závěrečné fázi i trochu odvahy. U nás už na takovou zanedbanou rozhlednu nenatrefíte.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hraniciVýlet do Opavských hor při česko-polské hraniciVýlet do Opavských hor při česko-polské hranici





Výlet do Opavských hor při česko-polské hraniciVýlet do Opavských hor při česko-polské hraniciVýlet do Opavských hor při česko-polské hranici


Asi 100 m od chaty s rozhlednou se ukrývá v přítmí lesa kamenná kaple svaté Anny, která právě letos oslaví 100 let své existence. Stojí na vrcholu tzv. Visících skal a kolem ní jsou v terénu patrné zbytky starých důlních děl a šachet. Mnohem více a v zachovalejší podobě jsou památky po dolování rozesety v údolí potoků a vede kolem nich již zmiňovaná okružní žlutá turistická značka s informačními tabulemi naučné stezky.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
100 let stará kaple sv. Anny na Přední kupě u Glucholaz

Na vrcholu Opavských hor

Nejvyšším kopcem Opavských hor je Biskupská kupa s výškou 889 m. Na jejím vrcholu stojí zdaleka viditelná, již 10 let zrestaurovaná rozhledna Kaiser Franz Josef – Warte.

Z naší strany se na Biskupskou kupu chodí ze Zlatých Hor, z polské strany z rekreační obce Jarnoltówek na severním úpatí. Sem se dopravíte z Glucholaz autobusem anebo pěšky. Od zchátralé rozhledny a chaty na Přední kupě to sem trvá po červené značce tři hodiny pochodu. Trasa vede otevřenou podhorskou krajinou přes louky, pole a malebné vesničky.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
Rozhled z Biskupské kupy směrem na Stříbrnou horu (Srebrna kopa) 

Samotný výstup na Biskupskou kupu (1,5–2 h) lze realizovat buď po červené značce, anebo o něco málo delší cestou po žluté kolem turistické chaty s možností občerstvení.

Největším lákadlem Biskupské kupy je však rozhledna. Shodou okolností má stejný věk jako vyhlídková věž nad městem Glucholazy, ovšem její dnešní vzhled je nesrovnatelný. Otevření rozhledny bylo načasováno na 50. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I., po němž dostala i jméno Kaiser Franz Josef – Warte.

Po roce 1945 byla věž pro turisty uzavřena a sloužila účelům televizního vysílání. Na sklonku socialistického režimu byla v dezolátním stavu, ale odvážlivci mohli po chatrných schodech vystoupat vzhůru. V roce 1998 prošla rozhledna v souvislosti se svými 100. narozeninami rekonstrukcí.

Rozhled z ochozu věže nabízí panorama Hrubého Jeseníku, Rychlebských a Sovích hor a někdy i Beskyd. Za výjimečně dobrých povětrnostních podmínek bývají vidět prý i Tatry a město Vratislav (Wroclaw) v Polsku.

Výlet do Opavských hor při česko-polské hranici
Rozhledna na Biskupské kupě

Může se hodit

Kudy zpět do Česka
1) do Zlatých Hor na vlak – z Biskupské kupy po zelené, cca 1 hodina
2) do Petrovic na autobus – z Biskupské kupy po modré nebo po zelené, cca 1 hodina
3) do Jindřichova na vlak – z Biskupské kupy po červené na Velkou Stříbrnou (785 m), odtud po neznačených lesních a polních cestách k zemědělskému družstvu, pak po silnici, cca 3 hodiny

Mapy
KČT 1:50 000 č. 54 – Rychlebské hory a Lázně Jeseník
KČT 1:50 000 č. 58 – Bruntálsko, Krnovsko a Osoblažsko

Itinerář trasy
Glucholazy-nádraží, červená – Przednia Kopa, červená, 4 km – Podlesie, červená, 7 km – Jarnoltówek, červená, 14 km – Biskupia kopa, červená, 18 km – Srebrna kopa, červená, 21 km – Jindřichov-nádraží, neznačeno, 29 km

Informace o Opavských horách
www.goryopawskie.pl
www.glucholazy.info

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.