Jen příroda turisty do Albánie nepřiláká

Na první pohled krása: hezký malý hotýlek stojí uprostřed borovicového háje na pobřeží Jaderského moře. Na pláž z šedivého písku je to jen pár kroků. Obrázek jednoho z hotýlků v letovisku Golem u severoalbánského přístavu Durres však není už na druhý pohled tak idylický.
Za ohradou okolo hotelu a za plotem parkoviště se vrší hromady odpadků a jen pár desítek metrů od hotelového úseku je pláž pokryta blíže neidentifikovatelnou vrstvou odporného čehosi připomínajícího uschlý mech. Albánie má krásné pobřeží i hory a chtěla by na ně přilákat statisíce bohatých západních turistů. Jenže k tomu by potřebovala bezpečné prostředí, fungující dopravu, silnice, hotely a služby. Tohle všechno zatím postrádá. "Celé naše pobřeží je atraktivní a infrastrukturu tam budujeme," snaží se rozptýlit pochybnosti Edmond Dragoti, místopředseda Albánské komise pro rozvoj turistiky. "Hlavní problém nejsou služby, ale stabilita společnosti." Loni navštívilo Albánii kolem 80 tisíc turistů, letos komise očekávala až 400 tisíc. Jedná se však především o vnitrozemské turisty nebo Albánce z okolních zemí s albánskými menšinami či Albánce s cizím občanstvím. Standardní západní turista by ovšem návštěvu Albánie, ať už v horách, nebo na pobřeží, pokládal za dobrodružství, i kdyby policie zajistila bezpečné ulice: Albánci neoplývají znalostí cizích jazyků, mnohé silnice jsou průjezdné jen džípem. Za stejnou (vysokou) cenu dostanou turisté podstatně solidnější služby ve Španělsku či Itálii. Na pobřeží rostou desítky malých hotýlků, které však nedokážou zajistit dostatečný komfort, za nějž se v období podzim - jaro považuje i tekoucí teplá voda. Zahraniční investoři se do turistického průmyslu v Albánii nehrnou. "Připravujeme dohodu s Ruskou federací o turistické spolupráci," říká Dragoti. Západní investice chybí. V Albánii ani nepůsobí žádný z velkých hotelových řetězců. Státní komise považuje za úspěch fakt, že nyní dojíždějí turisté z řeckého ostrova Korfu na jeden či dva dny do jihoalbánských měst, jako je překrásná Saranda na tzv. květinové riviéře. "Albánci pracují v zahraničí a přinášejí odtamtud zkušenosti, takže určitá naděje na zlepšení tu je," domnívá se Dragoti. Na pobřeží se majitelé řady restaurací a penzionů snaží být pohostinní, ale jejich snaha je omezena plotem či zdí jejich pozemku. V podstatě nefungují žádné místní služby na úrovni města či okresu. Stát vlastní například jen čtyři velké hotely a další čtyři jsou v dezolátním stavu. Dokud se ovšem radikálně nezlepší vnitropolitická a bezpečnostní situace a stát nevybuduje silnice a další služby, nemohou hoteliéři v Golemu a dalších letoviscích počítat s přívalem bohatých cizozemců. Samotná albánská příroda a atraktivní historická města západním turistům, včetně českých, nestačí.
 

Albánie, to není jenom krásná příroda na pobřeží Jadranského moře.