Centrální hasičská stanice. Budova tak stará, že z malého dvora vyjížděly ještě cisterny tažené koňmi.
Modernímu operačnímu středisku, které řídí deset pobočných stanic, se dodnes říká telegraf a místnosti pro hasiče strážnice. Každý den je tu stejný, a přece jiný. "Než si lidé vzpomenou na Pána Boha, tak zavolají hasičům, jestli se nám to nepodaří vyřešit," říká o své práci hasič Pavel Pečený. Na centrále slouží sedm let.
7:00
"Pánové, dobré ráno. Takže, bílé družstvo bude Lupták, Kubeš, Zámyslický," oznamuje velitel dvěma desítkám hasičů nastoupeným na dvoře. Stojí čelem k desce cti se třinácti jmény hasičů, kteří zemřeli při službě. Po kontrole techniky a výcviku ruch na prosluněném dvoře utichá. Je klid, který může trvat po celých 24 hodin, nebo jen 24 vteřin. Z okna kuchyňky telegrafu se line gulášová vůně. "Ondřeji, mícháš?" kontroluje hasič v zástěře svého mladého kolegu. Všude je ticho a charakteristické cinkání talířů ohlašuje oběd. Rozsvěcují se světla. "A je to tady!" vykřikuje jeden z hasičů. "Takže spojka z bílý na ústřednu a pojede pouze bílá. Je to poštolka ve světlíku," ozývá se z rozhlasu. "Cože to je?" ptá se jeden hasič druhého, když nastupují do cisterny. Po tříminutové jízdě jim usměvavá žena z Prahy 3 vysvětluje, že jí poštolka spadla do světlíku a nemůže odletět. "Baldo, vem si od paní prostěradlo a vlez tam," říká velitel. Během dvou minut je malá poštolka venku. "PAA 100, zde 111. Poštolku jsme vytáhli a zraněná asi není, protože nám při prohlídce ulítla," hlásí spojka.
12:13
Pět hasičů, kteří mají za sebou první zásah, se jde naobědvat. Smůla. Znovu světla a je tu další případ, tentokrát jedou sundat peněženku ze střechy. Dvě cizinky byly okradeny a zloděj jim doklady a kreditní karty vyhodil na střechu domu v Haštalské ulici v centru Prahy. "To je dneska jeden lepší případ než druhý. Poštolka ve světlíku, peněženka na střeše a teď už chybí kapr na souši," říká při cestě na základnu jeden z hasičů.
13:09
Na operačním středisku zvoní poplachový telefon. "Prosím, hasiči. Ano... Potřebujete vyprostit řidiče. A je to na magistrále mezi Operou a Muzeem. Jedeme tam," říká do telefonu jediná žena na telegrafu. Vzápětí ji doplňuje operační důstojník. "Takže to je centrály. Pošleme bílou a nůžky!" Do toho začínají zvonit telefony lidí, kteří chtějí upozornit na stejnou nehodu. Po tyčích sjíždí jeden hasič za druhým. Soukají se do výjezdových obleků a ti, co zůstávají na základně, se s nimi jdou rozloučit na dvůr. Zaklapávají dveře cisterny. "Takže jeď na Pavlák a potom plnej knedlík k Muzeu," křičí spojka na řidiče. Oba houkající vozy zostra vyjíždějí na magistrálu. Chodci se otáčejí a turisté dokonce vytahují foťáky. "Kluci, nemáte někdo chirurgický rukavice?" ptá se mladý hasič ostatních. Předpokládá totiž, že řidič havarovaného auta bude vážně zraněn. Cisterna vjíždí do kolony stojících aut a snaží se mezi nimi prodrat, ale jde to pomalu. "Támhle to je! Za tím autobusem! Vidíš to, je na střeše, překřikují se důraznými hlasy řidiči jeden přes druhého. Muži s lesklými přilbami běží k zakrvácenému řidiči, který se už dostal z převráceného auta a drží se za břicho. Na místo přijíždí první sanitka. "PAA 100, zde 111. Jedná se o nehodu dvou osobních vozidel BMW a Volvo, které je na střeše. Vyčkáme příjezdu dopravní policie a potom ho převrátíme na kola. Zraněný předán do péče záchranné služby," říká spojka do vysílačky.
13:52
Propocení hasiči se vracejí na základnu, sundávají kabáty a se slovy "konečně oběd," se jde bílé družstvo najíst. Praxe je už naučila, že nic se nemá odkládat. Pokud nevyužijí volné chvíle, může se stát z oběda klidně večeře.
14:39
"Prosím, hasiči Praha. Už takhle malinkej?" ptá se do poplachového telefonu hasič z operačního střediska. Zavěsí telefon a vysvětluje: "To dítě sotva mluvilo a už volá, že hoří celý panelák." Nikdo z jeho kolegů se už ani moc nepodivuje, protože to je nejtypičtější planý telefonát malých dětí. A zase telefon. Vypadá to, že klučina je neodbytný. Omyl. Policejní hlídka potřebuje otevřít byt v Lidické ulici, z kterého volá stařenka o pomoc, protože se nemůže hýbat. Minutu po vyhlášení poplachu odjíždí bílé družstvo ze dvora a v dálce se ztrácí táhlý zvuk sirény. Zatím další děti prozvánějí tísňovou linku a plně zaměstnávají jednoho hasiče. "Na ty nejmenší stačí křiknout, ale na starší už nic neplatí," říká vedoucí operačního střediska Ivan Veselý. Když už to přehánějí, tak si zapíšeme jejich číslo, které se nám objeví na monitoru, a zavoláme jim zpět. Někdy se leknou, ale když volají z automatu, tak se smějí a blokují linku dál," dodává.
15:03
Bílé družstvo vjíždí do dvora a couvá do garáže. Přes parné počasí si mládenci domlouvají florbalový zápas a podle barvy triček se rozdělují na tým žlutých a červených. Začínají hrát. "Spojka z bílé na ústřednu a pojede bílá. Olej na vozovce, Bílkova ulice, Praha jedna." Poplach tak přerušuje florbalové utkání.
15:30
Na operačním středisku je rušno. Venku není pouze centrála. Strašničtí likvidují roj vos a letištní hasiči se vracejí z planého poplachu, který způsobilo porouchané protipožární čidlo. Další poplach je právě vyhlašován stanici číslo 7 - Smíchov. Úkolem je zlikvidovat roj sršňů, který ohrožuje majitele domu v ulici U Mrázovky. "PAA 100, zde 111. Jsme zpět na základně, posádka jedna plus čtyři, tři kilometry, použit jeden pytel sorbentů," hlásí spojka z bílé, která se otáčí na dvoře. Mladí muži vystupují z cisterny. Je na nich patrná únava způsobená i velkým vedrem.
18:36
"Vydává se večeře!" ozývá se z rozhlasu. Strážnice, kde voní mexické fazolky s masem, se začíná plnit hladovými hasiči. S večerem postupně přichází klid. "Pro dnešek ještě nemáme vyděláno. Myslím, že ještě vyjedeme," uvažuje hasič z bílé, který bere do ruky tágo a jde hrát kulečník. Na telegrafu se muži a žena v modrých kapsáčích dozvídají, že zraněný řidič z popolední nehody na magistrále utekl záchranné službě ze sanitky. "Prý zastavili v nemocnici na Karláku a zničehonic jim frnkl," říká hasič z nůžek, který se na chvíli zastavil na operačním středisku. Diskuse, zda byl opilý, nebo jestli to auto ukradl, přerušuje poplachový telefon. Jsou to jen vtipálci, kterým se však nikdo nesměje. Venku se už stmívá a nad malým dvorem se rozsvěcují halogenová světla.
23:10
"Pánové, budu mít návštěvu. Čekám, že mě navštíví spánek," loučí se s úsměvem velitel a odchází do ložnice.
1:56
Všude je ticho. Chodby jsou prázdné a z jedné ložnice se ozývá chrápání. Rozsvěcují se světla. Gong. "Spojka z bílé na ústřednu a pojede pouze bílá. Je to požár dodávky na Karlově náměstí," oznamuje chraplavý hlas z rozhlasu. Pět hasičů s rozespalými obličeji běží k cisterně. Nepadne ani slovo. Řidič, který má ve tváři otlačeniny, sedá za volant a otáčí klíčkem. Nic. Motor nenaskakuje. "To vypadá, že pojede červená," poznamenává hasič za řidičem. Vzápětí se však motor umoudřil a cisterna svižně vyjíždí z centrály. U bílé dodávky, ze které vychází kouř, už stojí dvě policejní hlídky. Hasiči beze slova vyskakují z vozu a každý ví, co má dělat. Policista si všímá samolepky upozorňující na velmi hořlavý náklad a ustupuje od auta. Hasiči dělají pravý opak. Rozbíjejí sklo v bočních dveřích a začínají hasit. Nakonec se ukazuje, že v úložném prostoru hořely hadry. Požár je uhašen a cisterna se vrací prázdnou Prahou na základnu.
3:12
Všichni na centrále už spí. Jedinou výjimkou jsou dva hasiči na operačním středisku. Je to otec se synem. Kapitán Luděk a nadstrážmistr Ondřej Hamplovi čekají na případ. "Já mám stopadesátky a tatínek vysílačky. Navíc na mě dává pozor, abych někde neudělal chybu. Je to dost dobrý. Tahle práce nás dala ještě víc dohromady," říká dvaadvacetiletý Ondřej. Hamplovi však nejsou zdaleka jedinou rodinou u hasičů. Například manželka velitele směny Jana Havrdy, který je u pražských hasičů 37 let, slouží jako spojařka ve strašnické stanici. Jejich syn je velitelem družstva v Holešovicích a Havrdův bratr Zdeněk pracuje na operačním středisku.
6:00
"Dobré ráno, je šest hodin. Vstávejte! Jo, a nezapomeňte na rajony," budí centrálu mužský hlas z rozhlasu. Zbývá poslední hodina služby. Po dvoře jde hasič s odpadky a v koupelnách si rozespalí muži čistí zuby. Směna končí. Nebyla ničím výjimečná. Žádný větší požár ani komplikovanější zásah. Celkem bylo v Praze 19 výjezdů, což je méně než obvykle. Byla to klidná služba. Hasiči se navzájem loučí, aby se za dva dny znovu pozdravili. Na dvoře je už na nástup připravena další směna. "Dobré ráno, na bílý bude jezdit..." oznamuje velitel z další směny. Koloběh začíná.
Ze slangu hasičů
Tkaničky - hadice
Čuráky - vysoké hasičské boty
Tuplák - hasičská sekera s ostřím a špičkou
Čučka - malý případ
Fajrák, hučák - velký oheň
Pudřenka - popelnice
Plnej knedlík - rychlá jízda
Šmírák - řidič u hasičů
Archeolog - člověk z bytu přecpaného odpadky
Bílá - první družstvo na centrále
Červená - posilové družstvo na centrále
Modrá - cisterna určená na dopravu vody
Nůžky - technický automobil jezdící k nehodám
Za 24 hodin bylo 19 výjezdů
Požáry - 2
Dopravní nehody - 3
Technická pomoc - 3
Roje včel, vos a sršňů - 4
Jiné zásahy - 2
Planý poplach - 1
Závady na elektronické požární signalizaci - 4
- čtvrtek 2. srpna 2001
