Je libo šálek italské kávy?

Nedokážete si život bez kávy představit? Pak jste na tom podobně jako skoro 58 milionů Italů, pro které den začíná až s prvním douškem vábně vonící kávy, která se pije z šálků připomínajících servis pro panenky.Naší verzi kávy Italové přezdívají americká či dlouhá. Kafe italské je totiž setsakramentsky "krátké"! Platí přímá úměrnost - čím méně černé tekutiny je v hrnečku, tím větší požitek... a o to víc vám stoupne krevní tlak. Možná i tato tradiční tekutina je vedle žhavého slunce jedním z faktorů, díky kterému si Italové vysloužili pověst temperamentního národa, kdo ví!

Káva se v Itálii pije všude a v každou denní či noční dobu. Jenom její příprava se místy liší a každý má ten svůj zaručeně nejitalštější recept, jak připravit tu nejlahodnější, jejíž chuť a vůni cítíte ještě dlouho poté, co jste ji vypili. Základem chutné kávy je mít dobrý kávovar, správně namletou kávu a kvalitní vodu. Kávovar je třídílná slitinová nádoba, jejíž tradiční podoba má tvar přesýpacích hodin. V poslední době se však stále častěji užívají nerezové válcovité kávovary.

Spodní část kávovaru se naplní vodou a do prostřední, připomínající trychtýř, se sítkem se nasype káva. Poté se na tyto dva díly pevně našroubuje díl třetí a můžete začít vařit. Káva se má vařit na mírném ohni. Když voda vře, začíná vzlínat ze spodní části přes díl s kávou do vrchního dílu, kde se shromažďuje. Když se voda vaří, je vhodné vařič vypnout a nechat kávu na horké ploténce dojít. Před naléváním kávy do šálků se má káva v kávovaru zamíchat, jinak prý její doušky nejsou stejně lahodné a výsledný požitek je nedostačující.

V některých domácnostech se káva sladí ještě před nalitím do šálků. Jinde si svou overdose cukru do hrnečku přisype každý sám. Správně uvařená káva se podle italských specialistů pozná podle toho, jestli má na povrchu pěnu a jak rychle se v ní rozpouští cukr. V Neapoli se můžete setkat s přípravou poněkud odlišnou od té výše popsané. Káva se tady vaří v nádobě válcovitého tvaru, jejíž vrchní díl připomíná konévku na olej. Když se voda začíná vařit, tak se kávovar opatrně otočí a vroucí voda začne pomalu stékat přes část s na prach mletou kávou do dílu s nástavcem na nalévání. Takto připravený nápoj se zásadně sladí ještě před podáváním.

Další odlišností jsou i šálky, které se na jihu používají. Zatímco na severu se káva servíruje v tenkostěnných hrnečcích, na jihu jsou to naopak silnostěnné koflíky, které se ještě před tím, než se do nich tekutina nalije, nahřívají nad parou. Nahřátý hrneček údajně lépe rozptyluje aroma a silná stěna má zase tu vlastnost, že kávu udrží delší dobu horkou. Po Apeninském poloostrově chodí dokonce i tací jedinci, kteří před delší cestou si do zavazadla nezapomenou přibalit malou lahvičku... lahvičku s kávou. Jako by bary, ve kterých se vaří káva, nebyly doslova na každém kroku! Ale prostě se v nich nevaří ta pravá, nefalšovaná domácí káva! Inu, proti gustu žádný dišputát!

Na závěr jen malé upozornění. Stane-li se vám někdy, že budete na vlastní kůži moci zakusit italskou pohostinnost, nezapomeňte také občas dělat turistu! V italských rodinách je totiž také zvykem podávat hostům kávu, ale zároveň je zvykem zajít pozdravit přátele a přátele přátel a ukázat návštěvu z daleké České republiky. A tak se vám může stát, že budete nuceni několikrát za den ochutnat kávu, kterou jste podle slov hostitele určitě ještě nepili, protože je nejlepší v celé Itálii. Nepomůže vám ani chabá snaha tento přátelský akt pití kávy zamluvit. Tato černá tekutina se totiž dá rychle ohřát, když jí je tak málo, a navíc - alespoň podle Neapolitánů - se tím údajně nijak nezhoršuje její kvalita!

Autorka je spolupracovnicí redakce

Pro většinu Italů začíná den až s prvním douškem vonící kávy.