Jednu z nejstarších osad v zemi naleznete v kraji malých vesniček, kde otvírá severní bránu Šumavy a východní vrátka Chodska. Na mapě hledejte při silnici 184 mezi Švihovem na Klatovsku a Kdyní na Domažlicku.
Pro rodinný výlet je auto nejrozumnějším způsobem dopravy. Autobus totiž jezdí zřídka a nejbližší zastávky vlaku jsou v deset kilometrů vzdáleném Švihově či Dehtíně.
Zámek jako muzeum
Výchozí bod číslo jedna je náměstí. Je tu přirozené informační středisko v podobě hospody i první pamětihodnost, již si můžeme prohlédnout - původně gotický, později zbarokizovaný kostel svatého Jana Křtitele s cenným oltářem z roku 1506.
Stačí pár desítek kroků do kopce a ocitáme se u nejstaršího sídla jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v zemi - Černínů. Ti drželi zdejší panství od 13. století do roku 1945, aniž je jedenkráte prodali. To je v Čechách naprosto unikátní věrnost sídlu a odkazu předků.
Slavné postavy
Pozdně barokní zámek, stojící na místě gotické tvrze ze 13. století, je dnes sídlem muzea. Expozice s množstvím historicky cenného mobiliáře nám představí, v čem a jak žily generace Černínů, velmi schopných a vlivných diplomatů, obchodníků a mecenášů vědy i umění.
Expozice však připomíná i další známé lidi, kteří na zámku či panství pobývali nebo pracovali. A je z čeho vybírat. Jen stručně: Jaroslav Dobrovský, František Palacký, Jaroslav Kvapil. Po Jaroslavu Dobrovském nese muzeum jméno.
Největší myslitel přelomu 18. až 19. století, po němž nám zůstala česká mluvnice a například i slovní spojení "Praha stověžatá", působil na zámku dvanáct let jako učitel dítek Černínů. Lidé ho tu měli díky jeho pověstné štědrosti velmi rádi, i když mnozí nikdy neuvěřili, že to není přestrojený císař Josef II.
Pověst
V muzeu buďte ostražití, kdyby vám někdo chtěl sdělovat své pocity, raději ho neposlouchejte. Kdysi se zde podle jedné z mnoha chudenických pověstí zjevil Humprechtu Černínovi anděl a oznámil mu, že za tři dny zemře. Tedy ten Humprecht. No a nespletl se. Ten anděl. Humprecht se tehdy 72 hodin loučil s lidmi i místy svého srdce a skutečně po třech dnech zemřel. Chudenického anděla poznáte prý podle toho, že mluví tichým hlasem a místo rozloučení se rozplyne...
Nejbohatší Černín
Po muzeu si můžeme prohlédnout i obec, kde lze vidět zajímavá selská stavení z počátku 19. století.
A připomeneme si Černína, jenž se do naší i evropské historie zapsal zřejmě nejvýrazněji. Řeč je o Heřmanovi, jemuž by slušel titul Podnikatel 17. století. Měl mimořádný obchodní talent, dokázal vydělat i na svých diplomatických cestách v císařských službách. Dovážel do Evropy arabské koně a turecké polstrované boty, bez nichž by se tehdejší šlechtic cítil jako dnešní šéf firmy bez BMW. Bohatl na obchodech se železem i máslem.
K pozici jednoho z nejbohatších lidí v zemi Heřmanovi Černínovi "pomohla" i smrt jeho druha na slavné cestě do Jeruzaléma - Kryštofa Haranta. Poté, kdy sekera ukončila roku 1621 při popravě 27 českých pánů i život Harantův, vzal si Heřman zámožnou vdovu po něm. Tehdy ovšem padla i hlava Heřmanova bratra Diviše Černína, který stál na druhé straně barikády než procísařský Heřman.
Konec jedné legendy
Ale zpět do současnosti. Nyní nás čeká přesun k druhému výchozímu bodu - k zámku Lázeň. Než tam dojedeme, je třeba zvídavým potomkům vysvětlit, proč se muzeum jmenuje po někom, kdo tam byl dvanáct let podnájemníkem, a ne po těch, kteří dům vlastnili sedm století.
To je tak - velká část Černínů přijala za okupace německé občanství, takže roku 1945 ukončila konfiskace a následný odsun jejich vládu na mnoha panstvích, i na tom nejstarším. I tak se trestá nevěra... U zámku Lázeň, dva kilometry od našeho předchozího stanoviště, jsme u výchozího bodu k nádherným procházkám k několika atraktivním místům. Všude nás dovede turistické značení a nečeká nás dlouhá cesta.
Začneme půlkilometrovým výstupem na vrch Žďár s rozhlednou Bolfánek. Roku 1722 zde nechal František Josef Černín postavit kostel, který dlouho věřícím nesloužil. Šedesát let poté jej císař Josef II. zrušil. Chudeničtí však měli pod čepicí, a tak si z díla architekta Kaňky (postavil i Černínský palác v Praze) rozebrali na své chaloupky vše kromě věže.
Dnes se tak v nadmořské výšce 585 metrů tyčí 43 metrů vysoká rozhledna. Nabízí rozhled po Šumavě i Českém lese. Jsou však lidé, kteří se chlubí, že z Bolfánku viděli zříceninu Radyně u Plzně i vrcholky Alp. Rozhodně však pod Bolfánkem uvidíte pole, kde si Dobrovský uklidňoval pocuchané učitelské nervy pěstováním různých plodin.
Kvapilova jezírka
Při sestupu z Bolfánku se tep zrychlí hlavně romantikům. Po několika stovkách metrů totiž dorazíme ke Kvapilovým jezírkům. Příběh, jenž se tu odehrál, zná celý hudebně vzdělaný svět. Zde totiž chudenický rodák Jaroslav Kvapil čerpal námět pro libreto k Rusalce, zde se mu zjevoval vodník i víly. To však ještě synek lékaře ze sídla Černínů netušil, že jeho lyrický text zhudební tehdy už světově proslulý Antonín Dvořák.
Zdejší jezírka jsou také místem, kam Kvapil situoval děj dalších lyrických pohádkových příběhů, třeba Princezny Pampelišky.
Kvapil nebyl jen vynikající umělec, ale také statečný chlap. Člen prvního i druhého odboje. Poslední rok druhé světové války strávil ve vězení. Už rakouské mocnářství podkopával, jak jen se dalo. Vysloužil si tak čest přivítat jako první Čechoslovák T. G. Masaryka při jeho návratu domů v listopadu 1918. A ještě jeden důkaz Kvapilovy pokrokovosti - roku 1909 založil Spolek přátel žehu, který zpřístupnil tento způsob pohřbu širokým masám.
Americká zahrada
Od jezírek se cestou krásným smíšeným lesem dostaneme po několika minutách chůze k další zajímavosti, národní památce s názvem Americká zahrada. Příznivci botaniky se na dvou hektarech plochy pokochají pohledem na stovky druhů roztodivných stromů a keřů především ze Severní Ameriky. Každý je označen tabulkou s názvem.
Arboretum založil roku 1842 Evžen Černín. Hlavní chloubou je douglaska tisolistá, jedna z nejstarších v Evropě. Pokus obejmout ji je dobrým způsobem, jak sehnat dohromady rozběhlé potomstvo. Ke splnění úkolu potřebujete přibližně tři až čtyři potomky a manželku.
Zámek Lázeň
Po návratu k vozu ještě nenasedejte. Zážitky se totiž příjemně vstřebávají v parku zámku Lázeň. Jednoduchá empírová budova byla postavena koncem 18. století u léčivého pramene a skutečně nabízela lázeňské služby. Dnes je tu hotel s restaurací a krásný krajinářský park, kde lze posedět na lavičkách ve stínu zelených velikánů.
|
Zajímavé okolí |
|
Máte-li to do Chudenic poněkud dále a chcete za cenu benzinu získat adekvátní počet zážitků, můžete se ještě vydat do půl kilometru vzdálené obce Lučice a uvidíte nejstarší chalupu v Čechách (číslo popisné dvě). Nebo navštívit Švihov s unikátním vodním hradem. Případně zajet do Roupova, kde spatříte kuchyni jako žádnou jinou. Její členění, rozměry i velikost komína, jenž je dodnes dominantou, dokazují, jak velký význam přikládaly minulé generace kvalitě stravy. Inu, historie inspiruje. |
 Jedním ze symbolů Chudenic je vrch Bolfánek s rozhlednou |
 Empírový zámek Lázeň byl postaven u léčivého pramene. Leží uprostřed rozlehlého krajinářského parku, jehož součástí je národní památka Americká zahrada. |
 Vodník u Kvapilových jezírek upozorňuje, že jsem v dějišti Rusalky a dalších příběhů Jaroslava Kvapila |
