Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jarní toulky krajem pohádek

  13:41aktualizováno  13:41
Víte, kdo v Čechách vydržel být nejdéle věrný? Kde nám ze země vyrůstá kus Ameriky a kde je domov našich nejproslulejších nadpořirozených bytostí? Pokud netušíte, zajeďte do Chudenic na Klatovsku-Domažlicku. Čeká vás procházka dějinami v nádherné přírodě a krajině pohádek.

Jednu z nejstarších osad v zemi naleznete v kraji malých vesniček, kde otvírá severní bránu Šumavy a východní vrátka Chodska. Na mapě hledejte při silnici 184 mezi Švihovem na Klatovsku a Kdyní na Domažlicku.

Pro rodinný výlet je auto nejrozumnějším způsobem dopravy. Autobus totiž jezdí zřídka a nejbližší zastávky vlaku jsou v deset kilometrů vzdáleném Švihově či Dehtíně.

Zámek jako muzeum
Výchozí bod číslo jedna je náměstí. Je tu přirozené informační středisko v podobě hospody i první pamětihodnost, již si můžeme prohlédnout - původně gotický, později zbarokizovaný kostel svatého Jana Křtitele s cenným oltářem z roku 1506.

Stačí pár desítek kroků do kopce a ocitáme se u nejstaršího sídla jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v zemi - Černínů. Ti drželi zdejší panství od 13. století do roku 1945, aniž je jedenkráte prodali. To je v Čechách naprosto unikátní věrnost sídlu a odkazu předků.

Slavné postavy
Pozdně barokní zámek, stojící na místě gotické tvrze ze 13. století, je dnes sídlem muzea. Expozice s množstvím historicky cenného mobiliáře nám představí, v čem a jak žily generace Černínů, velmi schopných a vlivných diplomatů, obchodníků a mecenášů vědy i umění.

Expozice však připomíná i další známé lidi, kteří na zámku či panství pobývali nebo pracovali. A je z čeho vybírat. Jen stručně: Jaroslav Dobrovský, František Palacký, Jaroslav Kvapil. Po Jaroslavu Dobrovském nese muzeum jméno.

Největší myslitel přelomu 18. až 19. století, po němž nám zůstala česká mluvnice a například i slovní spojení "Praha stověžatá", působil na zámku dvanáct let jako učitel dítek Černínů. Lidé ho tu měli díky jeho pověstné štědrosti velmi rádi, i když mnozí nikdy neuvěřili, že to není přestrojený císař Josef II.

Pověst
V muzeu buďte ostražití, kdyby vám někdo chtěl sdělovat své pocity, raději ho neposlouchejte. Kdysi se zde podle jedné z mnoha chudenických pověstí zjevil Humprechtu Černínovi anděl a oznámil mu, že za tři dny zemře. Tedy ten Humprecht. No a nespletl se. Ten anděl. Humprecht se tehdy 72 hodin loučil s lidmi i místy svého srdce a skutečně po třech dnech zemřel. Chudenického anděla poznáte prý podle toho, že mluví tichým hlasem a místo rozloučení se rozplyne...

Nejbohatší Černín
Po muzeu si můžeme prohlédnout i obec, kde lze vidět zajímavá selská stavení z počátku 19. století.

A připomeneme si Černína, jenž se do naší i evropské historie zapsal zřejmě nejvýrazněji. Řeč je o Heřmanovi, jemuž by slušel titul Podnikatel 17. století. Měl mimořádný obchodní talent, dokázal vydělat i na svých diplomatických cestách v císařských službách. Dovážel do Evropy arabské koně a turecké polstrované boty, bez nichž by se tehdejší šlechtic cítil jako dnešní šéf firmy bez BMW. Bohatl na obchodech se železem i máslem.

K pozici jednoho z nejbohatších lidí v zemi Heřmanovi Černínovi "pomohla" i smrt jeho druha na slavné cestě do Jeruzaléma - Kryštofa Haranta. Poté, kdy sekera ukončila roku 1621 při popravě 27 českých pánů i život Harantův, vzal si Heřman zámožnou vdovu po něm. Tehdy ovšem padla i hlava Heřmanova bratra Diviše Černína, který stál na druhé straně barikády než procísařský Heřman.


Zámek Lázeň

Konec jedné legendy
Ale zpět do současnosti. Nyní nás čeká přesun k druhému výchozímu bodu - k zámku Lázeň. Než tam dojedeme, je třeba zvídavým potomkům vysvětlit, proč se muzeum jmenuje po někom, kdo tam byl dvanáct let podnájemníkem, a ne po těch, kteří dům vlastnili sedm století.

To je tak - velká část Černínů přijala za okupace německé občanství, takže roku 1945 ukončila konfiskace a následný odsun jejich vládu na mnoha panstvích, i na tom nejstarším. I tak se trestá nevěra... U zámku Lázeň, dva kilometry od našeho předchozího stanoviště, jsme u výchozího bodu k nádherným procházkám k několika atraktivním místům. Všude nás dovede turistické značení a nečeká nás dlouhá cesta.


Rozhledna na Bolfánku

Bolfánek
Začneme půlkilometrovým výstupem na vrch Žďár s rozhlednou Bolfánek. Roku 1722 zde nechal František Josef Černín postavit kostel, který dlouho věřícím nesloužil. Šedesát let poté jej císař Josef II. zrušil. Chudeničtí však měli pod čepicí, a tak si z díla architekta Kaňky (postavil i Černínský palác v Praze) rozebrali na své chaloupky vše kromě věže.

Dnes se tak v nadmořské výšce 585 metrů tyčí 43 metrů vysoká rozhledna. Nabízí rozhled po Šumavě i Českém lese. Jsou však lidé, kteří se chlubí, že z Bolfánku viděli zříceninu Radyně u Plzně i vrcholky Alp. Rozhodně však pod Bolfánkem uvidíte pole, kde si Dobrovský uklidňoval pocuchané učitelské nervy pěstováním různých plodin.

Kvapilova jezírka
Při sestupu z Bolfánku se tep zrychlí hlavně romantikům. Po několika stovkách metrů totiž dorazíme ke Kvapilovým jezírkům. Příběh, jenž se tu odehrál, zná celý hudebně vzdělaný svět. Zde totiž chudenický rodák Jaroslav Kvapil čerpal námět pro libreto k Rusalce, zde se mu zjevoval vodník i víly. To však ještě synek lékaře ze sídla Černínů netušil, že jeho lyrický text zhudební tehdy už světově proslulý Antonín Dvořák.

Zdejší jezírka jsou také místem, kam Kvapil situoval děj dalších lyrických pohádkových příběhů, třeba Princezny Pampelišky.

Kvapil nebyl jen vynikající umělec, ale také statečný chlap. Člen prvního i druhého odboje. Poslední rok druhé světové války strávil ve vězení. Už rakouské mocnářství podkopával, jak jen se dalo. Vysloužil si tak čest přivítat jako první Čechoslovák T. G. Masaryka při jeho návratu domů v listopadu 1918. A ještě jeden důkaz Kvapilovy pokrokovosti - roku 1909 založil Spolek přátel žehu, který zpřístupnil tento způsob pohřbu širokým masám.

Americká zahrada
Od jezírek se cestou krásným smíšeným lesem dostaneme po několika minutách chůze k další zajímavosti, národní památce s názvem Americká zahrada. Příznivci botaniky se na dvou hektarech plochy pokochají pohledem na stovky druhů roztodivných stromů a keřů především ze Severní Ameriky. Každý je označen tabulkou s názvem.

Arboretum založil roku 1842 Evžen Černín. Hlavní chloubou je douglaska tisolistá, jedna z nejstarších v Evropě. Pokus obejmout ji je dobrým způsobem, jak sehnat dohromady rozběhlé potomstvo. Ke splnění úkolu potřebujete přibližně tři až čtyři potomky a manželku.

Zámek Lázeň
Po návratu k vozu ještě nenasedejte. Zážitky se totiž příjemně vstřebávají v parku zámku Lázeň. Jednoduchá empírová budova byla postavena koncem 18. století u léčivého pramene a skutečně nabízela lázeňské služby. Dnes je tu hotel s restaurací a krásný krajinářský park, kde lze posedět na lavičkách ve stínu zelených velikánů.

Zajímavé okolí

Máte-li to do Chudenic poněkud dále a chcete za cenu benzinu získat adekvátní počet zážitků, můžete se ještě vydat do půl kilometru vzdálené obce Lučice a uvidíte nejstarší chalupu v Čechách (číslo popisné dvě). Nebo navštívit Švihov s unikátním vodním hradem.

Případně zajet do Roupova, kde spatříte kuchyni jako žádnou jinou. Její členění, rozměry i velikost komína, jenž je dodnes dominantou, dokazují, jak velký význam přikládaly minulé generace kvalitě stravy. Inu, historie inspiruje.

Jedním ze symbolů Chudenic je vrch Bolfánek s rozhlednou

Empírový zámek Lázeň byl postaven u léčivého pramene. Leží uprostřed rozlehlého krajinářského parku, jehož součástí je národní památka Americká zahrada.

Vodník u Kvapilových jezírek upozorňuje, že jsem v dějišti Rusalky a dalších příběhů Jaroslava Kvapila

Autoři: ,




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Prášily-Zelená hora
Velký přehled letních turistických novinek v Česku pro rok 2017

Nové turistické okruhy, opravená koupaliště i městské slavnosti. Vydejte se s námi za novými turistickými atrakcemi, které české a moravské kraje připravily...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.