Spojené státy budou stále dominovat politicky, ekonomicky, vojensky - ale už zřejmě nebudou takovou supervelmocí, sólovým tanečníkem, jakým jsou dnes. Za nimi se, jak vyplývá z žebříčků sestavených politology, budou tlačit skoro tytéž státy jako dnes - avšak jejich tlak bude větší. Také pořadí bude jiné. Pokud by se měly odhady vyplnit, bude svět složen ze stejných hráčů, jen siločáry mezi nimi budou jiné.
Za dvacet let narostou svaly Asii. Čína, Japonsko i Indie se v žebříčku nevýznamnějších zemí posunou kupředu. A nejen to. Za nimi, už mimo první desítku, budou podle odborníků přešlapovat další asijské země dychtivé prorazit mezi elitu, především Indonésie, Thajsko a možná i sloučená Korea. Takové nakupení asijských zemí může znamenat potíže pro Spojené státy, neboť přinese postupné oslabení jejich vlivu.
Mocenské změny předvídá už dlouho řada stratégů a analytiků. Odpovědi na dotazníky MF DNES je celkem potvrzují. Čína získala ze 130 možných bodů 104 a ocitla se v mocenském tandemu s USA. Připomíná to úvahy washingtonského politologa Eliota Cohena v prosincovém čísle časopisu Foreign Affairs, jenž radí Bushově vládě, aby zbavila americké vojenské síly ducha studené války a připravila je na příští konflikt s Čínou. Konflikt nemusí být přímý - rovněž to plyne z odpovědí v anketě.
Čína má podle ní být druhou mocností světa, sousední Japonsko třetí a rovněž sousední Indie sedmou. To všechno jsou pro Čínu, zemi hladovějící po vlivu a považující samu sebe za regionální supervelmoc, rivalové, kteří se budou cítit ohroženi. Budou proto hledat přirozené spojenectví a ochranu u Spojených států.
Pokud jde o Rusko, další zemi v sousedství, znovu je zřejmé, že nikdo neví, zda bude na vzestupu, nebo na ústupu. Rusko v hlasování oscilovalo od předních po poslední místa žebříčku. Ale nakonec si v úvahách expertů uchovalo páté místo, což lze považovat za signál víry v to, že obnoví své síly a stane se významným hráčem snažícím se znovu obhájit své velmocenské postavení.
A co Evropa? Z hlasování plyne, že možné je všechno. Mnozí politologové byli dokonce na pochybách, zda počítat jakousi Evropskou federaci, či jen jednotlivé státy. To celkovému hodnocení kontinentu uškodilo a zřejmě jeho vliv bude větší, než ukazuje předpokládané umístění.
Významné jsou však jiné věci: v hlasování se objevují jména jako Austrálie, Kanada, Mexiko, Saúdská Arábie či Írán. Je to předzvěst toho, že větší roli budou hrát státy na periferii, pokud mají schopnost stát se vůdčí silou svého regionu či pokud mají ideologické poselství, lidi nebo suroviny. Promítneme-li si žebříčky na mapu, zjistíme, že svět v roce 2020 by měl být tvořen pěti mocenskými centry: USA, Evropou, Ruskem, Čínou a Indií. Tato centra by pak mezi sebou udržovala rovnováhu a dohadovala by mír - nebo také války. Uzavírala by spolu strategická společenství podle dlouhodobých zájmů, ale také dočasná spojenectví podle momentálních potřeb. Je to možná jakýsi návrat k metternichovskému systému "koncertu mocností", jenž by přišel po bipolárním světě studené války a éře jediné supervelmoci, jež začala v 90. letech. Anebo také oprášení myšlenky Franklina D. Roosevelta o "čtyřech světových policistech". Teď by jich bylo ovšem pět.
Co může ovlivnit význam země ve světě
Státy, které budou aspirovat na umístění mezi deseti nejvýznamnějšími zeměmi planety, budou muset být nejen vojenskými a ekonomickými obry, ale také brát ohledy i na další podmínky dané celkovým světovým vývojem. K těm patří:
* Trvalý růst poptávky po palivech a stále větší spotřeba elektřiny mohou výrazně zasáhnout do ekonomického vývoje jednotlivých oblastí. V roce 2020 bude poptávka po ropě představovat 117,4 milionu barelů. Hlavním zdrojem elektřiny zůstane uhlí, třetinu spotřeby v Asii budou zajišťovat atomové elektrárny.
* Zvýhodněny budou ty státy, které včas investovaly do vývoje nových technologií. Tak například může všechny evropské státy výrazně předčít Island. Ten se totiž podle všeho stane prvním státem světa, jehož ekonomika nebude závislá na fosilních palivech, ale bude využívat vodík.
* V mnoha průmyslově rozvinutých státech poklesne počet obyvatel a změní se jejich struktura. Zemí s nejstaršími obyvateli se stane v roce 2020 Japonsko - na ostrovech bude více než třicet procent lidí starších 60 let. Podobnému problému bude čelit i Indie. Evropská unie pocítí výrazný nedostatek pracovních sil - až o třicet milionů.
* Hrozí nedostatek vody v některých regionech - v severovýchodní Africe, na Blízkém východě, ve Střední Americe, USA, ale i na řadě míst Asie a jižní Evropy. Pesimistické odhady nevylučují ani války o vodu.
* Nebezpečí válek patří, co se týče budoucnosti lidstva, k těm nejtíživějším. Podle jedné prognózy zpracované pro Pentagon hrozí rozsáhlé konflikty mezi Indií, Čínou a Pákistánem. Výsledkem by mohl být nový indický superstát, dominant Asie, blízký spojenec Spojených států.
* Tvář planety může změnit i nová vlna terorismu. Vlády řady zemí budou muset vynakládat mnohem větší množství financí na ochranu civilního obyvatelstva, než je tomu dnes. Podle amerických expertů se počet teroristických činů v příštích dvaceti letech bude zvyšovat o 15 procent ročně a dojde při nich k nasazení chemických a biologických zbraní.
