Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jaké bude Posázaví s novou dálnicí D3

aktualizováno 
Nebýt poklidného šumu Sázavy, která protéká na dně hlubokého údolí, bylo by na vrcholu zalesněného svahu ticho jako v kostele. V budoucnu ale může být všechno jinak - pokud tudy povede plánovaná dálnice D3, ráz krajiny se navždy změní.

Vizualizace dálničního mostu přes Sázavu - Vizualizace jedné z variant řešení dálničního mostu přes Sázavu | foto: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Orientační mapka - modrá linka znázorňuje plánovanou D3


Plánovaná dálnice D3
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Dlouholetý usedlík napřed projede pohledem po břehu řeky, na kterém jsou roztroušené dřevěné chaty povětšinou z první republiky, pak zvedne hlavu a ukáže rukou před sebe: "Ten most povede támhle.“

Je to už skoro rok, co vláda rozhodla o tom, že Posázaví, takřka nenarušený kus přírody kousek od Prahy, protne dálnice, která spojí hlavní město s Českými Budějovicemi a hranicí s Rakouskem. A přes Sázavu, kousek od Medníku, povede nový dálniční most. Výhled na něj budou mít i lidé, kteří desítky let jezdí třeba do proslulých sázavských trampských osad.

"Už to tady nikdy nebude jako dřív,“ posteskne si šedesátiletý muž, který do vsi Luka pod Medníkem jezdí od dětství. Má chalupu jenom pár kroků od příbytku písničkáře Františka Nedvěda, který také marně protestoval proti tomu, aby kousek od obce vedla rušná čtyřproudá silnice.

"Nenávratně se poškodí jeden z mála krásných přírodních koutů v okolí Prahy,“ prohlásil před časem Nedvěd.

Vizualizace mostu Zahořanský potok (varianta ZZ3)
Autor: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Ať vede dálnice vedle, žádají sdružení

Občanská sdružení, jejímiž členy jsou místní obyvatelé i radnice v dolním Posázaví, navrhují, aby nová autostráda vznikla modernizací současné silnice I/3 z Mirošovic přes Benešov a Tábor do Českých Budějovic a jejím rozšířením na čtyřpruh, a současně dobudováním rychlostní komunikace R4 z Prahy do Českých Budějovic. Pro nákladní dopravu je podle těchto sdružení vhodné urychleně vybudovat 4.železniční koridor do Českých Budějovic a dále do rakouského Linze.

"Ptáme se, proč likvidovat průjezdem pětadvaceti tisíc aut středočeský zelený ráj,“ napsalo na své "veřejné“ desce v osadě Kamenná vrata občanské sdružení Jílovsko.

V Jílovém a blízkém okolí žije přibližně 3,5 tisíce stálých obyvatel. Ale dojíždí sem dalších pět tisíc chalupářů a chatařů.

Nad Kamennými vraty se tyčí vyhlídkový kopec Skalka, odkud je za příznivého počasí vidět až na Říp. Po roce 2010, až by měla být středočeská část dálnice dokončena, se na českou národní horu bude koukat přes betonovou autostrádu.

U dálnice to neskončí, varuje Havel

"S vedením dálnice zásadně nesouhlasíme. Tato varianta by totiž zničila krajinu v této oblasti,“ řekl před časem v MF Dnes Pavel Hrabec, představitel občanského sdružení Krajina 2000.

Před pěti lety navštívil oblast na pozvání tehdejšího ministra životního prostředí Miloše Kužvarta prezident Václav Havel. A také se o plánované autostrádě nevyjádřil nejlichotivěji.

"Je tu jakýsi dvojsmysl. Všichni dálnici chtějí, ale ne pod svými okny,“ řekl Havel. "Nedělejme si ovšem iluze, že dálnice znamená jen krásný nový most. Budou se tu určitě budovat nové a nové průmyslové zóny a ty krajinu poznamenají možná více než samotná dálnice.“

Proti se postavila i radnice v Jílovém, podle níž ani nová dálnice nevyřeší dopravní problémy města a jeho okolí a nepřispěje k tomu, aby se obyvatelé dostali rychleji do centra Prahy.

Jinudy to nejde, tvrdí silničáři

Trasa přes Posázaví je nejlepší ze všech možných, tvrdí ovšem státní Ředitelství silnic a dálnic, investor nové autostrády.

"Technický stav benešovské silnice a její vedení jsou s ohledem na dopravní zátěž a bezpečnost silničního provozu nevyhovující,“ uvádí podnik ve své publikaci o plánované stavbě dálnice z Prahy do České Budějovice a na rakouské dálnice.

"Jediný možný způsob zvýšení bezpečnosti provozu a tím i snížení nehodovosti je oddělení dálkové dopravy od místní, a to výstavbou čtyřpruhové dálnice, respektive rychlostní silnice,“ tvrdí Ředitelství silnic a dálnic.

Ředitelství tvrdí, že rozšířit dvouproudou "benešovskou“ silnici na čtyřproudou by bylo technicky velmi náročné a nejspíš i dražší, než postavit novou dálnici, která vyjde na desítky miliard korun.

Z předběžného, nebo-li strategického srovnání vlivu různých variant dálnice na životní prostředí vyšla podle ředitelství jako nejlepší právě trasa přes Posázaví. Technickými opatřeními navíc lze dosáhnout toho, aby byly dopady na okolí co nejmenší.

Vizualizace dálničního tunelu Hůrka

Vizualizace dálničního tunelu Hůrka

Na mapě se po D3 jezdí od roku 1987

Základní dálniční síť schválila tehdejší československá vláda v roce 1963 . O šestadvacet let později byla dálniční síť doplněna o dálnici D3 na trase Praha-České Budějovice-Rakousko.

Po listopadu 1989 jihočeská dálnice v plánech zůstala, ale v roce 1996 na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Jiřího Skalického z dlouhodobé koncepce přechodně vypadla. V 90. letech se navíc proti dálnici postavila občanská sdružení i některé obce.

V prosinci 2005 vláda schválila trasu dálnice přes Posázaví a bitva o autostrádu začala znovu. Celková trasa z Prahy až na rakouské hranice je dlouhá 171,4 kilometrů a součástí by mělo být například 33 mimoúrovňových křižovatek.

Je to optimální varianta, říká ministerstvo

Místní obyvatele například ochrání protihlukové stěny, zvěři zase pomohou průchody a nadchody.

"Podle našeho názoru je tato varianta optimální,“ tvrdí i mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková.

Nová "posázavská dálnice by navíc měla odlehčit i dálnici z Prahy do Brna, úsek do Mirošovic, kde je odbočka na České Budějovice je už dnes přetížen.

Stát má na své straně i některé radnice. "Díky dálnici se podle mě zvýší bezpečnost silničního provozu a zlepší životní prostředí, kterému více škodí pomalé popojíždění v kolonách aut,“ řekl před časem v MF Dnes starosta Týnce nad Sázavou Zdeněk Březina.

Vizualizace přemostění Zahořanského údolí u obce Libeř
Pro celkový panoramatický pohled klikněte ZDE
Zdroj: Archiv Ekologického právního servisu

Obce proti dálnici, nové zbraně

Jak boj o dálnici D3 nakonec dopadne, není v tuto chvíli jasné. Několik obcí na Benešovsku a v dolním Posázaví (Tisem, Ješetice, Václavice, Libeř a Chrášťany) vydalo tento týden stavební uzávěry. Jejich prostřednictvím se snaží omezit bezohledné vedení dopravních staveb na svém území - ukázkou je například plánovaný kilometr dlouhý most na pilířích ve vzdálenosti 50 m od rodinných domků v Libři - viz foto výše.

Pokud Krajský úřad Středočeského kraje uzávěry uzná za zákonné, bude pro stavbaře splnění podmínek uzávěr velmi obtížné.

Dálnice D3, jejíž cena je již dnes odhadována na 80 miliard Kč s termínem dokončení někdy po roce 2020, se tak prodraží o další miliardy a její výstavba se protáhne o několik dalších let.

I v případě, že by stavbaři podmínky dodrželi (a např. místo mostu u Libře by se budoval tunel), půjde pro většinu obcí v Posázaví o kompromis. Ideální by bylo zachovat krajinu i nadále nedotčenou. "Proč zavádět tranzitní dopravu do oblastí, které dnes nejsou motorismem nijak zasaženy, když existují jiná, rychlejší, méně nákladná a bolestivá řešení? Zdravý rozum by měl zvítězit, " domnívá se Michal Bernard z Ekologického právního servisu.

Co si myslíte o plánované dálnici D3 přes Posázaví vy? Přinese více dobrého, nebo zlého? Podělte se o svoje názory s ostatními čtenáři v diskuzi.

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.