Plánovaná dálnice D3
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Dlouholetý usedlík napřed projede pohledem po břehu řeky, na kterém jsou roztroušené dřevěné chaty povětšinou z první republiky, pak zvedne hlavu a ukáže rukou před sebe: "Ten most povede támhle.“
Je to už skoro rok, co vláda rozhodla o tom, že Posázaví, takřka nenarušený kus přírody kousek od Prahy, protne dálnice, která spojí hlavní město s Českými Budějovicemi a hranicí s Rakouskem. A přes Sázavu, kousek od Medníku, povede nový dálniční most. Výhled na něj budou mít i lidé, kteří desítky let jezdí třeba do proslulých sázavských trampských osad.
"Už to tady nikdy nebude jako dřív,“ posteskne si šedesátiletý muž, který do vsi Luka pod Medníkem jezdí od dětství. Má chalupu jenom pár kroků od příbytku písničkáře Františka Nedvěda, který také marně protestoval proti tomu, aby kousek od obce vedla rušná čtyřproudá silnice.
"Nenávratně se poškodí jeden z mála krásných přírodních koutů v okolí Prahy,“ prohlásil před časem Nedvěd.
Vizualizace mostu Zahořanský potok (varianta ZZ3)
Autor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Ať vede dálnice vedle, žádají sdružení
Občanská sdružení, jejímiž členy jsou místní obyvatelé i radnice v dolním Posázaví, navrhují, aby nová autostráda vznikla modernizací současné silnice I/3 z Mirošovic přes Benešov a Tábor do Českých Budějovic a jejím rozšířením na čtyřpruh, a současně dobudováním rychlostní komunikace R4 z Prahy do Českých Budějovic. Pro nákladní dopravu je podle těchto sdružení vhodné urychleně vybudovat 4.železniční koridor do Českých Budějovic a dále do rakouského Linze.
"Ptáme se, proč likvidovat průjezdem pětadvaceti tisíc aut středočeský zelený ráj,“ napsalo na své "veřejné“ desce v osadě Kamenná vrata občanské sdružení Jílovsko.
V Jílovém a blízkém okolí žije přibližně 3,5 tisíce stálých obyvatel. Ale dojíždí sem dalších pět tisíc chalupářů a chatařů.
Nad Kamennými vraty se tyčí vyhlídkový kopec Skalka, odkud je za příznivého počasí vidět až na Říp. Po roce 2010, až by měla být středočeská část dálnice dokončena, se na českou národní horu bude koukat přes betonovou autostrádu.
U dálnice to neskončí, varuje Havel
"S vedením dálnice zásadně nesouhlasíme. Tato varianta by totiž zničila krajinu v této oblasti,“ řekl před časem v MF Dnes Pavel Hrabec, představitel občanského sdružení Krajina 2000.
Před pěti lety navštívil oblast na pozvání tehdejšího ministra životního prostředí Miloše Kužvarta prezident Václav Havel. A také se o plánované autostrádě nevyjádřil nejlichotivěji.
"Je tu jakýsi dvojsmysl. Všichni dálnici chtějí, ale ne pod svými okny,“ řekl Havel. "Nedělejme si ovšem iluze, že dálnice znamená jen krásný nový most. Budou se tu určitě budovat nové a nové průmyslové zóny a ty krajinu poznamenají možná více než samotná dálnice.“
Proti se postavila i radnice v Jílovém, podle níž ani nová dálnice nevyřeší dopravní problémy města a jeho okolí a nepřispěje k tomu, aby se obyvatelé dostali rychleji do centra Prahy.
Jinudy to nejde, tvrdí silničáři
Trasa přes Posázaví je nejlepší ze všech možných, tvrdí ovšem státní Ředitelství silnic a dálnic, investor nové autostrády.
"Technický stav benešovské silnice a její vedení jsou s ohledem na dopravní zátěž a bezpečnost silničního provozu nevyhovující,“ uvádí podnik ve své publikaci o plánované stavbě dálnice z Prahy do České Budějovice a na rakouské dálnice.
"Jediný možný způsob zvýšení bezpečnosti provozu a tím i snížení nehodovosti je oddělení dálkové dopravy od místní, a to výstavbou čtyřpruhové dálnice, respektive rychlostní silnice,“ tvrdí Ředitelství silnic a dálnic.
Ředitelství tvrdí, že rozšířit dvouproudou "benešovskou“ silnici na čtyřproudou by bylo technicky velmi náročné a nejspíš i dražší, než postavit novou dálnici, která vyjde na desítky miliard korun.
Z předběžného, nebo-li strategického srovnání vlivu různých variant dálnice na životní prostředí vyšla podle ředitelství jako nejlepší právě trasa přes Posázaví. Technickými opatřeními navíc lze dosáhnout toho, aby byly dopady na okolí co nejmenší.
Vizualizace dálničního tunelu Hůrka
Na mapě se po D3 jezdí od roku 1987Základní dálniční síť schválila tehdejší československá vláda v roce 1963 . O šestadvacet let později byla dálniční síť doplněna o dálnici D3 na trase Praha-České Budějovice-Rakousko. Po listopadu 1989 jihočeská dálnice v plánech zůstala, ale v roce 1996 na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Jiřího Skalického z dlouhodobé koncepce přechodně vypadla. V 90. letech se navíc proti dálnici postavila občanská sdružení i některé obce. V prosinci 2005 vláda schválila trasu dálnice přes Posázaví a bitva o autostrádu začala znovu. Celková trasa z Prahy až na rakouské hranice je dlouhá 171,4 kilometrů a součástí by mělo být například 33 mimoúrovňových křižovatek. |
Je to optimální varianta, říká ministerstvo
Místní obyvatele například ochrání protihlukové stěny, zvěři zase pomohou průchody a nadchody.
"Podle našeho názoru je tato varianta optimální,“ tvrdí i mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková.
Nová "posázavská dálnice by navíc měla odlehčit i dálnici z Prahy do Brna, úsek do Mirošovic, kde je odbočka na České Budějovice je už dnes přetížen.
Stát má na své straně i některé radnice. "Díky dálnici se podle mě zvýší bezpečnost silničního provozu a zlepší životní prostředí, kterému více škodí pomalé popojíždění v kolonách aut,“ řekl před časem v MF Dnes starosta Týnce nad Sázavou Zdeněk Březina.
Vizualizace přemostění Zahořanského údolí u obce Libeř
Pro celkový panoramatický pohled klikněte ZDE
Zdroj: Archiv Ekologického právního servisu
Obce proti dálnici, nové zbraně
Jak boj o dálnici D3 nakonec dopadne, není v tuto chvíli jasné. Několik obcí na Benešovsku a v dolním Posázaví (Tisem, Ješetice, Václavice, Libeř a Chrášťany) vydalo tento týden stavební uzávěry. Jejich prostřednictvím se snaží omezit bezohledné vedení dopravních staveb na svém území - ukázkou je například plánovaný kilometr dlouhý most na pilířích ve vzdálenosti 50 m od rodinných domků v Libři - viz foto výše.
Pokud Krajský úřad Středočeského kraje uzávěry uzná za zákonné, bude pro stavbaře splnění podmínek uzávěr velmi obtížné.
Dálnice D3, jejíž cena je již dnes odhadována na 80 miliard Kč s termínem dokončení někdy po roce 2020, se tak prodraží o další miliardy a její výstavba se protáhne o několik dalších let.
I v případě, že by stavbaři podmínky dodrželi (a např. místo mostu u Libře by se budoval tunel), půjde pro většinu obcí v Posázaví o kompromis. Ideální by bylo zachovat krajinu i nadále nedotčenou. "Proč zavádět tranzitní dopravu do oblastí, které dnes nejsou motorismem nijak zasaženy, když existují jiná, rychlejší, méně nákladná a bolestivá řešení? Zdravý rozum by měl zvítězit, " domnívá se Michal Bernard z Ekologického právního servisu.
Co si myslíte o plánované dálnici D3 přes Posázaví vy? Přinese více dobrého, nebo zlého? Podělte se o svoje názory s ostatními čtenáři v diskuzi.
