Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak ze statku vznikla chudá Gottwaldova chaloupka

aktualizováno 
V neděli 25.února to bylo 59 let, co komunisté v čele s Klementem Gottwaldem uchvátili moc v zemi. Do "rodného domku prvního dělnického prezidenta" pak povinně mířily zástupy školáků a pracujících. Jednalo se však o další komunistickou lež.

Dům v Dědicích, původně statek rodiny Štarků, který komunisté přestavěli na chudý rodný domek Klemeta Gottwalda

Klikněte na mapu

Revoluční sen

Kdo si už od školních výletů nepamatuje, kde v Dědicích stojí údajný rodný domek prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, anebo kdo měl štěstí a nikdy tam jet nemusel, stejně nezabloudí. Ze silnice mířící rovnou na zdejší náměstí k němu bezpečně navede název boční ulice. Dodnes se jmenuje Revoluční.

"Když jsme se odtud v čtyřiapadesátém stěhovali, měl dům ještě jedno patro. A vůbec vypadal úplně jinak," vzpomíná Marie Hájková (rozená Štarková), která se v něm narodila a kdysi bydlela s rodiči. Museli se odtud vystěhovat, když jí bylo asi patnáct let.

Dům rodiny Štarkových v Dědicích, 30. léta 20.století

"Začalo to vlastně už v osmačtyřicátém. Náš domek považovali za rodiště Klementa Gottwalda a každou chvíli nám pak klepali na dveře novináři, filmaři a různé delegace. Dokonce i Čepička byl u nás,“ vzpomíná paní Hájková.

"Chtěli pak, když Gottwald zemřel, abychom se vystěhovali. Pro rodiče to bylo tenkrát hrozné. Zvlášť v době, když si je každou chvíli zvali na radnici a pak ještě začaly chodit ty rezoluce,“ vypráví paní Hájková.

"Všechny fabriky, všechny školy, úřady a instituce psaly otcovi, že se tam narodila velká osobnost, otec národa a že je naší povinností se vystěhovat, aby tam byl zřízený jeho památník.“

Gottwald zemřel v březnu v třiapadesátém a rok nato v květnu se stěhovali. "Dovedete si představit, že by někdo v padesátých letech neustále kladl odpor?“ vysvětluje paní, proč se nakonec nechali vyhnat z vlastního domu.

Když pak komunisté jejich dům přestavěli, málem ho ani nepoznali.

Statek komunisté zmenšili

Zatímco většina lidí po válce domky modernizovala, komunisté z bývalé zemědělské usedlosti, skoro statku, "vybudovali" prostou chaloupku, typické venkovské stavení z konce 19. století. Rozebrali střechu a snížili dům, aby byl stejně vysoký jako sousední stodola.

Velká dvoudílná okna, která zabudoval otec Marie Hájkové, musela pryč. Některá řemeslníci zazdili, jiná nahradili okýnky, jaká mívala stavení v době, kdy se narodil Klement Gottwald. Paradoxem je, že právě tento dům v roce jeho narození už takto s největší pravděpodobností nevypadal. Když tato podivná přestavba skončila, bývalý dům zemědělce a koláře Dominika Štarka už připomínal snad jen žudr u vchodových dveří.

Až úsměvné je, že zatímco Štarkovi si už od šestačtyřicátého užívali pohodlí koupelny, po přestavbě v padesátých letech koupelna z domku zmizela a najednou se dokonce objevila i černá kuchyně. "Udělali z něho chudý domeček," vysvětluje ředitel Muzea Vyškovska František Korvas. Podle něho architekti při přestavbě historická fakta nectili. "Už na počátku 20. století bylo běžné, že v kuchyních byly sporáky," dodal.

Díky nesmyslné rekonstrukci v padesátých letech minulého století se dnes v Dědicích zachoval dům, jaký široko daleko nestojí. Možná se z něj stane venkovské muzeum, ve kterém si budou lidé prohlížet, jak žili lidé před více než stoletím.

Dům rodiny Štarkových v Dědicích, 30. léta 20.století
DĚDICE. Dům v Dědicích měl být podle propagandy rodným domem Klementa Gottwalda.
Na horním snímku původní dům rodiny Štarků, na dolním "rodný dům" Klementa Gottwalda po rekonstrukci. Dům se změnil z dvoupatrového na jednopatrový, zmenšila se okna, některá se zazdila.

Depozitář muzea

"Využíváme ho nyní jako depozitář. Při průzkumech trasy dálnice jsme získali mnoho archeologických nálezů a už jsme je neměli kam dávat," říká František Korvas.

Jako sklad využívají i moderní přístavbu za domkem, s ní však už mají jiné plány. "Chtěli bychom ho nechat přebudovat na depozitář s posuvnými regály na archeologické nálezy. Stálo by to dvanáct až patnáct milionů korun, peníze ale na tuto přestavbu zatím nejsou," dodal.

Zatímco rodný domek vypadá mezi okolními modernizovanými domy docela malebně, skleněná stodola je přijatelná alespoň tím, že je částečně skrytá. Když se však tato nenápadná výstavní síň v jednaosmdesátém roce stavěla, přišla na nekřesťanské peníze.

"Stála deset a půl milionu korun a to byla tenkrát obrovská částka. Dokonce pak vyhrála i nějakou soutěž v Bulharsku," vzpomíná vyškovský historik Radek Mikulka. Problém byl však v tom, že byla a je hodně nehospodárná. "Když byly velké mrazy, dala se vytopit jen na tři stupně nad nulou," dodal.

Někteří návštěvníci dodnes vzpomínají, jak jim průvodce v domku ukazoval truhlu – učňovskou práci Klementa Gottwalda. Ta byla pravá, ostatní vybavení jeho rodného domku si však komunisté půjčili z muzejních depozitářů. "Něco patřilo nám, ale ke Gottwaldovi se tyto věci nevázaly. V devadesátém, když se rodný domek zavřel, se většina věcí vracela buď do Prahy, nebo do Brna," uvedl ředitel muzea.

Kde se vlastně Klement Gottwald narodil?

"Nikdo dodnes neví, kde se vlastně narodil,“ říká ředitel Muzea Vyškovska František Korvas a pochybuje, že o tom v nejbližší době bude někdo bádat. "To dnes nikoho nezajímá,“ dodává.

Podle jedné verze Anna Gottwaldová svého Klementa dokonce porodila na poli, komunisté však stvořili legendu, že spatřil světlo světa v domě rodiny Štarkových. A ukazovali v něm pak i nejen jeho rodnou světničku, ale i kolébku. "Ta zaručeně nebyla jeho, byla sem převezena společně s dalšími věcmi z etnografického muzea,“ vysvětluje vyškovský historik Radek Mikulka.

Štarkovi přišli k prvnímu dělnickému prezidentovi jako slepí k houslím. "Když šla Marie Gottwaldová se synem ke křtu a nechala ho zapsat do matriky, uvedla naši adresu, protože v té době u mého dědečka pracoval její otec a měl tady i svoji světničku,“ vzpomíná Marie Hájková z Dědic na to, jak přišli o svůj dům, kde žili i její prarodiče.

"Nabízeli nám polorozbořenou chalupu, pak ať se odstěhujeme na německý ostrůvek (obce na Vyškovsku, odkud se po válce museli vystěhovat němečtí obyvatelé, pozn. redakce), dokonce se vykopaly i základy nového domu, ale zase se nic nedělo,“ říká Marie Hájková.

„Nátlak byl tak velký, že otec už pomalu neviděl žádné východisko. Nakonec psal prezidentu Zápotockému, Čepičkovi i předsedovi vlády Širokému. Na to dostal dopis, že už s námi nebude jednat vyškovská radnice, ale památkový úřad v Praze. Přijel doktor Pošmourný a s ním už bylo úplně jiné jednání, takové lidštější,“ vzpomíná paní.

Nakonec se odstěhovali jen kousek dál, do domu z roku 1907 a Marie Hájková v něm s rodinou bydlí dosud. "Nebyl tak dobře vybavený jako náš, ale otec si ho postupně opravil a udělal si i novou kolářskou dílnu,“ říká.





Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.