Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak zdolat nejvyšší vrchol Chorvatska, téměř dvoutisícový Sinjal

aktualizováno 
Nejnižší bod Chorvatska, hladinu Jaderského moře, už čeští turisté důvěrně znají. Ovšem jeho nejvyšší vrchol Sinjal pořád zůstává pro našince velkou neznámou. Tyčí se v odlehlém pohoří Dinara. Odměnou za náročný výstup vám budou úchvatná panoramata a louky plné orchidejí a divokých narcisů.

Pohled na masiv Sinjalu z podhůří u Kijeva | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

O tom, že Chorvatsko je také zemí rozeklaných hor, se lze snadno přesvědčit při letmém pohledu z pláže. Prakticky celé pobřeží vroubí bělostný řetěz obtížně přístupných pohoří, z nichž nejznámější jsou Velebit a Biokovo. Jejich vyprahlé vápencové stěny mnohde začínají za posledními domky přímořských letovisek. A nalejme si čistého vína, bez této jedinečné kulisy by jadranská riviéra opravdu byla chudší.

Tip na dovolenou

Stále se nemůžete rozhodnout, kam na dovolenou? Vybírejte z pestré nabídky zájezdů na dovolena.iDNES.cz.

Avšak ani přes impozantní vzezření nepatří pobřežním masivům triumf nejvyšších hor Chorvatska. Prvenství totiž shráblo pohoří Dinara, ukrývající se uvnitř dalmatského vnitrozemí. Podle něj se rovněž nazývá i významná horská soustava západního Balkánu Dinárské hory neboli Dinaridy.

Dinara současně odděluje Chorvatsko od Bosny. Hranice zde ale nesleduje hlavní hřeben, jak by se dalo předpokládat, nýbrž se vine po jižním úbočí. Tím pádem nejvyšší vrchol Dinary, 1 913 metrů vysoký Troglav, už leží na území sousedního státu. Chorvatsku plně náleží předsunuté pásmo s 1 831 metry vysokým Sinjalem. Ten je také nejvyšším bodem této země. Aby bylo jasno, často se můžeme setkat s informačními zdroji, které za nejvyšší vrchol Chorvatska označují Dinaru nebo dokonce i Troglav. Správné jméno ale zní Sinjal.

Turistická stezka při průchodu škrapovými poli

Turistická stezka při průchodu škrapovými poli

Kudy na Sinjal

Na Sinjal vedou dvě hlavní výstupové trasy. První vychází z osady Guge u centra vnitrozemské Dalmácie, města Kninu. Z osady vede makadamová silnice do lokality Suho polje a dále k chatě Brezovac, která je ovšem otevřena pouze po dohodě s vlastníkem, oddílem vysokohorské turistiky HPD Dinara Knin. Nicméně poblíž chaty byla také zbudována volně přístupná útulna.

Chata Brezovac, vzdálená od osady Guge 14 kilometrů, leží v nadmořské výšce 1 050 metrů. Přestože silniční ukazatele v Kninu obsahují i hnědé směrovky na makadamovou komunikaci, rozhodně zapomeňte na to, že byste se pod chatu dostali běžným autem. Tato možnost přísluší výhradně terénním vozidlům. Od chaty pak směřuje k Sinjalu značená stezka. Na šesti kilometrech délky překonáte 800 výškových metrů. Pokud tedy zvolíte tuto variantu, vyhraďte si pro výstup dva dny.

Druhá varianta, kterou jsme si vybrali i my, se dá zvládnout během jednoho dne. Východiskem je pitoreskní osada Glavaš, přístupná odbočkou z hlavní silnice Knin – Sinj. Rázovitá kamenná stavení zpola opuštěné vísky prozrazují, že podhůří Dinary je drsným krajem, na hony vzdáleným načančanému pobřeží.

Pevnost nad osadou Glavaš, mlčenlivý strážce výstupové stezky, pochází ze 14. století.

Pevnost nad osadou Glavaš, mlčenlivý strážce výstupové stezky, pochází ze 14. století.

Po vynikajícím značení na střechu Chorvatska

Přímo z obce vyráží k vrcholu Sinjalu značená stezka. Směrovka rozcestníku slibuje čtyřhodinový výstup, s převýšením přibližně 1 300 metrů. Těsně za obcí se značka ještě otočí okolo plechové útulny. V době naší návštěvy byla nedobytně uzamčena. A pak následuje jen a pouze stoupání a stoupání. Metr po metru, vstříc střeše Chorvatska.

Jak opuštěný maják se tyčí v popředí zbytky mohutné věže středověké pevnosti Gradina. Od jejích trosek následuje průchod porostem neduživých dubů, zakončený serpentinami příkré hrany, které vyústí do pustých plání nekonečného krasu.

Přírodní vápencová dlažba je proti ostrým škrapům velmi pohodlná.

Přírodní vápencová dlažba je proti ostrým škrapům velmi pohodlná.

Otevřenou krajinou se rozbíhají nitky kamenných zídek, jež dříve oddělovaly pastviny od luk určených ke kosení. Dnes tu už cinkání zvonců utichlo. Poslední připomínku pastevectví představuje volně přístupná kamenná útulna Martinova košara, zbudovaná ve stylu salaše. Leží sice poněkud stranou po zelené značce od výstupové trasy, avšak v případě nepohody nebo potřeby vody dobře poslouží.

Rozlehlou krasovou plošinu svírají z obou stran impozantní hory. Po pravici se hrdě táhne nekonečný hlavní hřeben, za kterým se ukrývá neprobádaná Bosna. Zleva se strmě zvedá masiv Sinjalu. Tady už máme půli cesty za sebou.

Stezka poté zpočátku traverzuje horské louky i torza původních bukových lesů. Klobouk dolů před chorvatskými turisty, vyznačená je bravurně. Jak ubývá vegetace, přibývá postupně škrapových polí, suťovisek i kamenných moří.

Divoká krása bělostného krasu

Divoká krása bělostného krasu

Ráj divokých narcisů a omračujících panoramat

Je půle května, a přestože dole u moře se již první rekreanti odvážně ponořili do slaných vln Jadranu, zde ještě procházíme přes sněhová pole. Ze svěží trávy svítí bílé květy překrásných divokých narcisů. Poprvé mám čest spatřit je v přirozeném prostředí. Výše pod vrcholem mezi kosodřevinou odkvétají poslední šafrány. Na Dinaře duše botaniků zaručeně zaplesají.

Nejvíc sil sebere poslední úsek, kdy stezka překonává vápencové plotny a odvážně balancuje nad hlubokými skalními kotli. V pravou chvíli se znenadání objeví nízký hranol, který signalizuje, že jsme právě zdolali nejvyšší vrchol. Odtud už cesta výše nevede.

Hned vedle stezky rozkvetla zahrada orchidejí.

Hned vedle stezky rozkvetla zahrada orchidejí.

Vrcholový hranol se schránkou na razítko a návštěvní knihu. Instrukce uvnitř jsou i v češtině.

Vrcholový hranol se schránkou na razítko a návštěvní knihu. Instrukce jsou i v češtině.

Divoké narcisy na svazích Dinary

Divoké narcisy na svazích Dinary

Může se hodit

Jak se tam dostat
Osadu Glavaš spojuje vedlejší komunikace s obcí Kijevo, která leží u silnice z Kninu do Sinje (na bývalém hlavním tahu Knin – Split). Od moře je sem nejblíže z oblasti Šibeniku, cca 50 km.

Užitečný web
Vše o Dinaře, Sinjalu a horské turistice v Chorvatsku:  www.plsavez.hr

Cíl přišel v pravou chvíli. Schránka u hranolu tají vrcholové razítko a knihu, kam zvěčňujeme svoje autogramy. Stihli jsme to bez pár minut přesně, jak udávala směrovka v Glavaši.

Pozvolna se protrhaly mraky a my zjišťujeme, že půle Dalmácie nám leží u nohou. Široké údolí řeky Cetiny, protilehlá horstva a docela možná i nepříliš vzdálené moře. Tedy pokud nás zrak neklame. Je totiž těžké posoudit, v kterém bodě se modř oblohy na horizontu spojuje s dálavami širého Jadranu.

Ještě okamžik se oddáváme těmto slastným pohledům a poté se raději plně soustřeďujeme na bezpečný sestup z nejvyšších partií. Protože i on je neméně náročný.

Vyhlídka pod Sinjalem, v dáli obloha splývá s mořem.

Vyhlídka pod Sinjalem, v dáli obloha splývá s mořem.

Rady na cestu

  • Mezi procházkou po pláži a výstupem na Sinjal existuje diametrální rozdíl. Většina trasy vede otevřeným terénem, letní měsíce jsou proto k výstupu nevhodné hlavně kvůli nepříjemným vedrům. Ideální období pro výstup nabízí pozdní jaro a počátek podzimu.
  • Nezbytně nutné je zásobit se velkým množstvím tekutin. Kromě jedné kamenné cisterny s nevábnou zelenou břečkou nelze cestou narazit na žádný zdroj pitné vody. Dle informačních materiálů tvoří výjimku studna u útulny Martinova košara, spoléhat na ni ale nelze.
  • Vybavení kvalitní obuví netřeba rozebírat, četné úseky stezky procházejí přes kamenná moře a především škrapová pole. S vápencovými hranami, co jsou ostré jako nabroušená čepel a při špatném došlápnutí hravě poškodí i bytelné kožené boty.
  • Také bouřka přináší značné riziko, spálené plochy v kosodřevině o něm podávají nezpochybnitelný důkaz
  • Při nehodě se pravděpodobně pomoci hned tak nedočkáte, protože chorvatský gsm signál zde vykazuje nízké pokrytí a vzhledem k blízkosti hranice vám spíše naskočí bosenský operátor


Autoři:




Nejčtenější

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Na cestě k moři pomůže aplikace chorvatského autoklubu.
Cesta do Chorvatska bez kolon? Aplikace prozradí, kde to vázne

Letní prázdniny ve většině okolních zemí už začaly, a tak se odehrávají hromadné přesuny k moři, zejména k Jadranu. Vyhnout se kolonám a nervovému zhroucení na...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.