Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vznikl svět podle Aboriginců

  13:49aktualizováno  13:49
Historie na australském kontinentu nezačíná přistáním kapitána Cooka a osídlením východního pobřeží Evropany, ale sahá až doby před více než 50 tisíci lety. Tehdy do Austrálie dorazili předci dnešních domorodců. Tato historie se předávala z generace na generaci prostřednictvím mnoha písní, básní a legend.
Domorodci připraveni na slavnost

Domorodci připraveni na slavnost | foto: Australis

Starodávné legendy a písňové cykly
Starobylé legendy a mýty se dodnes tradují mezi domorodými Aboriginci v různých částech země nebo se uchovaly ve spisech prvních evropských osadníků.

Podle těchto legend přicházeli předchůdci domorodců - Velcí Duchové - z nebes, z moře a země a zanechali v nich po sobě důkaz o svém bytí. Na nebi zůstávají ve hvězdách, dešti, větru, bouřích, blescích a duze.

Na pobřeží Austrálie je podle Aboriginců patrné působení Velkého Ducha v podobě zálivů, zátok, mysů, ostrovů, na zemi po něm zůstala jezera, řeky, potoky, jeskyně, kameny, údolí, hory a pohoří. Často se nacházejí v takových formacích, že v nich lidská fantazie může vidět lidské bytosti nebo jejich části. V legendách se traduje, že duchové vytvořili jak všechny rostliny a zvířata, tak i lidi.

Na různých kmenových územích najdeme různé legendy. Některé jsou poměrně známé, jiné jsou známé pouze omezenému okruhu lidí.

Potomci Djankawu z posmrtného ostrova
Domorodec Wandjuk Marika z kmene Riratjingu, který se podílel na části knihy o životě Aboriginců od Jennifer Isaacs, vydané v Sydney roku 1982, věří, že jeho lidé jsou potomci velkého Djankawu, který přišel z ostrova Baralku ležícího daleko za mořem. Na tento ostrov se prý vrací po smrti lidská duše.

Djankawu přijel na kánoi spolu se svými dvěma sestrami, když sledovali ranní hvězdu, která je dovedla k pobřeží Yelangraba na západě Arnhemské země. Putovali napříč zemí sledujíce dešťové mraky. Když chtěli pít, vrazili své kopáčky (digging stick) do země a na její povrch vytryskla pitná voda.

Od Djankawu se prý naučili domorodci kmene Riratjingu pojmenovat zvířata a věci na zemi. Od nich pochopili zákonitosti přírody a zákony svého vlastního kmene.

Marika ale zároveň tvrdí, že toto je pouze malý kousek pravdy. Domorodí lidé v jiných částech kontinentu mají rozdílné zvyky a původ. Vyprávějí své vlastní báje o tom, jak vznikaly hory a řeky i jak vznikly jejich kmeny.

Mocní duchové Wandjiny v Kimberley 
Na strmých a vysokých skalních stěnách jeskyní v oblasti Kimberley nedaleko města Derby jsou namalovány postavy mytických bytostí Wandjiny, tvůrců hromu, deště a blesku. Jejich tváře však mají jen výrazné oči, protože ústa jsou zapovězena.

Bytosti Wandjiny jsou nejmocnějšími duchy. Duchy, kteří v době snů vybojovali se svými kopími veliké bitvy a tato kopí mají stále připravena. Mají je ukryta v pobřežních píscích kde, čekají na svoji příležitost.

Moc bytostí Wandjiny je obrovská. Proto je nutné každý rok jejich kresby obnovit novou okrovou hlinkou. Oplátkou za to sešlou Wandjiny na vyprahlou zemi životodárný déšť. Nikdy jim však nesmí být namalována ústa. V tu chvíli by se duchové Wandjiny probudili ze svého snění a déšť by nikdy neustal.

V poušti vládl duch Tjukirita
Lidé z pouště ve středu kontinentu mluví o tvořivém období velkého ducha Tjukirity, za jehož časů byla země plochá deska s obrovskou nevýraznou plání, která se rozprostírala až k horizontu a byla bez řek a hor. Jak roky postupovaly, mnoho mytických bytostí se vynořovalo zpod zemské kůry a chodilo po světě. Měli podobu mnoha zvířat, hmyzu, hadů, klokanů, ptáků, medových mravenců i termitů. Přitom žili a chovali se stejně jako lidé.

Když doba snů pominula, mytické bytosti opustily své živoucí schránky, ale na oplátku v nich zanechaly kousek sebe samých. Vytvořili tak nejen zvířata a rostliny, ale i skály, jezírka, stromy, jeskyně a balvany. Tyto přírodní útvary nesou jejich stopy a nazývají se Kuranity, jsou posvátnými místy. Všichni domorodci proto musejí tato místa chránit, jinak by zvířata, rostliny a lidé nemohli žít.

LEGENDY PŘEŽILY

Některé z příběhů domorodých kmenů, zvláště těch z jižního a jihovýchodního pobřeží, nám v současnosti připomínají už jen texty a spisy Evropanů, kteří je zaznamenali dříve, než se většina původního obyvatelstva a jeho legend vytratila z tohoto světa. 

Navzdory drastickému přístupu bílých osadníků, zejména v jižních oblastech, však na některých územích stále ještě žijí kmeny, které se řídí domorodými tradicemi. Tito domorodci stále učí své potomky tak, jako je samotné učili jejich otcové, a předtím i otcové jejich otců. Tyto tradice jsou posvátné, jsou výsadou starých mužů a mohou být předány ostatním, jen když projdou obřadem zasvěcení; předávají se z pokolení na pokolení.

Autoři:




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Ledový kůň v plné kráse
Jak oslavit 15. narozeniny. Výlet na třetí nejvyšší štít Vysokých Tater

Zatímco na nejvyšší Gerlach chce vyjít každý a na elegantní Lomničák se kdekdo vyveze lanovkou, třetí nejvyšší vrchol Tater se skrývá kdesi vzadu a ke zdolání...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.