Jak vypadal Manhattan před 400 lety, když byl džunglí

Zatímco dnešní Manhattan, srdce New Yorku, bije v rytmu mrakodrapů, Wall Street, obchodů a restaurací, před 400 lety tu byla divočina. V hustých lesích se toulali vlci a medvědi, v moři plavaly velryby, občas byl vidět kouř z indiánských stanů. Vizualizace amerických expertů ukazují, jak vypadal Manhattan v roce 1609.

Společnost na ochranu a zachování divoké přírody v čele s krajinným ekologem Ericem Sandersonem nedávno představila výsledky svého desetiletého výzkumu, který mapoval s pomocí nejmodernějších počítačových technologií život na Manhattanu před 400 lety.

Fotografie vizualizací s komentáři, které byly nedávno vystaveny v Muzeu města New Yorku, vás navrátí do doby, kdy anglický kapitán Henry Hudson v holandských službách poprvé spatřil Manhattan. Tehdy to ovšem nebyl Manhattan, ale Mannahatta neboli Ostrov mnoha kopců, jak ho nazývali indiáni kmene Lenape, kteří zde žili.

Byl teplý, jasný den 12. září roku 1609, když Henry Hudson s malou posádkou námořníků, během hledání cesty do Číny narazili na Mannahattu. Ten den na ostrově nezastavili, ale kdyby tak učinili, viděli by úzký zelený ostrov zařezávající se do mohutné řeky, se spoustou hustě zalesněných kopců. Podél pobřeží se mezi místy, kde dnes leží Battery Park a 42. ulice, rozprostíraly písečné pláže. Mezi nimi byla vklíněna přílivová slaniska, se zelenými a žlutými stébly trávy.

Námořnící by spatřili přílivové kanály a stružky klikatící se napříč močály, aby se nakonec vlily do řeky Hudson. Celkem by se na Mannahatta napočítalo na 106 kilometrů různých říček a drobných toků, napájených přírodními prameny a proplétajících se mezi kopci.

Pohled na Manhattan z jihu přes Battery Park a čtvrť zvanou Financial District

Kdyby postupovali ostrovem dále, všimli by si přílivových jezírek podél skalnatého pobřeží na severu Manhattanu, kde jsou dnes Washington Heights, a poté výběžku zvaného Jeffrey´s Hook, kde dnes stojí Most George Washingtona. Kdyby tu zkusili zakotvit, zjistili by, že voda má hloubku téměř 49 metrů.

Dále na severu by viděli potok Spuyten Duyvil obtékající kolem nejsevernějšího cípu ostrova, a pak by pluli dál kolem Riverdale v Bronxu až k Yonkers.

55 ekosystémů

tip na knihu

Pokud vás zajímá historie New Yorku, nedávno vyšla právě pod záštitou Společnosti na ochranu a zachování divoké přírody kniha s názvem "Mannahatta: A Natural History of New York City". Zatím je k dispozici pouze v anglické verzi,

Hudsonův první důstojník Robert Juet psal lodní deník, který se zachoval do dnešní doby jako téměř jediný doklad z této dávné cesty. Juet hovoří o obřím rejníku, který byl tak obrovský, že ho z vody museli tahat čtyři muži. Indiáni Lenope prý tehdy běžně lovili ústřice dlouhé 30 centimetrů a velké jako jídelní talíř, a humry dlouhé téměř půl metru.

V tehdejších vodách, s tím, jak se tu sbíhaly mořské proudy se sladkovodními říčními toky, žilo na 85 druhů ryb včetně jeseterů, pstruhů, úhořů, sleďů,... V přístavu se běžně vyskytovaly velryby, tuleni, delfíni a občas i mořské želvy.

Vědci zjistili, že před 400 lety se na Mannahatta vyskytovalo 55 rozmanitých ekosystémů, vzájemně propojených a žijících vedle sebe v naprosté harmonii. Byla zde mnohem větší koncentrace původních rostlin než je třeba v Yosemitech, více ekosystémů než má Yellowstone a víc ptáků než v Národním parku Great Smokey Mountains... Žilo zde tehdy víc než 400 druhů zvířat včetně vlků, pum, černých medvědů, norků, vyder...

Počítačová vizualizace, jak vypadal Manhattanu před 400 lety - na snímku East River tekoucí směrem k Brooklynu, uprostřed Roosevelt Island

Směna zboží s indiány

Badatelé dnes vědí, že námořníci směnili s indiány Lenape někde na pobřeží zboží, pravděpodobně poblíž přechodu řeky zvaného Sapokanikan (v překladu Divoký tabák) na jihozápadním cípu ostrova, poblíž dnešní Gansevoort Street. Lenape rovněž obchodovali s lidmi na druhém břehu řeky Hudson, v New Jersey.

Další indiánské osady byly podle archeologů kolem jezírka Collect Pond v místech, kde je dnes náměstí Foley Square. Jedna pak byla také v místech dnešní 90. ulice na Upper East Side.

Celkem tehdy na Mannahatta žilo 300 až 600 indiánů, což je počet lidí, kteří dnes v rušném odpoledni projdou během chvíle kolem jednoho bloku domů v centru.

Manhattan je dnes jedním z míst, které se během pár set let na této planetě změnily téměř k nepoznání. "Dnes ale začínáme hledat nové pohledy na život ve městě a zjišťujeme, že i ve městě se dá žít v mnoha ohledech v souladu s přírodou," říká Eric Sanderson. "To je pro mě skutečné poselství Mannahatty. Tohle místo v sobě má obrovský přírodní potenciál, který můžeme buď zcela zlikvidovat, nebo zachovat a snažit se udržet. Posledních 400 let jsme hlavně ničili, nyní nastal čas jít opačným směrem," zdůrazňuje Sanderson.

Počítačová vizualizace, jak vypadal před 400 lety. Snímek ukazuje Manhattan ze severu směrem od Harlemu