Jižní Afrika má již po několik let velkou turistickou atrakci. Vzrušení z páry, kolejnic, zručnost mužů, kteří řídí starou lokomotivu ze zlatého věku cestování v koloniální Jižní Africe vytváří zvláštní kombinaci, která přitahuje zájemce tím, že vhodně spojuje nostalgii starých časů s požadavky kvalitního cizineckého ruchu. Staré vagony jsou doplněny veškerým moderním komfortem, jako je klimatizace nebo třeba elektrické zahřívací dečky - jenom televize chybí.
Naštěstí. Jízda vlakem po Jihoafrické republice (i za její hranice) se stává stále lákavější. Zájmu především zahraničních návštěvníků tedy odpovídá i jízdní řád. Kdo chce poznat země Jižní Afriky jinak než letecky nebo v automobilu, má unikátní možnost každý týden cestovat z pohádkového Kapského Města do Pretorie - 1600 kilometrů po 160 let staré, průkopnické dráze.
Dnešní cestovatel po Africe si však může vybrat trasu z Pretorie do Swakopmundu v Namibii přes město diamantů Kimberley s prohlídkou "velké díry" a navštívit Fish River Kaňon a pokračovat pouští Kalahari do hlavního kosmopolitního města s německou příchutí Windhoeku a potom pokračovat přes hornické město Tsumeb do přírodní rezervace Etosha National Park, která soupeří s Krugerovým národním parkem v JAR. Odtud vláček dofuní do cíle své cesty, Swakopmundu kde si připadáte jako v kterémkoli přístavním městě v severním Německu.
Pýcha Afriky má ale i další trasy - nezapomenutelnou safari, na niž se vydáte z Pretorie, abyste navštívili tři zcela rozdílné a unikátní přírodní rezervace: Krugerův národní park, rezervaci Mkhaya ve Svazijsku a přírodní rezervaci Hluhluwe v Zululandu. Ta je bezpečným domovem pro nosorožce, kterým již hrozilo vyhubení. Cesta končí ve významném a malebném přístavním městě Durbanu na pobřeží Indického oceánu. Kdo by si myslel, že to je všechno, co můžete vlakem v JAR podniknout, krutě by se mýlil. Velmi oblíbená, s nostalgickou příchutí, je cesta k Viktoriiným vodopádům v Zimbabwe.
Cesta vede přes Witbank město, kde neohrožený mladík Winston Churchill unikl na nákladním vlaku svým věznitelům v búrské válce. Odtud se vine železnice do nejvyššího bodu u města Belfastu (1970 metrů) a klesá do podhůří Dračích hor, kde v Pietersburgu končí. Tam cestující přestoupí do letadla, které je dopraví za dvě hodiny k Viktoriiným vodopádům, kde jejich výprava končí - zájemci mohou zažít nějaké to dobrodružství při sjíždění řeky Zambezi na gumových člunech.
Příští rok se milovníci cestování vlakem dočkají v Jihoafrické republice další novinky. 29. června 2001 odjíždí Pýcha Afriky z Kapského Města do Daar es Salaamu (Zanzibar). Před tím se mohou turisté zúčastnit "předvlakové" celodenní cesty po kapských vinicích a jeden den je vyhrazen pro návštěvu nejkrásnějších míst na Kapském poloostrově - nejstarší vinné farmy Groot Constantia, zátoky Fish Hoek, přístavu vojenského námořnictva Siminstown a světoznámé botanické zahrady v Kirstenboschi.
Potom začíná vlastní cesta vlakem přes Kimberley do Pretorie. Další celý den je věnován poznání projektů na záchranu divokých psů a gepardů v Hoedspruit. Odtud přes Bulawayo vlak dojede k Viktoriiným vodopádům, pokračuje přes Zambii do Tanzanie a do Dar es Salaamu. A co za to? Levné to tedy není. Cena jízdenky je 4995 dolarů. Společnost Rovos Train připravila ještě dodatečnou osmidenní cestu s podrobnými prohlídkami Zanzibaru, kráteru Ngorongoro a zahrnula do ní též bohatý program typu safari s přenocováním ve stanových táborech. 13. července 2001 začíná zpáteční cesta pro další skupinu z Dar es Salaamu do Kapského Města se stejným programem. Cestování tímto způsobem lze nejlépe přirovnat k filmům se známým Herculem Poirotem. Nejvybranější jihoafrická vína a krmě vhodně doplňují celou atmosféru "koloniální" nádhery. Bylo neuvěřitelné, co kuchaři dokázali vyprodukovat na tak omezeném prostoru.
 Pýcha Afriky míří ke svému cílu. |
