Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak vypadá jeden z nejhezčích lesů Evropy

  14:44aktualizováno  14:44
Podobný les, jako je ten v Bavorsku, u nás nenajdeme. Nikde žádné stopy po holoseči, žádné smrkové monokultury, ale nejméně osm druhů stromů, vzrostlé třistaleté duby... Les německého barona von Rotenhana patří k nejkrásnějším v Evropě.

Les německého barona von Rotenhana v Bavorsku patří k nejkrásnějším v Evropě. | foto: Jaromír Bláha / hnutí Duha

Je krásný slunečný den a zelený autobus Hnutí Duha nás veze hluboko do bavorských lesů. Zde již čeká majitel lesa baron Sebastian von Rotenhan, který bude naším průvodcem.

Už při prvních krocích je patrné, že les není příliš hustý, stromy jsou od sebe v dostatečné vzdálenosti, nikde žádná holoseč. "Takový hospodářský les u nás nenajdeme," upozorňoval nás již cestou Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které cestu zajišťovalo.

Hnutí Duha patří k letitým kritikům lesního hospodaření v Česku. Příležitost podívat se, jak to má a může vypadat, využily nedávno desítky lidí z Česka, kteří mají s lesy a lesním hospodařením co do činění.

"Pro mě je nejdůležitější, aby bylo hodně kvalitního dřeva a zároveň aby se do lesa nemuselo příliš investovat, aby se obnovoval sám," zdůraznil svůj základní princip baron a začal představovat, jak na to jde on sám: Pravidlo číslo jedna - žádná holoseč. Dále je důležité, aby v lese bylo nejméně sedm až osm druhů stromů. Tím se lesu dodá potřebná rovnováha. Když spadne dub, hned začne růst borovice, která čeká opodál.

Nezávislost na trhu

Za poslední dvě desítky let se prohnaly Německem a Českem čtyři stoleté vichřice. Napáchaly takové škody, že se kvůli nim málem zhroutil trh se dřevem. Baron von Rotenhan se na něm ale snaží nebýt závislý. Les bere jako obchod, do kterého by měl obchodník přijít a vybrat si, cokoliv bude chtít. Proto je podle něj tak důležité mít v něm mnoho druhů stromů. Pak nikdy nehrozí nedostatek některého dřeva.

"Když jsou v obrovských národních lesích pouze dva tři druhy stromů a přijde vichřice, napáchá to obrovské škody a na trhu bude těchto stromů nedostatek. Les musí být rozmanitý, různé druhy po něm musí být rozesety," doplňuje informace o své strategii baron. Jeho les je smíšený, kolem sebe pozoruji duby, buky, borovice, jedle, smrky... dokonce i třešeň.

Když porovnávám les, kterým právě procházím, s většinou českých protějšků, rozdíl mne napadá hned: nenarážím na žádnou holoseč. Těžební zásahy do lesních porostů u nás bývají velice nápadné a citelné a monokulturní smrkové lesy a jejich velkoplošná těžba jsou podle odborníků jedním z důvodů, proč lesy tak snadno podléhají škůdcům i živelním pohromám.

Baron naopak tvrdí, že nikdy neodveze z jednoho místa najednou více než osmdesát kubíků dřeva. Podle jeho slov se dá díky tomu přibližně určit, kdy je možné se na stejné místo opět vrátit pro další stromy.

Lesní hospodářství jde stále kupředu a jeho modernizace je podle většiny přítomných odborníků nevyhnutelná. Stále ve větší míře se používají i odborné metody k určování stromů, které budou vykáceny. Baron von Rotenhan se však žádným vědeckým hospodařením neřídí.

"Já stromy obcházím neustále, prohlížím si je a ptám se jich, zda jsou v pořádku. Je to cit, ne vědecká metoda," popisuje svůj způsob označování stromů baron.

Les v Bavorsku německého barona von Rotenhana

Bolesti českých lesů

  • Lesy pokrývají v České republice 34 % území, což z nás činí pátou nejlesnatější zemi v Evropě. Nejvíce lesů má Finsko (71,9 % zalesněného území), Švédsko, Rakousko a Slovensko. Navzdory poklesu exhalací, které lesy ničily ve 20. století, zůstává zdravotní stav českých lesů špatný. Na vině je špatné hospodaření.
  • V českých lesích totiž více než polovinu (55 %) tvoří smrkové monokultury. Jejich přirozený stav by přitom měl být nejvýš 20 %. Umělé smrkové monokultury snadno podléhají vichřicím, mrazům, suchu a škůdcům.
  • Smíšené lesy by podle odborníků tento problém zmírnily. S tím souvisí velká bolest českých lesů - kůrovec. V roce 2007 napadl 1,9 milionu metrů krychlových smrků (dvakrát tolik než v roce 2006). Letošní škody odhadují experti na tři miliony kubíků.
  • Dalším problémem je holosečné kácení: poškozuje lesní půdu a způsobuje odplavování živin. Stejně tak ochuzuje půdu o živiny nedostatek tlejícího dřeva (veškeré se z lesa odváží). Lesy též ve velkém ničí přemnožená spárkatá zvěř.

Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, Hnutí Duha

Staré duby a přemnožená zvěř

Pokud zdravému stromu překáží v růstu jiný, méně kvalitní strom, tak ho lesní pracovníci pokácejí. "Vzduch a světlo jsou pro stromy to nejdůležitější," shodují se i baronovi hosté, kteří se právě zastavili u úctyhodného obrovitého dubu, jehož koruna sahá vysoko nad ostatní.

"Správný dub roste tři sta let, dalších tři sta let žije a poté tři sta let pomalu umírá," dodává Ludvík Říčař z Lesů České republiky. Tento dub patří k těm největším a nejkrásnějším stromům v celém lese. Jak hrabě říká, každý lesník se musí postarat o to, aby místo dominantního stromu byl vždy připraven další, který ho po jeho pokácení nahradí.

Základním problémem v evropském lesnictví zůstává - a na tom se shodují všichni přítomní - zvěř, především jeleni a srny, kteří spasou téměř všechny mladé, ze semínek vyrostlé stromečky, těm starším pak loupou a ohryzávají kůru a tím otevírají cestu škůdcům, chorobám a polomům při vichřicích nebo těžkém sněhu. Pan baron je i těchto potíží ušetřen - díky silnému přemnožení srn v jeho regionu může jejich počet libovolně regulovat. Tedy lovit. Střílet.

"Mnohokrát jsme mluvili o tom, že regulace zvěře je nutná i v České republice, přemnožení srn či jelenů nejvíce odnášejí lesy. Bohužel, kvůli těmto názorům jsme přišli o některé přispěvatele z řad myslivců," přiznává Jaromír Bláha.

Podle mínění Ludvíka Říčaře má baron výhodu v tom, že je plným vlastníkem těchto lesů, a proto si může počty zvěře redukovat, jak chce. "V Česku bohužel narážíme na spoustu odlišných postojů. Mnozí brání tomu, aby bylo možné počty přemnožené zvěře omezovat," dodává.

Les německého barona von Rotenhana v Bavorsku
V lese barona von Rotenhana

Šumava, Boletice
Smutný pohled na české "lesy" kolem Boletic

Přestože jde o velice kontroverzní téma, téměř všichni lesníci se v této věci shodují. "Myslivci nesmějí být silnější než lesníci," dodávají jednohlasně a pomalu nasedají do autobusu a opouštějí bavorské lesy. Poslední nezodpovězenou otázkou zůstává, zda začnou metody barona von Rotenhan používat také ve svém lese.

Příběh starého dubu

Dvě stě let starý dub na snímku patří k baronovým chloubám. Tím, že v mládí musel vyhrát v boji o světlo v konkurenci jiných stromů (ani předkové barona von Rotenhan neinvestovali zbytečně práci a peníze do výsadby a prořezávek a nechávali výsev i první výběr na přírodě), má v dolních dvou třetinách své úctyhodné délky velmi kvalitní kmen bez větví a suků. Okolní mladé stromky mu totiž tehdy neumožnily růst bočních větví. Nakonec v boji zvítězil ten nejlepší a nejodolnější.

Baronův děd jej nenechal porazit ve sto letech stáří, jak je obvyklé u nás, a tak mohl začít tloustnout. A podle hesla "dřevo roste na dřevě" - čím starší a tlustší strom, o to více dřevní hmoty každým rokem přirůstá - má nyní dřevo tohoto jediného stromu hodnotu asi 50 tisíc korun. Jeho koruna poskytuje domov ptákům a mohutný kořenový systém zvyšuje schopnost půdy zadržovat při deštích vodu.

Les německého barona von Rotenhana v Bavorsku

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.