330 KILOMETRŮ STEZEK. Na cyklisty ve švýcarském kantonu Graubünden čeká bohatá

Na cyklisty ve švýcarském kantonu Graubünden čeká bohatá nabídka výletů pomocí vlastních sil, nebo s využitím elektrokol. | foto: Weisse Arena Gruppe

Jak vypadá eldorádo bikerů: start ve třech tisících a 330 km stezek

  • 23
Tak dlouho Švýcarsko usilovalo o zapsání přírodního skvostu Sardona na seznam UNESCO, až se mu to v roce 2008 povedlo. Stejně ale většina turistů Sardonu zná jako eldorádo bikerů. Málokde se startuje ve třech tisících metrech nad mořem.

Do regionu obcí Flims, Laax a Falera, nějakých 500 kilometrů od českých hranic, lákají lyžaře, cyklisty, turisty na túry nebo na Pinut. To je nejstarší švýcarská via ferrata, tedy stezka natažená po stěně masívu a jištěná ocelovými lany.

"Flims je víc spojen s horským kolem než s lákadlem jménem UNESCO," vysvětluje Brita Maierová ze švýcarské turistické centrály. "Horská kola jsou tu značka." Oblast Swiss Tectonic Arena Sardona byla do seznamu světového kulturního dědictví zapsána v roce 2008.

OTOČENÁ HORA. Tektonické procesy vyzdvihly starší vrstvy horniny nad mladší a
ELDORADO FREERIDU. Pro odvážnější bikery nabízí svahy nad obcí Flims
JAKO NORTH SHORE. V lesích v okolí švýcarského Flimsu se dá opravdu vyřádit,

Cyklisté můžou volit jednoduché výlety na horských, nebo novince, kterou tu teď hodně tlačí - elektrokolech. Ta mají umožnit i těm slabším vyjet až do sedel za úžasnými rozhledy po Alpách. Na zdolání tu čeká 330 kilometrů cyklostezek.

Pro ty odvážnější se nabízí hravý freeride se startem třeba v nadmořské výšce tři tisíce metrů. Půjčí vám tu kompletní vybavení, sjezdového "fulla" i celé brnění - sadu všech chráničů. Proto alpským lukám nad Flimsem přezdívají Eldorado freeridistů.

Na svazích vykukují ze svých nor syslové a když uvidí nebezpečného turistu, zapískají svoji ustrašenou melodii. Na pláních zase cinkají zvonky jalovic, které se v polovině září po létě stráveném na dosah obloze vydávají na cestu do údolí. "Mají výborné maso," usmívá se horský průvodce Curdin.

"A támhle," ukazuje na obří kamennou krychli, "to je Brünstein." Že by sem ten kámen vážně přivezli až z Brna? Uf! "Když nad ním při pohledu z vesnice uvidíte mlhu, do dvou hodin přijde ošklivé počasí," vypráví Curdin.

Uprostřed borových lesů leží trojice jezer s průzračně modrou vodou, to prostřední a nejvetší Caumasee leží v nadmořské výšce 997 metrů.

"A tady to je nejlepší sjezdovka v celém regionu. Ale musíte přijet ráno, do prašanu, když tu ještě není moc lidí," radí 63letý znalec zdejších poměrů.

Legenda o Martinově díře

Kdysi měl jeden bohatý sedlák z Flimsu stádo krásných, statných krav. Jiný pastevec ze sousedního kantonu Glarus mu je záviděl, a proto jednou v noci vyrazil přes vrcholky hor sousedovo stádo ukrást. Lidé z Flimsu ho však zahlédli a další noci za mlhy se vydali získat zpět svůj majetek. Kravám obalili zvonce papírem, aby je nikdo neslyšel. I přesto zloděj sedláky z Flimsu uviděl a naštvaně po nich hodil svoji hůl, která ve skálách vytvořila obří díru. Tu pak místní pojmenovali po patronovi Flimsu svatém Martinovi (Martinsloch).

Svahy pod současnou pistou se před desítkami tisíc let utrhly, kamenná lavina zasypala údolí Rýna a změnila jeho tok. Dole pak vznikl švýcarský Grand Canyon - ráj raftingu, canoeningu nebo místo, kudy upaluje slavný Glacier Express.

Ke sjezdovce se dá dostat lanovou dráhou přes stanici Cassons ve výšce 2 675 metrů. Tahle lanovka, údajně nejstarší v Evropě, má teď ale problém. Nutně potřebuje milion švýcarských franků na nové lano, to staré slouží od roku 1956. Sbírka zatím vynesla ani ne polovinu.

Lanovka je nejsnazší cestou k symbolu regionu, horskému pásu Sardona. Ten zabírá skoro 300 kilometrů čtverečních a tyčí se v něm sedm vrcholů s výškou přes tři tisíce metrů.

Slavný je díky tektonickému obratu, který vyzdvihl starší vrstvy horniny z hloubi nad ty mladší. Jasně zřetelný je předěl, jako kdyby byl vršek hory uměle nalepený na podklad.

Pod vrcholem, ve výšce zhruba 2 600 metrů nad mořem, zírá obří kamenné oko Martinsloch. Dvakrát ročně jeho středem svitne paprsek slunce a osvítí kostel ve Faleře, která se díky tomu stala rituálním místem.

Švýcarská vláda poprvé usilovala o zapsání horské kuriozity na seznam UNESCO v roce 2006, jenže tehdy ještě oblast nebyla uznána jako výjimečná nebo mající mezinárodní význam. Druhý, už úspěšný pokus proběhl v březnu 2008 a mezi světové památky byla Sardona zařazena toho roku v červenci.