Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak to bylo (a je) v Betlémě

aktualizováno 
- "Narodil se ve chlévě na seně," zpívá se o Ježíškovi v jedné z českých koled. Ten chlév v Betlémě i po téměř dvou tisíci letech stále je, i když dnes se nad ním vzpíná impozantní kamenná budova.

Betlém znamená v hebrejštině "dům chleba", v arabštině "dům masa". Betlém také patří oběma národům - k arabské Palestině územněsprávně, k židovskému Izraeli svým historickým odkazem.
První zmínka o Betlémě je v bibli spojená s pochováním Ráchel, manželky praotce Jákoba. U hrobky, která na místě byla vztyčená, se židé modlí dodnes.
Dávno před narozením Krista přišla v Betlémě na svět jedna z nejvýznamnějších postav židovské historie - král David. O tisíc let později se do svého rodiště v Betlémě vrátil Josef se svojí snoubenkou Marií. Jak praví bible, bylo to kvůli sčítání lidu, jež nařídil císař Augustus, aby měl přehled o tom, o kolik si od svých poddaných přispěje do rozpočtu.
Marie s Josefem už se nevešli pod střechu s početným příbuzenstvem Josefovým, a tak vzali za vděk teplým chlévem. Když v něm Marie povila malého Ježíška, pastýři z okolních kopců se všichni seběhli, aby se na ten zázrak podívali.
Stráně a pastviny v okolí Betléma pořád budí dojem pastorální elegie. Zato Betlém se změnil.
Chlév, kde se narodil Ježíš, byl uctíván již v prvním století našeho letopočtu. Toto místo spolu s okolními lesy a jeskyněmi nechal císař Hadrián v roce 135 zasvětit pohanskému bohu Adonisu. Trvalo dalších téměř dvě stě let, než Konstantin Veliký nařídil lesy pokácet a na místě označovaném jako kolébka Kristova nechal postavit baziliku.
Baziliku Narození naleznete v Betlémě i dnes, a to přesto, že její značná část byla v průběhu staletí zničena a přestavována. Zničení Peršany v šestém století unikla bazilika jen o vlásek - díky malbě tří králů, kterou plenící vojska považovala za zobrazení Peršanů.
V roce 1646 nechali Turci z olověné střechy baziliky slít koule do kanónu.
Před vchodem do baziliky musí každý sklonit hlavu a poklonit se kříži. A to i ti, kteří nechtějí - vchod do baziliky nechala totiž křesťanská komunita v dávné době zazdít. Ve snaze zabránit tomu, aby do baziliky vjížděli páni na koních či oslech, v ní ponechala pouze otvor o výšce necelého jednoho a půl metru. Ne nadarmo se tomuto vchodu přezdívá "brána pokory".
Chlév, kde se narodil Ježíš, se nachází v apsidě pod hlavním oltářem baziliky. Dnes nazývaná kaple Narození je dvanáct metrů dlouhá a čtyři široká a zdobí ji patnáct ze stropu zavěšených lamp, které patří různým křesťanským komunitám. Na místě, kde se narodil Ježíš, dnes stojí oltář se stříbrnou hvězdou a nápisem Hic de virgine Maria Iesus Christus natus est (zde se z panny Marie narodil Ježíš Kristus). Druhý oltář, tříkrálový, stojí v místě, kde se Ježíškovi přišli poklonit tři králové.
Kapli uznávají jako místo narození Ježíše všechny křesťanské církve. Římští katolíci, ruští pravoslavní, řečtí ortodoxní a Arméni se společně starají o její výzdobu. Podle řecké ortodoxní církve se však Ježíš narodil 6. ledna, podle arménské dokonce až 18. ledna. Církevní obřady dvou posledně jmenovaných církví se odehrávají přímo v bazilice, katolické mše se konají v přilehlém kostele svaté Kateřiny.
Rodiště Ježíše, starobylý biblický Betlém, je od Jeruzaléma vzdáleno pouhých osm kilometrů. Ve skutečnosti je dělí nejen vojenské zátarasy, ale i ohromný kulturní předěl.
Městečko Betlém se nachází na území autonomní oblasti Palestina, o které se už od založení státu Izrael svádí politické boje. Rozdíl mezi ním a evropsky organizovaným, úhledně upraveným územím Izraele je nejen patrný, nýbrž i hmatatelný.
Poušť, kterou židovští osadníci dokázali přivést k životu zavedením kanalizace a neúnavnou péčí, se za zády izraelských vojáků střežících přechody do Palestiny mění v nedozírné skládky ojetých pneumatik, umělohmotných lahví a odstavených vraků aut.
Podél silnice spojující Jeruzalém s Betlémem se táhnou skupinky zapřášených mužů, kteří se vracejí z každodenní směny domů pod palestinskou samosprávu. Zatímco Izraelci přejíždějí hranici ve vozech, Palestinci ji musí překonat pěšky - výsledek opatření zavedeného poté, co v Jeruzalémě vybuchlo několik palestinských aut.
O tom, že se v Betlémě narodil křešťanský mesiáš, vypovídá v tomto čtyřicetitisícovém městě jen máloco.
Písek a prach ze silnic, nebo spíše cest, které křižují městečko zasazené v malebné kopcovité krajině, víří ojeté zaprášené vozy s netrpělivými řidiči. Dopravní zácpy, při kterých se vozy do sebe zakliňují tím nejchaotičtějším způsobem, jsou při poměrně malé šířce cest na denním pořádku.
Městečko oděné do bílých fasád se rozkládá na poměrně příkrých stráních. Zapadající slunce maluje na štíhlých věžičkách mešit oslnivý lesk a zlatí pastviny a osady na okolních kopcích.
Ačkoliv arabskému obyvatelstvu je křesťanská symbolika spojená s Betlémem cizí, město se horečně připravuje na oslavy křesťanského milénia. Na oslavy Nového roku 2000 se připravují nové hotely, restaurace a ulice. Ty lze zatím však pouze tušit za obnaženými betonovými konstrukcemi, mezi nimiž sem a tam projíždějí těžké pracovní stroje. 1. ledna roku 2000 se v arabském Betlémě bude psát rok 1420, v židovském Izraeli 5760.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.